{"id":20817,"date":"2024-07-26T12:03:22","date_gmt":"2024-07-26T10:03:22","guid":{"rendered":"https:\/\/new.thinktopaz.cz\/?p=20817"},"modified":"2025-01-24T11:23:11","modified_gmt":"2025-01-24T10:23:11","slug":"cabada-cesko-nemecke-vztahy-na-mezivladni-a-evropske-urovni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/2024\/07\/26\/cabada-cesko-nemecke-vztahy-na-mezivladni-a-evropske-urovni\/","title":{"rendered":"Cabada: \u010cesko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy na mezivl\u00e1dn\u00ed a evropsk\u00e9 \u00farovni"},"content":{"rendered":"<p><em>N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text napsal profesor Ladislav Cabada pro na\u0161i publikaci <\/em><a href=\"http:\/\/&lt;div class=&quot;_3d-flip-book  fb3d-fullscreen-mode full-size&quot; data-id=&quot;&quot;21278&quot;&quot; data-mode=&quot;fullscreen&quot; data-title=&quot;false&quot; data-template=&quot;short-white-book-view&quot; data-lightbox=&quot;dark-shadow&quot; data-urlparam=&quot;fb3d-page&quot; data-page-n=&quot;0&quot; data-pdf=&quot;&quot; data-tax=&quot;null&quot; data-thumbnail=&quot;&quot; data-cols=&quot;3&quot; data-book-template=&quot;default&quot; data-trigger=&quot;&quot;&gt;&lt;\/div&gt;&lt;script type=&quot;text\/javascript&quot;&gt;window.FB3D_CLIENT_DATA = window.FB3D_CLIENT_DATA || [];FB3D_CLIENT_DATA.push(&#039;eyJwb3N0cyI6W10sInBhZ2VzIjpbXSwiZmlyc3RQYWdlcyI6W119&#039;);window.FB3D_CLIENT_LOCALE &amp;&amp; FB3D_CLIENT_LOCALE.render &amp;&amp; FB3D_CLIENT_LOCALE.render();&lt;\/script&gt;\"><div class=\"_3d-flip-book  fb3d-fullscreen-mode full-size\" data-id=\"21278\" data-mode=\"fullscreen\" data-title=\"false\" data-template=\"short-white-book-view\" data-lightbox=\"dark-shadow\" data-urlparam=\"fb3d-page\" data-page-n=\"0\" data-pdf=\"\" data-tax=\"null\" data-thumbnail=\"\" data-cols=\"3\" data-book-template=\"default\" data-trigger=\"\"><\/div><script type=\"text\/javascript\">window.FB3D_CLIENT_DATA = window.FB3D_CLIENT_DATA || [];FB3D_CLIENT_DATA.push('eyJwb3N0cyI6eyIyMTI3OCI6eyJJRCI6MjEyNzgsInRpdGxlIjoiT2RvbG5cdTAwZTEgc3RcdTAxNTllZG5cdTAwZWQgRXZyb3BhOiBDZXN0YSBrIGJlenBlXHUwMTBkblx1MDBlOSBidWRvdWNub3N0aSIsInR5cGUiOiJwZGYiLCJyZWFkeV9mdW5jdGlvbiI6IiIsImJvb2tfc3R5bGUiOiJmbGF0IiwiYm9va190ZW1wbGF0ZSI6Im5vbmUiLCJvdXRsaW5lIjpbXSwiZGF0YSI6eyJwb3N0X0lEIjoiMjEyNjUiLCJndWlkIjoiaHR0cHM6XC9cL3RoaW5rdG9wYXouY3pcL3dwLWNvbnRlbnRcL3VwbG9hZHNcLzIwMjVcLzAxXC90b3Bhei0yMDI0LW9ubGluZS5wZGYiLCJwZGZfcGFnZXMiOiIxMDYiLCJwYWdlc19jdXN0b21pemF0aW9uIjoibm9uZSJ9LCJ0aHVtYm5haWwiOnsiZGF0YSI6eyJwb3N0