{"id":20796,"date":"2024-07-22T11:42:12","date_gmt":"2024-07-22T09:42:12","guid":{"rendered":"https:\/\/new.thinktopaz.cz\/?p=20796"},"modified":"2025-01-24T10:37:24","modified_gmt":"2025-01-24T09:37:24","slug":"forst-battaglia-mezi-prahou-a-vidni-vzpominky-diplomata","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/2024\/07\/22\/forst-battaglia-mezi-prahou-a-vidni-vzpominky-diplomata\/","title":{"rendered":"Forst-Battaglia: Mezi Prahou a V\u00eddn\u00ed: vzpom\u00ednky diplomata"},"content":{"rendered":"<p><em>N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text napsal slavista, historik a b\u00fdval\u00fd diplomat Jakub Forst-Battaglia pro na\u0161i publikaci Odoln\u00e1 st\u0159edn\u00ed Evropa: Cesta k bezpe\u010dn\u011b budoucnosti <\/em><a href=\"http:\/\/&lt;div class=&quot;_3d-flip-book  fb3d-fullscreen-mode full-size&quot; data-id=&quot;&quot;21278&quot;&quot; data-mode=&quot;fullscreen&quot; data-title=&quot;false&quot; data-template=&quot;short-white-book-view&quot; data-lightbox=&quot;dark-shadow&quot; data-urlparam=&quot;fb3d-page&quot; data-page-n=&quot;0&quot; data-pdf=&quot;&quot; data-tax=&quot;null&quot; data-thumbnail=&quot;&quot; data-cols=&quot;3&quot; data-book-template=&quot;default&quot; data-trigger=&quot;&quot;&gt;&lt;\/div&gt;&lt;script type=&quot;text\/javascript&quot;&gt;window.FB3D_CLIENT_DATA = window.FB3D_CLIENT_DATA || [];FB3D_CLIENT_DATA.push(&#039;eyJwb3N0cyI6W10sInBhZ2VzIjpbXSwiZmlyc3RQYWdlcyI6W119&#039;);window.FB3D_CLIENT_LOCALE &amp;&amp; FB3D_CLIENT_LOCALE.render &amp;&amp; FB3D_CLIENT_LOCALE.render();&lt;\/script&gt;\"><div class=\"_3d-flip-book  fb3d-fullscreen-mode full-size\" data-id=\"21278\" data-mode=\"fullscreen\" data-title=\"false\" data-template=\"short-white-book-view\" data-lightbox=\"dark-shadow\" data-urlparam=\"fb3d-page\" data-page-n=\"0\" data-pdf=\"\" data-tax=\"null\" data-thumbnail=\"\" data-cols=\"3\" data-book-template=\"default\" data-trigger=\"\"><\/div><script type=\"text\/javascript\">window.FB3D_CLIENT_DATA = window.FB3D_CLIENT_DATA || [];FB3D_CLIENT_DATA.push('eyJwb3N0cyI6eyIyMTI3OCI6eyJJRCI6MjEyNzgsInRpdGxlIjoiT2RvbG5cdTAwZTEgc3RcdTAxNTllZG5cdTAwZWQgRXZyb3BhOiBDZXN0YSBrIGJlenBlXHUwMTBkblx1MDBlOSBidWRvdWNub3N0aSIsInR5cGUiOiJwZGYiLCJyZWFkeV9mdW5jdGlvbiI6IiIsImJvb2tfc3R5bGUiOiJmbGF0IiwiYm9va190ZW1wbGF0ZSI6Im5vbmUiLCJvdXRsaW5lIjpbXSwiZGF0YSI6eyJwb3N0X0lEIjoiMjEyNjUiLCJndWlkIjoiaHR0cHM6XC9cL3RoaW5rdG9wYXouY3pcL3dwLWNvbnRlbnRcL3VwbG9hZHNcLzIwMjVcLzAxXC90b3Bhei0yMDI0LW9ubGluZS5wZGYiLCJwZGZfcGFnZXMiOiIxMDYiLCJwYWdlc19jdXN0b21pemF0aW9uIjoibm9uZSJ9LCJ0aHVtYm5haWwiOnsiZGF0YSI6eyJwb3N0X0lEIjoiMCJ9LCJ0eXBlIjoiYXV0byJ9LCJwcm9wcyI6eyJiYWNrZ3JvdW5kQ29sb3IiOiJhdXRvIiwiYmFja2dyb3VuZEltYWdlIjoiYXV0byIsImJhY2tncm91bmRTdHlsZSI6ImF1dG8iLCJoaWdobGlnaHRMaW5rcyI6ImF1dG8iLCJsaWdodGluZyI6ImF1dG8iLCJzaW5nbGVQYWdlTW9kZSI6ImF1dG8iLCJjYWNoZWRQYWdlcyI6ImF1dG8iLCJyZW5kZXJJbmFjdGl2ZVBhZ2VzIjoiYXV0byIsInJlbmRlckluYWN0aXZlUGFnZXNPbk1vYmlsZSI6ImF1dG8iLCJyZW5kZXJXaGlsZUZsaXBwaW5nIjoiYXV0byIsInByZWxvYWRQYWdlcyI6ImF1dG8iLCJhdXRvUGxheUR1cmF0aW9uIjoiYXV0byIsInJ0bCI6ImF1dG8iLCJpbnRlcmFjdGl2ZUNvcm5lcnMiOiJhdXRvIiwibWF4RGVwdGgiOiJhdXRvIiwic2hlZXQiOnsic3RhcnRWZWxvY2l0eSI6ImF1dG8iLCJ3YXZlIjoiYXV0byIsInNoYXBlIjoiYXV0byIsIndpZHRoVGV4ZWxzIjoiYXV0byIsImNvbG9yIjoiYXV0byIsInNpZGUiOiJhdXRvIiwic3RyZXRjaEltYWdlcyI6ImF1dG8iLCJjb3JuZXJEZXZpYXRpb24iOiJhdXRvIiwiZmxleGliaWxpdHkiOiJhdXRvIiwiZmxleGlibGVDb3JuZXIiOiJhdXRvIiwiYmVuZGluZyI6ImF1dG8iLCJoZWlnaHRUZXhlbHMiOiJhdXRvIn0sImNvdmVyIjp7IndhdmUiOiJhdXRvIiwiY29sb3IiOiJhdXRvIiwic2lkZSI6ImF1dG8iLCJzdHJldGNoSW1hZ2VzIjoiYXV0byIsImJpbmRlclRleHR1cmUiOiJhdXRvIiwiZGVwdGgiOiJhdXRvIiwicGFkZGluZyI6ImF1dG8iLCJzdGFydFZlbG9jaXR5IjoiYXV0byIsImZsZXhpYmlsaXR5IjoiYXV0byIsImZsZXhpYmxlQ29ybmVyIjoiYXV0byIsImJlbmRpbmciOiJhdXRvIiwid2lkdGhUZXhlbHMiOiJhdXRvIiwiaGVpZ2h0VGV4ZWxzIjoiYXV0byIsIm1hc3MiOiJhdXRvIiwic2hhcGUiOiJhdXRvIn0sInBhZ2UiOnsid2F2ZSI6ImF1dG8iLCJjb2xvciI6ImF1dG8iLCJzaWRlIjoiYXV0byIsInN0cmV0Y2hJbWFnZXMiOiJhdXRvIiwiZGVwdGgiOiJhdXRvIiwic3RhcnRWZWxvY2l0eSI6ImF1dG8iLCJmbGV4aWJpbGl0eSI6ImF1dG8iLCJmbGV4aWJsZUNvcm5lciI6ImF1dG8iLCJiZW5kaW5nIjoiYXV0byIsIndpZHRoVGV4ZWxzIjoiYXV0byIsImhlaWdodFRleGVscyI6ImF1dG8iLCJtYXNzIjoiYXV0byIsInNoYXBlIjoiYXV0byJ9LCJoZWlnaHQiOiJhdXRvIiwid2lkdGgiOiJhdXRvIiwiZ3Jhdml0eSI6ImF1dG8iLCJwYWdlc0ZvclByZWRpY3RpbmciOiJhdXRvIn0sImNvbnRyb2xQcm9wcyI6eyJhY3Rpb25zIjp7ImNtZFRvYyI6eyJlbmFibGVkIjoiYXV0byIsImVuYWJsZWRJbk5hcnJvdyI6ImF1dG8iLCJhY3RpdmUiOiJhdXRvIiwiZGVmYXVsdFRhYiI6ImF1dG8ifSwiY21kQXV0b1BsYXkiOnsiZW5hYmxlZCI6ImF1dG8iLCJlbmFibGVkSW5OYXJyb3ciOiJhdXRvIiwiYWN0aXZlIjoiYXV0byJ9LCJjbWRTYXZlIjp7ImVuYWJsZWQiOiJhdXRvIiwiZW5hYmxlZEluTmFycm93IjoiYXV0byJ9LCJjbWRQcmludCI6eyJlbmFibGVkIjoiYXV0byIsImVuYWJsZWRJbk5hcnJvdyI6ImF1dG8ifSwiY21kU2luZ2xlUGFnZSI6eyJlbmFibGVkIjoiYXV0byIsImVuYWJsZWRJbk5hcnJvdyI6ImF1dG8iLCJhY3RpdmUiOiJhdXRvIiwiYWN0aXZlRm9yTW9iaWxlIjoiYXV0byJ9LCJ3aWRUb29sYmFyIjp7ImVuYWJsZWQiOiJhdXRvIiwiZW5hYmxlZEluTmFycm93IjoiYXV0byJ9fX0sImF1dG9UaHVtYm5haWwiOiJodHRwczpcL1wvdGhpbmt0b3Bhei5jelwvd3AtY29udGVudFwvdXBsb2Fkc1wvM2QtZmxpcC1ib29rXC9hdXRvLXRodW1ibmFpbHNcLzIxMjc4LnBuZyIsInBvc3RfbmFtZSI6Im9kb2xuYS1zdHJlZG5pLWV2cm9wYS1jZXN0YS1rLWJlenBlY25lLWJ1ZG91Y25vc3RpIiwicG9zdF90eXBlIjoiM2QtZmxpcC1ib29rIn19LCJwYWdlcyI6W10sImZpcnN0UGFnZXMiOltdfQ==');window.FB3D_CLIENT_LOCALE && FB3D_CLIENT_LOCALE.render && FB3D_CLIENT_LOCALE.render();<\/script><\/a><\/p>\n\n\n\n<p>Sv\u00e9 p\u0159elo\u017een\u00ed do metropole na Vltav\u011b v l\u00e9t\u011b roku 1989 jsem pova\u017eoval za \u0161\u0165astnou n\u00e1hodu: z dynamick\u00e9ho Madridu s neutichaj\u00edc\u00ed La Movidou do \u00fadajn\u011b \u0161ediv\u00e9 Prahy v podru\u010d\u00ed pozdn\u011b komunistick\u00e9ho syst\u00e9mu, kter\u00fd zd\u00e1nliv\u011b st\u00e1le vzdoroval p\u0159\u00edchodu Gorba\u010dovovy perestrojky. Pouze skaln\u00ed zast\u00e1nci \u201e\u00fasp\u011bch\u016f socialismu\u201c ze sousedn\u00ed N\u011bmeck\u00e9 demokratick\u00e9 republiky (NDR) byli p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e \u010deskosloven\u0161t\u00ed soudruzi. D\u00edky pevn\u00e9 v\u016fli voli\u010d\u016f p\u0159inesly prvn\u00ed (relativn\u011b svobodn\u00e9) polsk\u00e9 volby 4. \u010dervna 1989 n\u00e1stup pluralismu a demokracie pod veden\u00edm obnoven\u00e9 Solidarity a s Lechem Wa\u0142\u0119sou v \u010dele. Bylo v\u0161ak nutn\u00e9 spolupracovat s \u010d\u00e1stmi p\u0159ede\u0161l\u00fdch struktur napojen\u00fdch na gener\u00e1la Jaruzelsk\u00e9ho, dikt\u00e1tora z dob v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho stavu. Polsk\u00fd pape\u017e Jan Pavel II p\u016fsobil v pozad\u00ed jako mor\u00e1ln\u00ed podpora. M\u011bl v\u00fdrazn\u00fd vliv jak na Pol\u00e1ky, tak na ostatn\u00ed obyvatele v\u00fdchodn\u00edch st\u00e1t\u016f. P\u016fvodn\u011b k\u0159es\u0165ansk\u00e9 heslo \u201enebojte se\u201c z\u00edskalo politick\u00fd rozm\u011br. Ma\u010farsko rovn\u011b\u017e rozpoznalo znamen\u00ed doby&nbsp; a za\u010dalo se p\u0159ipravovat na dynamick\u00e9 a v\u00fdrazn\u00e9 zm\u011bny. Symbolick\u00e1 rehabilitace a op\u011btovn\u00fd poh\u0159eb Imre Nagyho lze pova\u017eovat za jeden z projev\u016f t\u011bchto zm\u011bn.