X0lEIjoiMCJ9LCJ0eXBlIjoiYXV0byJ9LCJwcm9wcyI6eyJiYWNrZ3JvdW5kQ29sb3IiOiJhdXRvIiwiYmFja2dyb3VuZEltYWdlIjoiYXV0byIsImJhY2tncm91bmRTdHlsZSI6ImF1dG8iLCJoaWdobGlnaHRMaW5rcyI6ImF1dG8iLCJsaWdodGluZyI6ImF1dG8iLCJzaW5nbGVQYWdlTW9kZSI6ImF1dG8iLCJjYWNoZWRQYWdlcyI6ImF1dG8iLCJyZW5kZXJJbmFjdGl2ZVBhZ2VzIjoiYXV0byIsInJlbmRlckluYWN0aXZlUGFnZXNPbk1vYmlsZSI6ImF1dG8iLCJyZW5kZXJXaGlsZUZsaXBwaW5nIjoiYXV0byIsInByZWxvYWRQYWdlcyI6ImF1dG8iLCJhdXRvUGxheUR1cmF0aW9uIjoiYXV0byIsInJ0bCI6ImF1dG8iLCJpbnRlcmFjdGl2ZUNvcm5lcnMiOiJhdXRvIiwibWF4RGVwdGgiOiJhdXRvIiwic2hlZXQiOnsic3RhcnRWZWxvY2l0eSI6ImF1dG8iLCJ3YXZlIjoiYXV0byIsInNoYXBlIjoiYXV0byIsIndpZHRoVGV4ZWxzIjoiYXV0byIsImNvbG9yIjoiYXV0byIsInNpZGUiOiJhdXRvIiwic3RyZXRjaEltYWdlcyI6ImF1dG8iLCJjb3JuZXJEZXZpYXRpb24iOiJhdXRvIiwiZmxleGliaWxpdHkiOiJhdXRvIiwiZmxleGlibGVDb3JuZXIiOiJhdXRvIiwiYmVuZGluZyI6ImF1dG8iLCJoZWlnaHRUZXhlbHMiOiJhdXRvIn0sImNvdmVyIjp7IndhdmUiOiJhdXRvIiwiY29sb3IiOiJhdXRvIiwic2lkZSI6ImF1dG8iLCJzdHJldGNoSW1hZ2VzIjoiYXV0byIsImJpbmRlclRleHR1cmUiOiJhdXRvIiwiZGVwdGgiOiJhdXRvIiwicGFkZGluZyI6ImF1dG8iLCJzdGFydFZlbG9jaXR5IjoiYXV0byIsImZsZXhpYmlsaXR5IjoiYXV0byIsImZsZXhpYmxlQ29ybmVyIjoiYXV0byIsImJlbmRpbmciOiJhdXRvIiwid2lkdGhUZXhlbHMiOiJhdXRvIiwiaGVpZ2h0VGV4ZWxzIjoiYXV0byIsIm1hc3MiOiJhdXRvIiwic2hhcGUiOiJhdXRvIn0sInBhZ2UiOnsid2F2ZSI6ImF1dG8iLCJjb2xvciI6ImF1dG8iLCJzaWRlIjoiYXV0byIsInN0cmV0Y2hJbWFnZXMiOiJhdXRvIiwiZGVwdGgiOiJhdXRvIiwic3RhcnRWZWxvY2l0eSI6ImF1dG8iLCJmbGV4aWJpbGl0eSI6ImF1dG8iLCJmbGV4aWJsZUNvcm5lciI6ImF1dG8iLCJiZW5kaW5nIjoiYXV0byIsIndpZHRoVGV4ZWxzIjoiYXV0byIsImhlaWdodFRleGVscyI6ImF1dG8iLCJtYXNzIjoiYXV0byIsInNoYXBlIjoiYXV0byJ9LCJoZWlnaHQiOiJhdXRvIiwid2lkdGgiOiJhdXRvIiwiZ3Jhdml0eSI6ImF1dG8iLCJwYWdlc0ZvclByZWRpY3RpbmciOiJhdXRvIn0sImNvbnRyb2xQcm9wcyI6eyJhY3Rpb25zIjp7ImNtZFRvYyI6eyJlbmFibGVkIjoiYXV0byIsImVuYWJsZWRJbk5hcnJvdyI6ImF1dG8iLCJhY3RpdmUiOiJhdXRvIiwiZGVmYXVsdFRhYiI6ImF1dG8ifSwiY21kQXV0b1BsYXkiOnsiZW5hYmxlZCI6ImF1dG8iLCJlbmFibGVkSW5OYXJyb3ciOiJhdXRvIiwiYWN0aXZlIjoiYXV0byJ9LCJjbWRTYXZlIjp7ImVuYWJsZWQiOiJhdXRvIiwiZW5hYmxlZEluTmFycm93IjoiYXV0byJ9LCJjbWRQcmludCI6eyJlbmFibGVkIjoiYXV0byIsImVuYWJsZWRJbk5hcnJvdyI6ImF1dG8ifSwiY21kU2luZ2xlUGFnZSI6eyJlbmFibGVkIjoiYXV0byIsImVuYWJsZWRJbk5hcnJvdyI6ImF1dG8iLCJhY3RpdmUiOiJhdXRvIiwiYWN0aXZlRm9yTW9iaWxlIjoiYXV0byJ9LCJ3aWRUb29sYmFyIjp7ImVuYWJsZWQiOiJhdXRvIiwiZW5hYmxlZEluTmFycm93IjoiYXV0byJ9fX0sImF1dG9UaHVtYm5haWwiOiJodHRwczpcL1wvdGhpbmt0b3Bhei5jelwvd3AtY29udGVudFwvdXBsb2Fkc1wvM2QtZmxpcC1ib29rXC9hdXRvLXRodW1ibmFpbHNcLzIxMjc4LnBuZyIsInBvc3RfbmFtZSI6Im9kb2xuYS1zdHJlZG5pLWV2cm9wYS1jZXN0YS1rLWJlenBlY25lLWJ1ZG91Y25vc3RpIiwicG9zdF90eXBlIjoiM2QtZmxpcC1ib29rIn19LCJwYWdlcyI6W10sImZpcnN0UGFnZXMiOltdfQ==');window.FB3D_CLIENT_LOCALE && FB3D_CLIENT_LOCALE.render && FB3D_CLIENT_LOCALE.render();<\/script><\/a><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Shrnut\u00ed:<\/strong>&nbsp;\u010cesko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy b\u00fdvaj\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u011b ozna\u010dov\u00e1ny jako nejlep\u0161\u00ed v historii, p\u0159esto lze vztahy mezi ob\u011bma zem\u011bmi v letech 2013\u20132021 ozna\u010dit za stagnuj\u00edc\u00ed a v n\u011bkter\u00fdch kl\u00ed\u010dov\u00fdch politik\u00e1ch dokonce divergentn\u00ed. Na\u0161e anal\u00fdza se soust\u0159ed\u00ed na reflexi v\u00fdznamn\u00fdch p\u0159ek\u00e1\u017eek pro posilov\u00e1n\u00ed spolupr\u00e1ce mezi ob\u011bma zem\u011bmi ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m obdob\u00ed, zejm\u00e9na pak na z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bnu spojenou mj. se zm\u011bnou vl\u00e1dn\u00ed konstelace v obou zem\u00edch, zejm\u00e9na v\u0161ak s impulzem pro budov\u00e1n\u00ed odoln\u00e9 Evropy a Unie v souvislosti s ruskou agres\u00ed v\u016f\u010di Ukrajin\u011b. Anal\u00fdza se specificky zam\u011b\u0159uje na roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed a prohlouben\u00ed spolupr\u00e1ce v pr\u016fb\u011bhu let 2022 a 2023 a tak\u00e9 na dal\u0161\u00ed perspektivy v\u00fdvoje \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f.&nbsp;<strong>Kl\u00ed\u010dov\u00e1 slova:<\/strong>&nbsp;N\u011bmecko; \u010cesko; strategick\u00fd dialog; Evropsk\u00e1 unie<\/p>\n\n\n\n<h2 class=\"wp-block-heading\">\u00davod<\/h2>\n\n\n\n<p>Spolkov\u00e1 republika N\u011bmecko (d\u00e1le jen N\u011bmecko nebo SRN) je popula\u010dn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed zem\u00ed Evropsk\u00e9 unie (EU) a sou\u010dasn\u011b jej\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed ekonomikou. Je tak\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00edm sousedem a sou\u010dasn\u011b nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm ekonomick\u00fdm partnerem \u010ceska. Ji\u017e tento stru\u010dn\u00fd v\u00fd\u010det charakteristik N\u011bmecka jasn\u011b zd\u016fvod\u0148uje, pro\u010d je pro \u010deskou politiku i ekonomiku naprosto z\u00e1sadn\u00edm t\u00e9matem. Vedle zm\u00edn\u011bn\u00fdch charakteristik je nicm\u00e9n\u011b nutn\u00e9 zd\u016fraznit \u0159adu dal\u0161\u00edch impulz\u016f k budov\u00e1n\u00ed \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f, a