<\/p>\n\n\n\n<p>Pro m\u011b coby historika a slavistu ve slu\u017eb\u00e1ch rakousk\u00e9 diplomacie byla pozdn\u00ed osmdes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta unik\u00e1tn\u00edm materi\u00e1lem ke zkoum\u00e1n\u00ed, a\u010dkoliv v t\u00e9 dob\u011b nebylo mo\u017en\u00e9 p\u0159edpov\u011bd\u011bt, kdy a jak se situace v \u010ceskoslovensk\u00e9 socialistick\u00e9 republice (\u010cSSR) zm\u011bn\u00ed. Mezi nejvy\u0161\u0161\u00edmi stranick\u00fdmi \u010diniteli byl vedouc\u00ed tajemn\u00edk m\u011bstsk\u00e9ho v\u00fdboru Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska (KS\u010c) a m\u011bstsk\u00e9ho v\u00fdboru Socialistick\u00e9ho svazu ml\u00e1de\u017ee (SSM) v Praze Miroslav \u0160t\u011bp\u00e1n jedin\u00fd, koho by snad \u0161lo ozna\u010dit za \u201ereform\u00e1tora\u201c. Zkostnat\u011bl\u00fd stranick\u00fd apar\u00e1t pod veden\u00edm gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka Milo\u0161e Jake\u0161e pova\u017eoval jakoukoliv reformu za hrozbu a zuby nehty se dr\u017eel zaveden\u00fdch po\u0159\u00e1dk\u016f. P\u0159edchoz\u00ed vrcholn\u00fd p\u0159edstavitel Komunistick\u00e9 strany Gust\u00e1v Hus\u00e1k, p\u016fvodem slovensk\u00fd katol\u00edk, kter\u00fd ve sv\u00e9m ml\u00e1d\u00ed p\u0159e\u0161el ke komunist\u016fm, se na konci sv\u00e9 kari\u00e9ry musel spokojit s funkc\u00ed prezidenta.<\/p>\n\n\n\n<p>Krom\u011b nutn\u00fdch ofici\u00e1ln\u00edch setk\u00e1n\u00ed se st\u00e1tn\u00edmi p\u0159edstaviteli, kter\u00e1 se vyzna\u010dovala neosobn\u00edm pragmatismem, mezi m\u00e9 povinnosti coby velvyslaneck\u00e9ho rady pat\u0159ila tak\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s rozli\u010dn\u00fdmi z\u00e1stupci opozice, kter\u00e1 vznikla kolem signat\u00e1\u0159\u016f Charty 77, a \u010dasto se sch\u00e1zela v soukrom\u00fdch bytech. Jednalo se o pestrou \u0161k\u00e1lu zap\u00e1len\u00fdch spisovatel\u016f, um\u011blc\u016f a v\u011bdc\u016f z nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch obor\u016f, zkr\u00e1tka intelektu\u00e1ln\u00ed \u0161pi\u010dky \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda. Trockista Petr Uhl, moravsk\u00fd katol\u00edk V\u00e1clav Benda, kn\u011bz V\u00e1clav Mal\u00fd, aktivistka za lidsk\u00e1 pr\u00e1va Dana N\u011bmcov\u00e1, sociolog Ivan Gabal, geograf Sa\u0161a Vondra, soci\u00e1ln\u011b demokraticky orientovan\u00fd b\u00fdval\u00fd novin\u00e1\u0159 Ji\u0159\u00ed Dienstbier, to je jen hrstka t\u011bch nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch, velmi sympatick\u00fdch a zaj\u00edmav\u00fdch osobnost\u00ed. Pevn\u011b v\u011b\u0159ili v demokracii, svobodu a principy pr\u00e1vn\u00edho st\u00e1tu a byli p\u0159ipraveni se pro tuto budoucnost ob\u011btovat. Mnoho z nich p\u0159i\u0161lo o pr\u00e1ci a byli nuceni pracovat<\/p>\n\n\n\n<p>jako \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159i, um\u00fdva\u010di oken nebo no\u010dn\u00ed hl\u00edda\u010di. Vedle odvahy n\u011bkter\u00fdch kv\u016fli perzekuci ze strany komunistick\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho apar\u00e1tu a rovn\u011b\u017e kv\u016fli rezignaci v\u011bt\u0161inov\u00e9 malom\u011b\u0161\u0165\u00e1ck\u00e9 spole\u010dnosti, kter\u00e1 se ze strachu z \u010dehokoli politick\u00e9ho uch\u00fdlila do sv\u00fdch panel\u00e1k\u016f a chalup, existovaly rovn\u011b\u017e pochybnosti o mo\u017en\u00e9m \u00fasp\u011bchu opozi\u010dn\u00edho boje za svobodu. Disidenti nep\u0159est\u00e1vali s ur\u010ditou skeps\u00ed sledovat Moskvu a nep\u0159est\u00e1vali se pt\u00e1t, zda by Kreml nep\u0159ebral moc a neutnul jakoukoliv reformu hned v jej\u00edm z\u00e1rodku. Po krvav\u00e9 noci na pekingsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed Nebesk\u00e9ho klidu 4. \u010dervna 1989 si nemohli b\u00fdt jist\u00ed ni\u010d\u00edm.<\/p>\n\n\n\n<p>Charta 77, hnut\u00ed za lidsk\u00e1 pr\u00e1va, kter\u00e9 vze\u0161lo ze t\u0159et\u00ed z\u00e1sady Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9ho aktu Konference o bezpe\u010dnosti a spolupr\u00e1ci v Helsink\u00e1ch v roce 1975, se v\u0161ak za svou vytrvalost do\u010dkalo odm\u011bny. Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd helsinsk\u00fd akt umo\u017e\u0148oval jednotliv\u00fdm st\u00e1t\u016fm bojovat za dodr\u017eov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v na \u00fazem\u00ed ostatn\u00edch signat\u00e1\u0159\u016f. Jednou z m\u00fdch povinnost\u00ed proto bylo nap\u0159\u00edklad pravideln\u011b lobbovat na Ministerstvu zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed \u010cSSR za zm\u00edrn\u011bn\u00ed vazebn\u00edch podm\u00ednek nebo umo\u017en\u011bn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv zav\u0159en\u00fdch signat\u00e1\u0159\u016f, co\u017e se v\u011bt\u0161inou setkalo s \u00fasp\u011bchem. V l\u00e9t\u011b a na podzim roku 1989 byl re\u017eim v\u00edce otev\u0159en dialogu, to ale nebr\u00e1nilo Ve\u0159ejn\u00e9 bezpe\u010dnosti, aby tvrd\u011b zas\u00e1hla proti demonstrant\u016fm, jako tomu bylo p\u0159i demonstrac\u00edch u p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdro\u010d\u00ed vp\u00e1du vojsk do \u010ceskoslovenska, ke kter\u00e9mu do\u0161lo 21. srpna 1968. Rakou\u0161t\u00ed novin\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed do republiky p\u0159icestovali jako turist\u00e9, byli p\u0159i t\u011bchto ud\u00e1lostech rovn\u011b\u017e n\u00e1siln\u011b zadr\u017eeni. Poda\u0159ilo se n\u00e1m za\u0159\u00eddit jejich propu\u0161t\u011bn\u00ed a n\u00e1vrat do vlasti.<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159edstavitel\u00e9 \u010ceskoslovenska se mezit\u00edm st\u00e1vali nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00edmi a nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00edmi, proto\u017ee se za\u010d\u00ednalo ukazovat, \u017ee sov\u011btsk\u00e9 veden\u00ed u\u017e nem\u00e1 z\u00e1jem znovuobnovit Bre\u017en\u011bvovu doktr\u00ednu, kter\u00e1 omezovala suverenitu sp\u0159\u00e1telen\u00fdch socialistick\u00fdch satelit\u016f, a vojensky zas\u00e1hnout v zem\u00edch Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy. Zoufal\u00e1 ekonomick\u00e1 situace v Sov\u011btsk\u00e9m svazu (SSSR), kter\u00fd prohr\u00e1l v\u00e1lku v Afgh\u00e1nist\u00e1nu a z\u00e1vody ve zbrojen\u00ed s USA, si vy\u017e\u00e1dala omezen\u00ed v\u00fddaj\u016f. Kreml se tak musel zbavit \u201enepot\u0159ebn\u00e9ho balastu\u201c, tak\u017ee sv\u00fdm satelit\u016fm ve st\u0159edn\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b ponechal v\u011bt\u0161\u00ed svobodu. Jako p\u0159\u00edklad na\u0161eho \u00fasp\u011bchu (na kter\u00e9m se pod\u00edlel zejm\u00e9na velvyslanec Karl Peterlik, kter\u00fd mluvil v\u00fdborn\u011b \u010desky a pokou\u0161el se o \u0159e\u0161en\u00ed nejslo\u017eit\u011bj\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f n\u00e1v\u0161t\u011bvami \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska (\u00daV KS\u010c) uve\u010fme to, \u017ee se n\u00e1m pro b\u00fdval\u00e9ho ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Ji\u0159\u00edho H\u00e1jka (ve funkci b\u011bhem Pra\u017esk\u00e9ho jara v roce 1968) poda\u0159ilo z\u00edskat v\u00fdjezdn\u00ed dolo\u017eku, aby se mohl \u00fa\u010dastnit konference Soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany Rakouska (SP\u00d6) v Grazu. Spole\u010dn\u011b s vyslancem Wolfgangem Paulem jsme tohoto star\u00e9ho p\u00e1na odvezli do V\u00eddn\u011b, kde byl p\u0159iv\u00edt\u00e1n tehdej\u0161\u00edm p\u0159edsedou Poslaneck\u00e9ho klubu Soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany Rakouska, Heinzem Fischerem.<\/p>\n\n\n\n<p>Rozd\u011blen\u00e9 N\u011bmecko p\u0159edstavovalo velkou p\u0159ek\u00e1\u017eku v\u011bt\u0161\u00edch politick\u00fdch zm\u011bn. I v p\u0159\u00edsn\u011b \u0159\u00edzen\u00e9 a (a\u017e na z\u00e1padn\u00ed televizn\u00ed kan\u00e1ly) izolovan\u00e9 NDRv ni\u017e\u0161\u00edch vrstv\u00e1ch spole\u010dnosti nezadr\u017eiteln\u011b rostla nespokojenost. Demonstrace v Lipsku a jin\u00fdch m\u011bstech byly na vzestupu a p\u0159ib\u00fdvalo lid\u00ed, kte\u0159\u00ed vyu\u017e\u00edvali letn\u00ed dovolenou, aby \u017e\u00e1dali o azyl na z\u00e1padon\u011bmeck\u00fdch ambas\u00e1d\u00e1ch v Budape\u0161ti, ve Var\u0161av\u011b a v Praze, a mohli pak bez probl\u00e9m\u016f ut\u00e9ct na Z\u00e1pad. V Praze jsme denn\u011b v\u00edd\u00e1vali Trabanty a Wartburgy, kter\u00e9 tu z\u016fstaly zaparkovan\u00e9, zat\u00edmco jejich pasa\u017e\u00e9\u0159i m\u00ed\u0159ili k Lobkovick\u00e9mu pal\u00e1ci, s\u00eddlu z\u00e1padon\u011bmeck\u00e9 ambas\u00e1dy na Mal\u00e9 Stran\u011b. Ministr zahrani\u010d\u00ed Hans-Dietrich Genscher koncem z\u00e1\u0159\u00ed zajistil uprchl\u00edk\u016fm, aby mohli voln\u011b vycestovat. To byl za\u010d\u00e1tek konce NDR, kter\u00e1 v\u0161ak je\u0161t\u011b 7. \u0159\u00edjna oslavila 40. v\u00fdro\u010d\u00ed sv\u00e9ho vzniku. Berl\u00ednsk\u00e1 ze\u010f padla 9. listopadu, co\u017e dodalo odvahu i opatrn\u00fdm \u010cech\u016fm.<\/p>\n\n\n\n<p>Brzy se pohnuly ledy i v \u010ceskoslovensku. Rozs\u00e1hl\u00e1 studentsk\u00e1 demonstrace 17. listopadu v Praze byla sice n\u00e1siln\u011b polici\u00ed rozehn\u00e1na, hnut\u00ed v\u0161ak pokra\u010dovalo nezadr\u017eiteln\u011b vp\u0159ed. Ob\u010dansk\u00e9 f\u00f3rum (OF) bylo zalo\u017eeno u\u017e 19. listopadu V\u00e1clavem Havlem, b\u00e1sn\u00edkem, dramaturgem a mor\u00e1ln\u00ed osobnost\u00ed demokratick\u00e9 opozice. Byl to vskutku charismatick\u00fd mu\u017e, se kter\u00fdm jsem m\u011bl to pot\u011b\u0161en\u00ed se setkat b\u011bhem p\u0159edstaven\u00ed v Divadle Na z\u00e1bradl\u00ed, kde se mnou zap\u0159edl \u017eiv\u00fd a p\u0159\u00e1telsk\u00fd rozhovor. N\u00e1sledovalo n\u011bkolikadenn\u00ed pozdvi\u017een\u00ed, kdy si vl\u00e1da Ladislava Adamce za\u010dala Havla v\u0161\u00edmat. Do t\u00e9to chv\u00edle pro vl\u00e1du jenom neobl\u00edben\u00fdm disidentem, jeho\u017e petice \u201eN\u011bkolik v\u011bt\u201c z jara 1989 byla d\u0159\u00edve zavr\u017eena jako pouh\u00fd pamflet, kter\u00fd podepsali \u201eztroskotanci a samozvanci\u201c, kte\u0159\u00ed se opov\u00e1\u017eili do\u017eadovat dodr\u017eov\u00e1n\u00ed \u00fastavy. V Latern\u011b Magice, do\u010dasn\u00e9m s\u00eddle Ob\u010dansk\u00e9ho f\u00f3ra, jsem se od V\u00e1clava Havla dozv\u00eddal o dialogu s vl\u00e1dou, kdy\u017e m\u011b sem opakovan\u011b zval na kr\u00e1tk\u00e9 ale v\u011bcn\u00e9 no\u010dn\u00ed rozhovory o politick\u00e9m v\u00fdvoji. Pavel Bergmann, n\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed \u010dlen pra\u017esk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 komunity, nav\u00edc slou\u017eil jako prost\u0159edn\u00edk mezi Ob\u010dansk\u00fdm f\u00f3rem a rakouskou a z\u00e1padon\u011bmeckou ambas\u00e1dou. To v\u0161e denn\u011b doprov\u00e1zely stovky demonstrant\u016f, kte\u0159\u00ed odpoledne po pr\u00e1ci na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed zvonili kl\u00ed\u010di, aby tak symbolicky vyj\u00e1d\u0159ili konec vl\u00e1dy komunistick\u00e9 strany. Jako div\u00e1k jsem se t\u011bchto protest\u016f, kter\u00e9 nyn\u00ed za\u010daly l\u00e1kat i n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky z Rakouska, samoz\u0159ejm\u011b \u00fa\u010dastnil. P\u0159ekvapila m\u011b uk\u00e1zn\u011bnost davu, kter\u00fd se nedal vyprovokovat k \u017e\u00e1dn\u00e9mu vandalismu, kter\u00fd byl naprosto b\u011b\u017en\u00fd p\u0159i nepokoj\u00edch vyvol\u00e1van\u00fdch radik\u00e1ly ve velk\u00fdch z\u00e1padn\u00edch m\u011bstech.<\/p>\n\n\n\n<p>O v\u00edkendu 25. a 26. listopadu do\u0161lo k n\u011bkolika v\u00fdznamn\u00fdm ud\u00e1lostem. Franti\u0161ek kardin\u00e1l Tom\u00e1\u0161ek odslou\u017eil v katedr\u00e1le svat\u00e9ho V\u00edta slavnostn\u00ed m\u0161i Te Deum u p\u0159\u00edle\u017eitosti svato\u0159e\u010den\u00ed Ane\u017eky \u010cesk\u00e9. P\u0159ed Sametovou revoluc\u00ed jsem tohoto st\u00e1rnouc\u00edho, impozantn\u00edho duchovn\u00edho v\u016fdce n\u011bkolikr\u00e1t nav\u0161t\u00edvil v jeho t\u00e9m\u011b\u0159 opu\u0161t\u011bn\u00e9m arcibiskupsk\u00e9m pal\u00e1ci. Vy\u0159izovali jsme jeho zpr\u00e1vy okoln\u00edmu sv\u011btu a p\u0159in\u00e1\u0161eli mu odpov\u011bdi. Rakousko tak ve skrytu p\u016fsobilo jako prost\u0159edn\u00edk c\u00edrkve v \u010ceskoslovensku, kter\u00e1 mnoho vytrp\u011bla b\u011bhem normalizace a za vl\u00e1dy Hus\u00e1ka a Jake\u0161e. Navzdory tomu, jak moc byla spole\u010dnost v \u010cSSR sekul\u00e1rn\u00ed, vn\u00edmali lid\u00e9 c\u00edrkev jako mor\u00e1ln\u00ed autoritu d\u00edky jej\u00edmu poctiv\u00e9mu postoji, kter\u00fd kardin\u00e1l Tom\u00e1\u0161ek zt\u011bles\u0148oval. Je\u0161t\u011b za star\u00e9ho re\u017eimu jsme ud\u011blili v\u00edza tis\u00edc\u016fm \u010desk\u00fdch poutn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se cht\u011bli \u00fa\u010dastnit svato\u0159e\u010den\u00ed v \u0158\u00edm\u011b a kte\u0159\u00ed z\u00edskali v\u00fdjezdn\u00ed dolo\u017eku. Na druhou v\u00fdznamnou ud\u00e1lost tohoto v\u00edkendu, zalo\u017eenou na nesm\u00edrn\u00e9m optimismu a touze po svobod\u011b a sebeur\u010den\u00ed, kter\u00e9 se \u017e\u00e1dn\u00e1 st\u00e1tn\u00ed moc nemohla vyrovnat, rovn\u011b\u017e nikdy nezapomenu. \u0160lo o demonstraci na Letn\u00e9, kde se v mraziv\u00e9m po\u010das\u00ed se\u0161lo asi p\u016fl milionu lid\u00ed veden\u00fdch kn\u011bzem V\u00e1clavem Mal\u00fdm, kter\u00fd na p\u00f3dium postupn\u011b pozval n\u011bkolik zn\u00e1m\u00fdch \u0159e\u010dn\u00edk\u016f. Na Den lidsk\u00fdch pr\u00e1v, tj. 10. prosince, p\u0159ed svou vlastn\u00ed rezignac\u00ed Gust\u00e1v Hus\u00e1k jmenoval novou, postkomunistickou vl\u00e1du vedenou b\u00fdval\u00fdm \u010dlenem strany, Slov\u00e1kem Mari\u00e1nem \u010calfou. V\u00e1clav Havel byl 29. prosince zvolen prezidentem.