to na v\u0161ech rovin\u00e1ch vl\u00e1dnut\u00ed od lok\u00e1ln\u00ed po evropskou a glob\u00e1ln\u00ed. Hrani\u010dn\u00ed prostor mezi \u010ceskem a Bavorskem, resp. Saskem je prakticky bez mezery pokryt s\u00edt\u00ed p\u0159eshrani\u010dn\u00edch kooperativn\u00edch struktur \u2013 euroregion\u016f. P\u0159eshrani\u010dn\u00ed spolupr\u00e1ce mezi sdru\u017een\u00edmi obc\u00ed \u010di individu\u00e1ln\u00edmi obcemi na obou stran\u00e1ch hranice je rovn\u011b\u017e intenz\u00edvn\u00ed, by\u0165 v obou segmentech jist\u011b existuje prostor pro dal\u0161\u00ed posilov\u00e1n\u00ed a roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed kooperace. Spolupr\u00e1ce na \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch hranic\u00edch nab\u00edz\u00ed celou \u0161k\u00e1lu \u201esektorov\u00fdch\u201c r\u00e1mc\u016f, vid\u00edme tak aktivity v oblasti kontroly hranice, spolupr\u00e1ce z\u00e1chrann\u00fdch sbor\u016f, vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch a kulturn\u00edch instituc\u00ed apod.<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159esto nelze \u010desko-n\u011bmeckou spolupr\u00e1ci vn\u00edmat ani jako dotvo\u0159enou, ani jako bezprobl\u00e9movou. V obou spole\u010dnostech nad\u00e1le m\u016f\u017eeme pozorovat skupiny \u010di akt\u00e9ry, kte\u0159\u00ed k druh\u00e9 stran\u011b dialogu p\u0159istupuj\u00ed s p\u0159edsudkem. V \u010cesku protin\u011bmeck\u00fd narativ v p\u0159edchoz\u00edch letech vyr\u016fstal z obecn\u00e9ho nacionalistick\u00e9ho \u010di dokonce nativistick\u00e9ho diskursu, jen\u017e se propojoval s pov\u00e1le\u010dn\u00fdm (prim\u00e1rn\u011b komunistick\u00fdm) narativem n\u011bmeck\u00e9ho \u201erevan\u0161isty\u201c. Oslaben\u00ed Komunistick\u00e9 strany \u010cech a Moravy (KS\u010cM) a obecn\u011bj\u0161\u00ed genera\u010dn\u00ed v\u00fdm\u011bna jej dok\u00e1zaly pom\u011brn\u011b v\u00fdrazn\u011b utlumit, nicm\u00e9n\u011b nad\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 latentn\u00ed v\u00fdzvou k racion\u00e1ln\u00ed prezentaci pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho budov\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00e9 demokracie zalo\u017een\u00e9 na siln\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti. (Staro)nov\u00fdm impulzem k protin\u011bmeck\u00e9mu sentimentu se pak staly euronegativistick\u00e9 hlasy v \u010desk\u00e9 politice, kter\u00e9 N\u011bmecko projektuj\u00ed prim\u00e1rn\u011b coby imperi\u00e1ln\u00edho l\u00eddra EU, resp. prezentuj\u00ed