<\/p>\n\n\n\n<p>U\u017e 4. prosince zru\u0161ila rakousk\u00e1 strana pro ob\u010dany \u010ceskoslovenska v\u00edzovou povinnost a Raku\u0161an\u016fm bylo umo\u017en\u011bno cestovat do \u010ceskoslovenska bez v\u00edza od 18. prosince. \u010cechoslov\u00e1ci sm\u011bli zdarma vyu\u017e\u00edvat v\u00edde\u0148sk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 hromadn\u00e9 dopravy a nav\u0161t\u011bvovat tamn\u00ed muzea. Otev\u0159en\u00ed hranic umo\u017enilo tis\u00edc\u016fm lid\u00ed kone\u010dn\u011b poznat jejich nejbli\u017e\u0161\u00ed sousedy, tak\u017ee byli konfrontov\u00e1ni se socio-ekonomick\u00fdmi rozd\u00edly, kter\u00e9 b\u011bhem posledn\u00edch desetilet\u00ed vznikly. Minist\u0159i zahrani\u010d\u00ed Alois Mock a Ji\u0159\u00ed Dienstbier, kter\u00fd se z topi\u010de stal prakticky p\u0159es noc \u010dlenem vl\u00e1dy, symbolicky p\u0159est\u0159ihli ostnat\u00fd dr\u00e1t odd\u011bluj\u00edc\u00ed severn\u00ed rakouskou oblast Weinviertel od ji\u017en\u00ed Moravy u m\u011bsta Laa an der Thaya.<\/p>\n\n\n\n<p>Po podzimu nad\u011bje a zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch spole\u010densk\u00e9ho t\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161lo pra\u017esk\u00e9 jaro, kter\u00e9 v rozkvetl\u00fdch pet\u0159\u00ednsk\u00fdch zahrad\u00e1ch odr\u00e1\u017eelo radost z netu\u0161en\u00fdch mo\u017enost\u00ed, kter\u00e9 se zrcadlily v p\u0159\u00edprav\u00e1ch na prvn\u00ed svobodn\u00e9 volby, kter\u00e9 se m\u011bly konat v \u010dervnu 1990. V\u0161e ale bylo pot\u0159eba p\u0159eorganizovat, po\u010d\u00ednaje Ob\u010dansk\u00fdm f\u00f3rem, kter\u00e9 tvo\u0159ilo jak\u00e9si j\u00e1dro nov\u00fdch demokratick\u00fdch sil v zemi. M\u00fdm \u00fakolem bylo prozkoumat a porozum\u011bt zcela nov\u00e9 politick\u00e9 krajin\u011b, kter\u00e1 se p\u0159ed o\u010dima m\u011bnila. Krom\u011b OF, jeho\u017e s\u00eddlo na Jungmannov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed 9 jsem pravideln\u011b nav\u0161t\u011bvoval a kde vedle bratra V\u00e1clava Havla Ivana a jeho \u017eeny pod mapou habsbursk\u00e9 monarchie sed\u011bl tiskov\u00fd mluv\u010d\u00ed, pozd\u011bj\u0161\u00ed televizn\u00ed podnikatel Vladim\u00edr \u017delezn\u00fd, jsem vyhledal \u0161\u00e9fy r\u016fzn\u00fdch pracovn\u00edch skupin OF, v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti, mezi kter\u00e9 pat\u0159ili konzervativn\u00ed filozof Daniel Kroupa nebo soci\u00e1ln\u011b demokraticky orientovan\u00fd sociolog Rudolf Batt\u011bk. S v\u00fdznamn\u00fdm politick\u00fdm teoretikem a mluv\u010d\u00edm Charty 77 Jaroslavem \u0160abatou z Brna jsem se sezn\u00e1mil p\u0159i jedn\u00e9 z jeho \u010detn\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv Prahy. M\u011bl jsem bl\u00edzko k p\u0159edstavitel\u016fm k\u0159es\u0165ansk\u00fdch demokrat\u016f v\u010detn\u011b tehdej\u0161\u00edho m\u00edstop\u0159edsedy vl\u00e1dy Anton\u00edna Baudy\u0161e a k soci\u00e1ln\u00edm demokrat\u016fm, kte\u0159\u00ed se op\u011bt vr\u00e1tili na sc\u00e9nu. Jejich l\u00eddr, Ji\u0159\u00ed Hor\u00e1k, kter\u00fd se vr\u00e1til z exilu, aby po ji po t\u0159ech letech zklaman\u00fd zase opustil. Komunist\u00e9 sehr\u00e1li roli nov\u00e9 opozi\u010dn\u00ed strany, kdy\u017e se na oko hl\u00e1sili k pluralitn\u00ed demokracii. Jejich v\u016fd\u010d\u00ed osobnost\u00ed se stal brilantn\u00ed intelektu\u00e1l Miloslav Ransdorf. V pr\u016fb\u011bhu let jsem si pom\u011brn\u011b intenzivn\u011b vym\u011b\u0148oval n\u00e1zory s jednou z nejsympati\u010dt\u011bj\u0161\u00edch postav tehdej\u0161\u00ed politiky, p\u0159edsedou \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy, Petrem Pithartem. V OF p\u0159edstavoval k\u0159es\u0165anskosoci\u00e1ln\u00ed j\u00e1dro. K m\u00fdm zn\u00e1m\u00fdm mezi p\u0159edn\u00edmi politiky pat\u0159il i do\u010dasn\u00fd ministr vnitra Jan Ruml, kter\u00fd byl zap\u0159is\u00e1hl\u00fdm liber\u00e1lem.<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159esto\u017ee jsem p\u0159i\u0161el do osobn\u00edho kontaktu t\u00e9m\u011b\u0159 se v\u0161emi politiky tehdej\u0161\u00ed doby, jmenuji zde jen n\u011bkter\u00e9 z nich. Pro diplomaty bylo v on\u011bch p\u0159evratn\u00fdch letech pom\u011brn\u011b snadn\u00e9 udr\u017eovat neform\u00e1ln\u00ed kontakty s vl\u00e1dn\u00edmi p\u0159edstaviteli, tak velk\u00e1 byla pot\u0159eba odpov\u011bdn\u00fdch osob p\u011bstovat p\u0159\u00e1telsk\u00e9 vztahy s okoln\u00edm sv\u011btem a s vlastn\u00edmi sousedy p\u0159edev\u0161\u00edm. V\u0161echny tyto kontakty jsme coby p\u0159edstavitel\u00e9 rakousk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed p\u0159ij\u00edmali s velk\u00fdm z\u00e1jmem, nebo\u0165 jsme cht\u011bli udr\u017eovat pravideln\u00fd dialog s p\u0159edn\u00edmi osobnostmi \u010deskoslovensk\u00e9 politiky, spole\u010dnosti, v\u011bdy a kultury. Pra\u017esk\u00e1 intelektu\u00e1ln\u00ed elita se s radost\u00ed zapojovala do ve\u0159ejn\u00e9ho d\u011bn\u00ed, kter\u00e9 po p\u00e1du komunismu nab\u00edzelo netu\u0161en\u00e9 mo\u017enosti toho, jak formovat budoucnosti.<\/p>\n\n\n\n<p>Prom\u011bnlivost tohoto obdob\u00ed vedlo k tomu, \u017ee se OF brzy rozd\u011blilo na n\u011bkolik frakc\u00ed s pravicov\u011bj\u0161\u00ed \u010di levicov\u011bj\u0161\u00ed orientac\u00ed, z nich\u017e vznikly politick\u00e9 strany, jejich\u017e p\u0159edstavitel\u00e9 se stali na\u0161imi pravideln\u00fdmi partnery v dialogu: Ob\u010dansk\u00e9 hnut\u00ed (OH), Ob\u010dansk\u00e1 demokratick\u00e1 aliance kolem Vladim\u00edra Dlouh\u00e9ho a \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 pravicov\u011b liber\u00e1ln\u00ed Ob\u010dansk\u00e1 demokratick\u00e1 strana (ODS), kterou vedl ministr financ\u00ed V\u00e1clav Klaus, jen\u017e se pozd\u011bji stal p\u0159edsedou vl\u00e1dy, p\u0159edsedou parlamentu, a nakonec i hlavou st\u00e1tu. Mezi t\u011bmi, kte\u0159\u00ed se vr\u00e1tili z exilu, vynikali t\u0159i v\u00fdznamn\u00ed intelektu\u00e1lov\u00e9: publicista Pavel Tigrid, politolog Otto Pick a germanista Eduard Goldst\u00fccker. Pro m\u011b samotn\u00e9ho to byli nesm\u00edrn\u011b zaj\u00edmav\u00ed a otev\u0159en\u00ed partne\u0159i pro dialog, jejich\u017e kosmopolitismus a mezin\u00e1rodn\u00ed kontakty pomohly vyv\u00e9st zemi z um\u011bl\u00e9 izolace, do kter\u00e9 ji moskevsk\u00fd komunismus na tak dlouho uvrhl.<\/p>\n\n\n\n<p>Z t\u011bch, kte\u0159\u00ed v zemi z\u016fstali, bych r\u00e1d zm\u00ednil psychiatra a publicistu Petra P\u0159\u00edhodu, renomovan\u00e9 historiky Otto Urbana, Ji\u0159\u00edho Kor\u00e1lku a Jana K\u0159ena, charismatick\u00e9ho kn\u011bze a spisovatele Tom\u00e1\u0161e Hal\u00edka, p\u0159ekladatelku Helenu Tomanovou-Weissovou, Havlova brilantn\u00edho protokol\u00e1\u0159e Egona Ditmara, ekonoma Ivana Pilipa a jeho energickou man\u017eelku, mana\u017eerku think-tanku Lucii Pilipovou, novin\u00e1\u0159ku Blanku Kova\u0159\u00edkovou, l\u00e9ka\u0159ku a sen\u00e1torku Jaroslavu Moserovou, kter\u00e1 o\u0161et\u0159ovala studenta Jana Palacha pot\u00e9, co se v roce 1969 na protest up\u00e1lil, d\u00e1le pak p\u016fsobiv\u00e9ho historika um\u011bn\u00ed a pam\u00e1tk\u00e1\u0159e Huga Rokytu, kter\u00fd se narodil na Morav\u011b, \u017eil v Rakousku a m\u011bl zku\u0161enosti z v\u011bzen\u00ed v Buchenwaldu. S t\u00edmto \u010dlov\u011bkem m\u011b pojilo obzvl\u00e1\u0161\u0165 bl\u00edzk\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Dodnes vzpom\u00edn\u00e1m na vzru\u0161uj\u00edc\u00ed rozhovory s levicov\u00fdmi intelektu\u00e1ly, jako byl ekonom Valtr Kom\u00e1rek, pr\u00e1vn\u00edk Zden\u011bk Ji\u010d\u00ednsk\u00fd, a konzervativn\u00edm intelektu\u00e1lem Rudolfem Ku\u010derou, vyhl\u00e1\u0161en\u00fdm monarchistou. R\u00e1d vzpom\u00edn\u00e1m na sv\u00e9 kontakty se zn\u00e1m\u00fdmi spisovateli v\u010detn\u011b Ivana Kl\u00edmy, Bohumila Hrabala, Ludv\u00edka Vacul\u00edka, Bohumily Gr\u00f6gerov\u00e9, Josefa Hir\u0161ala a Pavla Kohouta. Ka\u017ed\u00fd z nich pro m\u011b z\u016fstane nezam\u011bnitelnou origin\u00e1ln\u00ed osobnost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed roli sehr\u00e1li p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci \u010desk\u00e9 \u0161lechty, co\u017e byli v\u0161ichni nezlomn\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed z\u016fstali v\u011brni sv\u00e9 vlasti i v za\u0161edl\u00e9m obdob\u00ed re\u00e1ln\u00e9ho socialismu v komunistick\u00e9 Praze: Josef Kinsk\u00fd, Franti\u0161ek Lobkowitz a Hugo Mensdorff-Pouilly. Pro v\u0161echny bylo charakteristick\u00e9 jejich t\u0159\u00eddn\u00ed uv\u011bdom\u011bn\u00ed spojen\u00e9 s osobn\u00ed skromnost\u00ed, p\u0159irozen\u00fdm, nep\u0159edpojat\u00fdm vlastenectv\u00edm, skromnou zbo\u017enost\u00ed, hlubok\u00fdm smyslem pro rodinu a jazykovou vybavenost\u00ed a kultivovanost\u00ed. Po p\u00e1du komunismu se mohli op\u011bt t\u011b\u0161it z kdysi ztracen\u00e9ho a n\u00e1sledn\u011b restituovan\u00e9ho majetku a ve\u0159ejn\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed. V roce 1990 promluvil Otto von Habsburg p\u0159ed stovkami nad\u0161en\u00fdch poslucha\u010d\u016f na Karlov\u011b univerzit\u011b ke sv\u00fdm \u201e\u010desk\u00fdm krajan\u016fm\u201c. Z\u00fa\u010dastnil se m\u0161e v kapli svat\u00e9ho V\u00e1clava a jm\u00e9nem Panevropsk\u00e9ho hnut\u00ed uspo\u0159\u00e1dal ve\u010de\u0159i s p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky \u010desk\u00e9 \u0161lechty a rakousk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed. Karel Schwarzenberg mu zprost\u0159edkoval n\u00e1v\u0161t\u011bvu V\u00e1clava Havla na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. Na p\u0159elomu roku 2023 a 2024 byla n\u011bkter\u00fdm \u0161lechtick\u00fdm rod\u016fm v\u011bnov\u00e1na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdstava v Moravsk\u00e9m zemsk\u00e9m muzeu v Brn\u011b, kter\u00e1 vyzdvihla jejich neochv\u011bjn\u00fd postoj v obdob\u00ed komunismu.<\/p>\n\n\n\n<p>Sametov\u00e1 revoluce p\u0159inesla hlubok\u00e9 spole\u010densko-politick\u00e9 zm\u011bny. Restitu\u010dn\u00ed z\u00e1kony stanovily pravidla pro navr\u00e1cen\u00ed majetku zabaven\u00e9ho po komunistick\u00e9m p\u0159evratu 25. \u00fanora 1948. Majetek rodil\u00fdch N\u011bmc\u016f a \u010desk\u00fdch kolaborant\u016f, kter\u00fd byl zkonfiskov\u00e1n ji\u017e v roce 1945, byl z t\u00e9to restituce vylou\u010den. Tot\u00e9\u017e se t\u00fdkalo majetku t\u011bch \u0161lechtick\u00fdch rodin, kter\u00e9 byly podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 1930 za\u0159azeny do kategorie \u201en\u011bmeck\u00e9\u201c, a tak\u00e9 majetku velk\u00e9 masy sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f, kte\u0159\u00ed byli po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky vyhn\u00e1ni ze zem\u011b. V\u00e1clav Havel po sv\u00e9m zvolen\u00ed prezidentem \u010ceskoslovenska odsoudil \u201edivok\u00fd\u201c a \u010dasto brut\u00e1ln\u00ed a bezohledn\u011b proveden\u00fd \u201eodsun\u201c. Vl\u00e1da ov\u0161em ne\u0161la tak daleko, \u017ee by zru\u0161ila dekrety prezidenta Bene\u0161e, na jejich\u017e z\u00e1klad\u011b byla v\u011bt\u0161ina sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f zbavena majetku a vyhn\u00e1na ze zem\u011b. Pokud by je zru\u0161ila, v\u0161echny majetkov\u00e9 vztahy, kter\u00e9 mezit\u00edm vznikly, by se obr\u00e1tily naruby.<\/p>\n\n\n\n<p>I po roce 1989 by bylo takov\u00e9 opat\u0159en\u00ed politicky neprovediteln\u00e9, proto\u017ee v roce 1945 byl p\u0159ijat z\u00e1kon o konfiskaci majetku, kter\u00fd podporovali i Spojenci a kter\u00fd vylu\u010doval dal\u0161\u00ed sou\u017eit\u00ed bez \u0159e\u0161en\u00ed ot\u00e1zky osobn\u00ed viny \u010di odpov\u011bdnosti v d\u016fsledku nacistick\u00e9ho teroru a kolaborace nemal\u00e9ho po\u010dtu \u010deskomoravsk\u00fdch N\u011bmc\u016f s nacistick\u00fdm re\u017eimem. Bylo mo\u017en\u00e9 v\u0161e revidovat o des\u00edtky let pozd\u011bji ve zcela nov\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch? Jak se na celou z\u00e1le\u017eitost a v\u016fbec na nov\u00e9 sousedsk\u00e9 vztahy d\u00edvali lid\u00e9 v N\u011bmecku, pota\u017emo v Rakousku? Pov\u011bstn\u00fd \u201en\u00e1vrat do Evropy\u201c se stal mottem \u010deskoslovensk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky, kter\u00e1 se nyn\u00ed zcela p\u0159eorientovala na Z\u00e1pad.<\/p>\n\n\n\n<p>Je mo\u017en\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00e9 se bl\u00ed\u017ee pod\u00edvat na vztahy Rakouska s \u010ceskoslovenskem a n\u00e1sledn\u011b s \u010ceskem. P\u00e1d \u017eelezn\u00e9 opony vedl k obrovsk\u00e9 euforii na obou stran\u00e1ch hranic. O v\u00edkendech a sv\u00e1tc\u00edch byly otev\u0159eny zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159echody, lid\u00e9 se vz\u00e1jemn\u011b nav\u0161t\u011bvovali b\u011bhem pout\u00ed, hasi\u010dsk\u00fdch slavnost\u00ed a spolkov\u00fdch v\u00fdlet\u016f a \u00fa\u0159ady se tu a tam sna\u017eily rychle vyd\u00e1vat povolen\u00ed, co\u017e se b\u011b\u017en\u011b d\u011blo diplomatickou cestou. Pro m\u011b to byla \u010dinnost, kter\u00e1 byla nejen \u010dast\u00e1 ale i p\u0159\u00edjemn\u00e1. P\u0159ib\u00fdvalo n\u00e1v\u0161t\u011bv na st\u00e1tn\u00ed i zemsk\u00e9 politick\u00e9 \u00farovni, do Prahy p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bli vysoce postaven\u00ed lid\u00e9 z Rakouska, nap\u0159\u00edklad zem\u0161t\u00ed hejtmani Horn\u00edch a Doln\u00edch Rakous, a delegace z \u0159ady zemsk\u00fdch parlament\u016f. V\u0161ichni byli zv\u011bdav\u00ed a doufali v obnoven\u00ed star\u00fdch vazeb, vzpom\u00ednali na n\u011bkdej\u0161\u00ed p\u0159edsudky, kter\u00e9 byly \u017eiveny nep\u0159\u00e1telsky uzav\u0159enou hranic\u00ed, na d\u016fsledky prvn\u00ed a druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, a dokonce i na ideologickou neslu\u010ditelnost spole\u010densk\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f po roce 1945. V d\u016fsledku toho v\u0161eho se lid\u00e9 odcizili a \u010dasto si nerozum\u011bli. Vztahy mezi V\u00eddn\u00ed a Prahou z\u016fst\u00e1valy chladn\u00e9 a nep\u0159\u00e1telsk\u00e9, zejm\u00e9na za obdob\u00ed normalizace po roce 1968, a to i p\u0159es snahu o v\u011bcn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed. V Rakousku bylo na \u010desk\u00e9 a slovensk\u00e9 jadern\u00e9 elektr\u00e1rny pohl\u00ed\u017eeno s naprost\u00fdm nep\u0159\u00e1telstv\u00edm, zejm\u00e9na po \u0161oku z hav\u00e1rie sov\u011btsk\u00e9ho \u010cernobylu v roce 1986. I po roce 1989 byla jejich technologie bulv\u00e1rn\u00edmi m\u00e9dii apriorn\u011b odm\u00edt\u00e1na a ozna\u010dov\u00e1na jako \u201e\u0161rot\u201c, co\u017e se pochopiteln\u011b hluboce dotklo technick\u00e9 a pr\u016fmyslov\u00e9 hrdosti \u010cech\u016f, kte\u0159\u00ed se cht\u011bli odklonit od ekologicky \u0161kodliv\u00e9ho hn\u011bd\u00e9ho uhl\u00ed, ekologick\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed komunistick\u00e9ho re\u017eimu, a vsadit na jadernou energii.<\/p>\n\n\n\n<p>Zemi nav\u0161t\u011bvovaly v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti. V roce 1991 byl na ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Prahy nap\u0159\u00edklad rakousk\u00fd kancl\u00e9\u0159 Franz Vranitzky, v roce 1993 tehdej\u0161\u00ed rakousk\u00fd prezident Thomas Klestil. P\u0159ed t\u011bmito n\u00e1v\u0161t\u011bvami panovalo mezi ob\u011bma zem\u011bmi nevy\u0159\u010den\u00e9 nap\u011bt\u00ed, zejm\u00e9na pot\u00e9, kdy\u017e v roce 1990 nav\u0161t\u00edvil V\u00e1clav Havel v Salcburku tehdej\u0161\u00edho prezidenta Kurta Waldheima. Waldheim byl kv\u016fli sv\u00e9 kontroverzn\u00ed vojensk\u00e9 minulosti za\u0159azen na americk\u00fd seznam ne\u017e\u00e1douc\u00edch osob. Stoupenci Havla (kter\u00fd byl pro mnoh\u00e9 symbolem mor\u00e1lnosti a \u201emoci bezmocn\u00fdch\u201c v politice) necht\u011bli, aby se Havel setkal s t\u00edmto mezin\u00e1rodn\u011b izolovan\u00fdm politikem, kter\u00fd se i navzdory sv\u00e9 minulosti stal hlavou st\u00e1tu. Nakonec se oba kr\u00e1tce setkali a podali si ruce. Havel pot\u00e9 p\u0159ednesl projev na t\u00e9ma up\u0159\u00edmnosti a etiky v politice. I p\u0159es to, \u017ee Waldheima ve sv\u00e9m projevu v\u016fbec nezm\u00ednil, se nad jeho slovy \u0159ada Raku\u0161an\u016f pohor\u0161ila, na\u0161t\u011bst\u00ed bez z\u00e1va\u017en\u00fdch n\u00e1sledk\u016f.<\/p>\n\n\n\n<p>Politick\u00e1 akademie Rakousk\u00e9 lidov\u00e9 strany spole\u010dn\u011b s Institutem Karla Rennera po\u0159\u00e1daly na Z\u00e1mku Liblice semin\u00e1\u0159, na kter\u00e9m jsem m\u011bl tu \u010dest potkat Heinze Fischera, tehdej\u0161\u00edho p\u0159edsedu parlamentn\u00edho klubu Soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany Rakouska (SP\u00d6), kter\u00fd se posl\u00e9ze stal p\u0159edsedou N\u00e1rodn\u00ed rady a prezidentem Rakouska. Kr\u00e1tce po tomto semin\u00e1\u0159i se Heinz Fischer v pozici p\u0159edsedy N\u00e1rodn\u00ed rady vr\u00e1til do Prahy, aby nav\u0161t\u00edvil Alexandra Dub\u010deka. Ten se v nov\u00e9m demokratick\u00e9m uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed stal p\u0159edsedou Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, av\u0161ak nikoliv hlavou st\u00e1tu, jak s\u00e1m doufal. Dub\u010dek hovo\u0159il o sv\u00e9 vytrval\u00e9 v\u00ed\u0159e v socialismus s lidskou tv\u00e1\u0159\u00ed, kter\u00fd cht\u011bl zrealizovat u\u017e b\u011bhem prvn\u00edho pra\u017esk\u00e9ho jara 1968. Po roce 1989 u\u017e ale na tuto st\u0159edn\u00ed cestu nebylo ani pomy\u0161len\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>V prvn\u00edch letech znovunabyt\u00e9 svobody se \u010de\u0161t\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9 v\u00fdrazn\u011b orientovali na Rakousko. P\u0159edseda strany Milo\u0161 Zeman, kter\u00e9ho jsem n\u011bkolikr\u00e1t nav\u0161t\u00edvil v jeho pra\u017esk\u00e9m Lidov\u00e9m dom\u011b, se pova\u017eoval za \u017e\u00e1ka Bruna Kreisk\u00e9ho, Willyho Brandta a Olofa Palmeho. V roce 1992 ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b brojil proti rozpu\u0161t\u011bn\u00ed federace. Pozd\u011bji se udob\u0159il se sv\u00fdm odv\u011bk\u00fdm rivalem Klausem a vyst\u0159\u00eddal ho v pozici hlavy st\u00e1tu. V prezidentsk\u00fdch volb\u00e1ch t\u011bsn\u011b zv\u00edt\u011bzil nad Karlem Schwarzenbergem.<\/p>\n\n\n\n<p>Pro ministra zahrani\u010dn\u00ed Aloise Mocka byl prim\u00e1rn\u00edm c\u00edlem vstup Rakouska do Evropsk\u00e9 unie (EU), st\u00e1le v\u0161ak z\u016fst\u00e1val hrd\u00fdm St\u0159edoevropanem, kter\u00fd usiloval o dobr\u00e9 vztahy s v\u00fdchodn\u00edmi sousedy. P\u0159esto\u017ee se stal advok\u00e1tem odsunut\u00fdch ob\u010dan\u016f a opakovan\u011b se zasazoval o zru\u0161en\u00ed presumpce jejich kolektivn\u00ed viny, na n\u00ed\u017e byly zalo\u017eeny n\u011bkter\u00e9 z napadan\u00fdch Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f, nepoda\u0159ilo se mu p\u0159esv\u011bd\u010dit ani Ji\u0159\u00edho Dienstbiera, kter\u00fd byl ministrem zahrani\u010d\u00ed, ani jeho n\u00e1stupce Ji\u0159\u00edho Zieleniece. S Ji\u0159\u00edm Dienstbierem tak\u00e9 m\u011bli odli\u0161n\u00e9 n\u00e1zory na konflikt v Jugosl\u00e1vii. Mock cht\u011bl v roce 1991 co nejrychleji uznat suverenitu Chorvatska a Slovinska, zat\u00edmco Dienstbier byl pro zachov\u00e1n\u00ed Jugosl\u00e1vie. Z ud\u00e1lost\u00ed nakonec vyplynulo, \u017ee pravdu m\u011bl Mock. Dienstbier, kter\u00fd z\u0159ejm\u011b situaci v Jugosl\u00e1vii p\u0159irovn\u00e1val k t\u00e9 v \u010ceskoslovensku, st\u00e1l na \u0161patn\u00e9 stran\u011b d\u011bjin.<\/p>\n\n\n\n<p>\u010ce\u0161i a Slov\u00e1ci se za\u010dali st\u00e1le v\u00edce odcizovat, by\u0165 nesklouzli k otev\u0159en\u00e9mu nep\u0159\u00e1telstv\u00ed, jako tomu bylo v p\u0159\u00edpad\u011b b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vie. Dlouh\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed mezi Prahou a Bratislavou si tehdy d\u00e1vala za c\u00edl ob\u011b \u010d\u00e1sti st\u00e1tu stmelit. Padaly ot\u00e1zky, jestli je nad\u0159azen\u00fd spole\u010dn\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t, nebo jestli m\u011bly \u010cesko a Slovensko b\u00fdt v\u00fdchoz\u00edm bodem pro vznik dvoust\u00e1tn\u00edho syst\u00e9mu. Debaty prob\u00edhaly dva roky a polemizovalo se nad vznikem konfederace, federace, nebo \u00fapln\u00e9m rozd\u011blen\u00edm. \u010ce\u0161i up\u0159ednost\u0148ovali my\u0161lenku federace, Slov\u00e1ci konfederace. Po volb\u00e1ch v roce 1992 do\u0161li vrcholn\u00ed politici Klaus a Me\u010diar ke spole\u010dn\u00e9mu rozhodnut\u00ed st\u00e1ty rozd\u011blit. Jako Raku\u0161an\u00e9 jsme mohli jen p\u0159ihl\u00ed\u017eet, ale tehdy bychom dali p\u0159ednost zachov\u00e1n\u00ed cel\u00e9ho st\u00e1tu, aby nedo\u0161lo k naru\u0161en\u00ed stability ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. O rozd\u011blen\u00ed st\u00e1tu rozhodly zejm\u00e9na ekonomick\u00e9 faktory. \u010cesko po Klausov\u00fdch reform\u00e1ch a zaveden\u00ed liber\u00e1ln\u00ed tr\u017en\u00ed ekonomiky prosperovalo, Me\u010diarovo Slovensko bylo oproti tomu v\u00fdrazn\u011b chud\u0161\u00ed a vydalo se jinou cestou. Rakousko pak jako prvn\u00ed sousedn\u00ed zem\u011b ofici\u00e1ln\u011b uznalo nov\u011b vznikl\u00fd subjekt mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, \u010ceskou republiku, a to hned po p\u016flnoci 1. ledna 1993 prost\u0159ednictv\u00edm velvyslance Peterlika.<\/p>\n\n\n\n<p>I s \u010ceskem jsme se sna\u017eili vytvo\u0159it dobr\u00e9 a konstruktivn\u00ed vztahy. Ji\u017e d\u0159\u00edve byly nav\u00e1z\u00e1ny dynamick\u00e9 vazby ve v\u0161ech oblastech obchodu, v\u011bdy, vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, kultury a sportu, a to nejen na z\u00e1klad\u011b bl\u00edzk\u00e9ho sousedstv\u00ed, ale i v kontextu ur\u010dit\u00e9ho historick\u00e9ho osudov\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed, kter\u00e9 vznikalo n\u011bkolik stolet\u00ed, ale po p\u00e1du komunistick\u00e9ho re\u017eimu jej bylo pot\u0159eba restrukturalizovat. Rozmanit\u00e9 vazby mezi podniky a bankami, rakousk\u00e9 gymn\u00e1zium v Praze, \u0159ada lektor\u00e1t\u016f a n\u011bkolik rakousk\u00fdch knihoven, stejn\u011b jako kulturn\u00ed akce, mezi kter\u00e9 mohu jmenovat divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed, v\u00fdstavy a autorsk\u00e1 \u010dten\u00ed, p\u0159isp\u00edvaly k pestrosti nav\u00e1zan\u00fdch vztah\u016f. V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b jsme tak\u00e9 uspo\u0159\u00e1dali \u0159adu hojn\u011b nav\u0161t\u011bvovan\u00fdch akc\u00ed s Kafkov\u00fdm centrem a \u00dastavem mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f.<\/p>\n\n\n\n<p>K pozitivn\u00edmu v\u00fdvoji vztah\u016f p\u0159isp\u011bly zejm\u00e9na dv\u011b osobnosti. Prvn\u00ed z nich byl Erhard Busek, n\u00e1m\u011bstek v\u00edde\u0148sk\u00e9ho prim\u00e1tora, pot\u00e9 ministr \u0161kolstv\u00ed, vicekancl\u00e9\u0159 a p\u0159edseda Rakousk\u00e9 lidov\u00e9 strany, kter\u00fd byl hrd\u00fdm zast\u00e1ncem aktivn\u00ed sousedsk\u00e9 spolupr\u00e1ce v Podunaj\u00ed. Je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem 1989 podporoval demokratickou opozici v \u010cSSR. Byl toho n\u00e1zoru, \u017ee je pot\u0159eba se soust\u0159edit na to, co Rakousko s \u010ceskoslovenskem spojuje, sp\u00ed\u0161e ne\u017e poukazovat na to, co je odli\u0161uje. Druhou takovou osobnost\u00ed byl Karel Schwarzenberg, Havl\u016fv poradce a kancl\u00e9\u0159, proz\u00edrav\u00fd \u010desko-rakousk\u00fd aristokrat, jemu\u017e \u010desk\u00e1 vlast m\u016f\u017ee vd\u011b\u010dit za sv\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed renom\u00e9 a uzn\u00e1n\u00ed. Z pozice ministra zahrani\u010d\u00ed kultivoval vztahy se sousedn\u00edmi zem\u011bmi, v\u010detn\u011b Rakouska a sjednocen\u00e9ho N\u011bmecka. \u010cesk\u00e1 a Slovensk\u00e1 Federativn\u00ed Republika (\u010cSFR) spolu s Polskem a Ma\u010farskem ji\u017e v roce 1990 vytvo\u0159ila Visegr\u00e1dskou skupinu, jej\u00edm\u017e c\u00edlem bylo l\u00e9pe koordinovat spolupr\u00e1ci v regionu v\u00fdchodn\u00ed a st\u0159edn\u00ed Evropy. Tato skupina pak v roce 1991 rozpustila Var\u0161avskou smlouvu se Sov\u011btsk\u00fdm svazem (SSSR). P\u016flno\u010dn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva kn\u00ed\u017eete na Hrad\u010danech, kter\u00e9 jsem se \u00fa\u010dastnil s Erhardem Buskem, pro m\u011b z\u016fstane nezapomenuteln\u00e1. S Karlem Schwarzenbergem jsem m\u011bl tak\u00e9 mo\u017enost v\u00e9st \u0159adu p\u0159\u00e1telsk\u00fdch rozhovor\u016f, a\u0165 u\u017e v Praze, ve V\u00eddni nebo v Kyjev\u011b, kde jsem pozd\u011bji p\u016fsobil jako diplomat. Byl to vizion\u00e1\u0159 se smyslem pro um\u00edrn\u011bnost, p\u0159i\u010dem\u017e dok\u00e1zal odhadnout, \u010deho v\u0161eho lze dos\u00e1hnout v lidsk\u00e9m spole\u010denstv\u00ed st\u00e1t\u016f zalo\u017een\u00e9m na vz\u00e1jemn\u00e9m respektu.<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159i diskuz\u00edch o roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed EU na po\u010d\u00e1tku tis\u00edcilet\u00ed se ob\u010das zd\u00e1lo, \u017ee hv\u011bzdy nejsou \u010cesku naklon\u011bny. V t\u00e9 dob\u011b se hodn\u011b diskutovalo o Bene\u0161ov\u00fdch dekretech a jadern\u00e9 elektr\u00e1rn\u011b Temel\u00edn. V Rakousku, zejm\u00e9na v kruz\u00edch Svobodn\u00e9 strany Rakouska (FP\u00d6) a v n\u011bkter\u00fdch spolkov\u00fdch zem\u00edch, existovaly hlasy, kter\u00e9 cht\u011bly vstup \u010ceska do EU podm\u00ednit zru\u0161en\u00edm dekret\u016f nebo z\u00e1kazem jadern\u00e9 energie. Spolkov\u00e1 vl\u00e1da v \u010dele s Wolfgangem Sch\u00fcsselem vedla diskuzi racion\u00e1ln\u011b, jak v\u00edme d\u00edky Protokolu z Melku<a href=\"https:\/\/top-az.eu\/forst-battaglia-mezi-prahou-a-vidni-vzpominky-diplomata\/#_ftn1\"><sup>[1]<\/sup><\/a>. Nem\u011bla v \u00famyslu br\u00e1nit v dal\u0161\u00edm roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed EU. Rakousko je \u010dlenem EU od roku 1995 a p\u0159ijet\u00ed \u010ceska tedy bylo v\u00fdhodn\u00e9 pro v\u0161echny z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9 strany. \u010cesko se spolu se Slovenskem, Ma\u010farskem, Slovinskem, Polskem a pobaltsk\u00fdmi st\u00e1ty p\u0159ipojila k EU v roce 2004. V roce 2011 bylo zru\u0161eno sedmilet\u00e9 p\u0159echodn\u00e9 obdob\u00ed pro pracovn\u00edky z nov\u00fdch \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f a od roku 2008 jsou v\u0161echny zem\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed otev\u0159en\u00e9ho schengensk\u00e9ho prostoru.<\/p>\n\n\n\n<p>Rakousko-\u010desk\u00e9 vztahy se na n\u00e1rodn\u00ed i region\u00e1ln\u00ed \u00farovni ve v\u0161ech oblastech dynamicky rozv\u00edjely. Z\u00e1rove\u0148 se rozv\u00edjely t\u0159\u00edstrann\u00e9 vztahy mezi V\u00eddn\u00ed, Prahou a Bratislavou. Sudeton\u011bmeck\u00e9 krajansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed pod veden\u00edm Bernda Posselta se vzdalo n\u00e1rok\u016f na reparace a za\u010dalo budovat pozitivn\u00ed a konstruktivn\u00ed vztah s \u010cechy, d\u00edky \u010demu\u017e se mohla tato bolestn\u00e1 kapitola \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 historie uzav\u0159\u00edt. \u010cesko-n\u011bmeck\u00e1 deklarace z roku 1997 vy\u0159e\u0161ila dlouho nezodpov\u011bzen\u00e9 ot\u00e1zky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se minulosti obou st\u00e1t\u016f. Vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed jadern\u00e9 energie se stalo v\u00fdhradn\u00edm rozhodnut\u00edm ka\u017ed\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho st\u00e1tu. Rakousko m\u016f\u017ee vyu\u017e\u00edvat sv\u00e9 vodn\u00ed, v\u011btrn\u00e9 a sol\u00e1rn\u00ed elektr\u00e1rny, zat\u00edmco \u010cesko a \u0159ada dal\u0161\u00edch zem\u00ed m\u016f\u017ee d\u00e1le spol\u00e9hat na jadernou energii. Na na\u0161i rozs\u00e1hlou spolupr\u00e1ci a dobr\u00e9 sousedsk\u00e9 vztahy v r\u00e1mci Evropy m\u016f\u017eeme b\u00fdt hrd\u00ed, stejn\u011b tak na to, jak se v t\u00e9to neklidn\u00e9 dob\u011b spole\u010dn\u011b sna\u017e\u00edme solid\u00e1rn\u011b a zodpov\u011bdn\u011b vypo\u0159\u00e1dat se z\u00e1va\u017en\u00fdmi mezin\u00e1rodn\u00edmi probl\u00e9my.<\/p>\n\n\n\n<p><a href=\"https:\/\/top-az.eu\/forst-battaglia-mezi-prahou-a-vidni-vzpominky-diplomata\/#_ftnref1\">[1]<\/a>&nbsp;Protokol byl podeps\u00e1n s c\u00edlem dal\u0161\u00edho rozvoje dobr\u00fdch sousedsk\u00fdch vztah\u016f mezi \u010ceskem a Rakouskem 12. prosince 2000. Zah\u00e1jil tzv. melksk\u00fd proces, v jeho\u017e r\u00e1mci se uskute\u010dnila t\u0159\u00edstrann\u00e1 expertn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed o jadern\u00e9 elektr\u00e1rn\u011b Temel\u00edn. Pozn. ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Cel\u00fd text kapitoly ve verzi ke sta\u017een\u00ed naleznete zde: <a href=\"http:\/\/&lt;div class=&quot;_3d-flip-book  fb3d-fullscreen-mode full-size&quot; data-id=&quot;&quot;21314&quot;&quot; data-mode=&quot;fullscreen&quot; data-title=&quot;false&quot; data-template=&quot;short-white-book-view&quot; data-lightbox=&quot;dark-shadow&quot; data-urlparam=&quot;fb3d-page&quot; data-page-n=&quot;0&quot; data-pdf=&quot;&quot; data-tax=&quot;null&quot; data-thumbnail=&quot;&quot; data-cols=&quot;3&quot; data-book-template=&quot;default&quot; data-trigger=&quot;&quot;&gt;&lt;\/div&gt;&lt;script type=&quot;text\/javascript&quot;&gt;window.FB3D_CLIENT_DATA = window.FB3D_CLIENT_DATA || [];FB3D_CLIENT_DATA.push(&#039;eyJwb3N0cyI6W10sInBhZ2VzIjpbXSwiZmlyc3RQYWdlcyI6W119&#039;);window.FB3D_CLIENT_LOCALE &amp;&amp; FB3D_CLIENT_LOCALE.render &amp;&amp; FB3D_CLIENT_LOCALE.render();&lt;\/script&gt;\"><div class=\"_3d-flip-book  fb3d-fullscreen-mode full-size\" data-id=\"21314\" data-mode=\"fullscreen\" data-title=\"false\" data-template=\"short-white-book-view\" data-lightbox=\"dark-shadow\" data-urlparam=\"fb3d-page\" data-page-n=\"0\" data-pdf=\"\" data-tax=\"null\" data-thumbnail=\"\" data-cols=\"3\" data-book-template=\"default\" data-trigger=\"\"><\/div><script type=\"text\/javascript\">window.FB3D_CLIENT_DATA = window.FB3D_CLIENT_DATA || [];FB3D_CLIENT_DATA.push('eyJwb3N0cyI6eyIyMTMxNCI6eyJJRCI6MjEzMTQsInRpdGxlIjoiRm9yc3Qga2FwaXRvbGEiLCJ0eXBlIjoicGRmIiwicmVhZHlfZnVuY3Rpb24iOiIiLCJib29rX3N0eWxlIjoiZmxhdCIsImJvb2tfdGVtcGxhdGUiOiJub25lIiwib3V0bGluZSI6W10sImRhdGEiOnsicG9zdF9JRCI6IjIxMzE1IiwiZ3VpZCI6Imh0dHBzOlwvXC90aGlua3RvcGF6LmN6XC93cC1jb250ZW50XC91cGxvYWRzXC8yMDI1XC8wMVwvRm9yc3QtQ1oucGRmIiwicGRmX3BhZ2VzIjoiOSIsInBhZ2VzX2N1c3RvbWl6YXRpb24iOiJub25lIn0sInRodW1ibmFpbCI6eyJkYXRhIjp7InBvc3RfSUQiOiIwIn0sInR5cGUiOiJhdXRvIn0sInByb3BzIjp7ImJhY2tncm91bmRDb2xvciI6ImF1dG8iLCJiYWNrZ3JvdW5kSW1hZ2UiOiJhdXRvIiwiYmFja2dyb3VuZFN0eWxlIjoiYXV0byIsImhpZ2hsaWdodExpbmtzIjoiYXV0byIsImxpZ2h0aW5nIjoiYXV0byIsInNpbmdsZVBhZ2VNb2RlIjoiYXV0byIsImNhY2hlZFBhZ2VzIjoiYXV0byIsInJlbmRlckluYWN0aXZlUGFnZXMiOiJhdXRvIiwicmVuZGVySW5hY3RpdmVQYWdlc09uTW9iaWxlIjoiYXV0byIsInJlbmRlcldoaWxlRmxpcHBpbmciOiJhdXRvIiwicHJlbG9hZFBhZ2VzIjoiYXV0byIsImF1dG9QbGF5RHVyYXRpb24iOiJhdXRvIiwicnRsIjoiYXV0byIsImludGVyYWN0aXZlQ29ybmVycyI6ImF1dG8iLCJtYXhEZXB0aCI6ImF1dG8iLCJzaGVldCI6eyJzdGFydFZlbG9jaXR5IjoiYXV0byIsIndhdmUiOiJhdXRvIiwic2hhcGUiOiJhdXRvIiwid2lkdGhUZXhlbHMiOiJhdXRvIiwiY29sb3IiOiJhdXRvIiwic2lkZSI6ImF1dG8iLCJzdHJldGNoSW1hZ2VzIjoiYXV0byIsImNvcm5lckRldmlhdGlvbiI6ImF1dG8iLCJmbGV4aWJpbGl0eSI6ImF1dG8iLCJmbGV4aWJsZUNvcm5lciI6ImF1dG8iLCJiZW5kaW5nIjoiYXV0byIsImhlaWdodFRleGVscyI6ImF1dG8ifSwiY292ZXIiOnsid2F2ZSI6ImF1dG8iLCJjb2xvciI6ImF1dG8iLCJzaWRlIjoiYXV0byIsInN0cmV0Y2hJbWFnZXMiOiJhdXRvIiwiYmluZGVyVGV4dHVyZSI6ImF1dG8iLCJkZXB0aCI6ImF1dG8iLCJwYWRkaW5nIjoiYXV0byIsInN0YXJ0VmVsb2NpdHkiOiJhdXRvIiwiZmxleGliaWxpdHkiOiJhdXRvIiwiZmxleGlibGVDb3JuZXIiOiJhdXRvIiwiYmVuZGluZyI6ImF1dG8iLCJ3aWR0aFRleGVscyI6ImF1dG8iLCJoZWlnaHRUZXhlbHMiOiJhdXRvIiwibWFzcyI6ImF1dG8iLCJzaGFwZSI6ImF1dG8ifSwicGFnZSI6eyJ3YXZlIjoiYXV0byIsImNvbG9yIjoiYXV0byIsInNpZGUiOiJhdXRvIiwic3RyZXRjaEltYWdlcyI6ImF1dG8iLCJkZXB0aCI6ImF1dG8iLCJzdGFydFZlbG9jaXR5IjoiYXV0byIsImZsZXhpYmlsaXR5IjoiYXV0byIsImZsZXhpYmxlQ29ybmVyIjoiYXV0byIsImJlbmRpbmciOiJhdXRvIiwid2lkdGhUZXhlbHMiOiJhdXRvIiwiaGVpZ2h0VGV4ZWxzIjoiYXV0byIsIm1hc3MiOiJhdXRvIiwic2hhcGUiOiJhdXRvIn0sImhlaWdodCI6ImF1dG8iLCJ3aWR0aCI6ImF1dG8iLCJncmF2aXR5IjoiYXV0byIsInBhZ2VzRm9yUHJlZGljdGluZyI6ImF1dG8ifSwiY29udHJvbFByb3BzIjp7ImFjdGlvbnMiOnsiY21kVG9jIjp7ImVuYWJsZWQiOiJhdXRvIiwiZW5hYmxlZEluTmFycm93IjoiYXV0byIsImFjdGl2ZSI6ImF1dG8iLCJkZWZhdWx0VGFiIjoiYXV0byJ9LCJjbWRBdXRvUGxheSI6eyJlbmFibGVkIjoiYXV0byIsImVuYWJsZWRJbk5hcnJvdyI6ImF1dG8iLCJhY3RpdmUiOiJhdXRvIn0sImNtZFNhdmUiOnsiZW5hYmxlZCI6ImF1dG8iLCJlbmFibGVkSW5OYXJyb3ciOiJhdXRvIn0sImNtZFByaW50Ijp7ImVuYWJsZWQiOiJhdXRvIiwiZW5hYmxlZEluTmFycm93IjoiYXV0byJ9LCJjbWRTaW5nbGVQYWdlIjp7ImVuYWJsZWQiOiJhdXRvIiwiZW5hYmxlZEluTmFycm93IjoiYXV0byIsImFjdGl2ZSI6ImF1dG8iLCJhY3RpdmVGb3JNb2JpbGUiOiJhdXRvIn0sIndpZFRvb2xiYXIiOnsiZW5hYmxlZCI6ImF1dG8iLCJlbmFibGVkSW5OYXJyb3ciOiJhdXRvIn19fSwiYXV0b1RodW1ibmFpbCI6Imh0dHBzOlwvXC90aGlua3RvcGF6LmN6XC93cC1jb250ZW50XC91cGxvYWRzXC8zZC1mbGlwLWJvb2tcL2F1dG8tdGh1bWJuYWlsc1wvMjEzMTQucG5nIiwicG9zdF9uYW1lIjoiMjEzMTQiLCJwb3N0X3R5cGUiOiIzZC1mbGlwLWJvb2sifX0sInBhZ2VzIjpbXSwiZmlyc3RQYWdlcyI6W119');window.FB3D_CLIENT_LOCALE && FB3D_CLIENT_LOCALE.render && FB3D_CLIENT_LOCALE.render();<\/script><\/a><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text napsal slavista, historik a b\u00fdval\u00fd diplomat Jakub Forst-Battaglia pro na\u0161i publikaci Odoln\u00e1 st\u0159edn\u00ed Evropa: Cesta k bezpe\u010dn\u011b budoucnosti Sv\u00e9 p\u0159elo\u017een\u00ed do metropole na Vltav\u011b v l\u00e9t\u011b roku 1989 jsem pova\u017eoval za \u0161\u0165astnou n\u00e1hodu: z dynamick\u00e9ho Madridu s neutichaj\u00edc\u00ed La Movidou do \u00fadajn\u011b \u0161ediv\u00e9 Prahy v podru\u010d\u00ed pozdn\u011b komunistick\u00e9ho syst\u00e9mu, kter\u00fd zd\u00e1nliv\u011b st\u00e1le vzdoroval [&hellip;]<\/p>","protected":false},"author":8,"featured_media":20797,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[5,4],"tags":[125,120,121],"class_list":["post-20796","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-aktuality","category-publikace","tag-diplomacie","tag-praha","tag-viden"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20796","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20796"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20796\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":21316,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20796\/revisions\/21316"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/20797"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20796"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20796"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20796"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}