Unii jako n\u00e1stroj unilater\u00e1ln\u00ed n\u011bmeck\u00e9 politiky. Tento narativ, jen\u017e se v posledn\u00edm desetilet\u00ed v\u00fdrazn\u011b p\u0159ekryl s neliber\u00e1ln\u00edm n\u00e1rodn\u011b-populistick\u00fdm sm\u011brem v r\u00e1mci Visegr\u00e1dsk\u00e9 skupiny (Viktor Orb\u00e1n, Jaroslaw Kaczy\u0144ski, Andrej Babi\u0161), opakovan\u011b srovn\u00e1val Unii s fungov\u00e1n\u00edm sov\u011btsk\u00e9ho imp\u00e9ria a dlouholetou n\u011bmeckou kancl\u00e9\u0159ku Angelu Merkelovou vykresloval v t\u00e9m\u011b\u0159 diabolick\u00e9 podob\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p>Pokud se pod\u00edv\u00e1me na n\u011bmeck\u00fd diskurs o \u010cesku, tak\u00e9 zde m\u016f\u017eeme zaznamenat d\u00edl\u010d\u00ed p\u0159edsudky spojen\u00e9 s obecnou ned\u016fv\u011brou k postkomunistick\u00fdm, resp. nov\u00fdm \u010dlensk\u00fdm zem\u00edm EU a je\u017e p\u0159irozen\u011b mohou m\u00edt i star\u0161\u00ed impulsy spojen\u00e9 s negativn\u00ed percepc\u00ed v\u00fdchodn\u00ed Evropy a jej\u00edch n\u00e1rod\u016f. V tomto sm\u011bru se v\u00fdznamn\u00fdm podn\u011btem k pos\u00edlen\u00ed t\u011bchto negativn\u00edch stereotyp\u016f stal rok 2015, tedy vrchol migra\u010dn\u00ed vlny do Evropy, a pon\u011bkud afektovan\u00fd postoj obou stran \u2013 na jedn\u00e9 stran\u011b tzv.&nbsp;<em>Willkommenskultur<\/em>&nbsp;personifikov\u00e1na pr\u00e1v\u011b Angelou Merkelovou, na stran\u011b druh\u00e9 podobn\u011b afektovan\u00e9 postoje v\u00fdrazn\u00e9 \u010d\u00e1sti visegr\u00e1dsk\u00fdch l\u00eddr\u016f, m\u00e9di\u00ed a spole\u010dnost\u00ed. Z vlastn\u00ed zku\u0161enosti spojen\u00e9 s diskusemi v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech N\u011bmecka mohu dokladovat, \u017ee obraz Visegr\u00e1dsk\u00e9 skupiny, st\u0159edov\u00fdchodn\u00ed Evropy, a tedy i \u010ceska jako sou\u010d\u00e1st\u00ed tohoto regionu byl v obdob\u00ed po roce 2015 v\u00fdrazn\u011b posunut sm\u011brem ke skeptick\u00e9mu p\u0159\u00edstupu a negativn\u00ed stereotypizaci. Portr\u00e9t \u201ezl\u00e9ho Visegr\u00e1du\u201c a \u201etemn\u00e9ho j\u00e1dra Evropy\u201c (Cabada 2021, 8; Walsch 2018) tak m\u00edsty nav\u00e1zal i na star\u0161\u00ed negativn\u00ed percepci \u201eV\u00fdchodu\u201c s jeho \u00fadajnou zaostalost\u00ed ekonomickou, ale rovn\u011b\u017e kulturn\u011b-hodnotovou.<\/p>\n\n\n\n<p>\u010cesk\u00e1 politika v situaci oslabov\u00e1n\u00ed pozitivn\u00edho obrazu v n\u011bmeck\u00e9m prost\u0159ed\u00ed a obecn\u011b v prost\u0159ed\u00ed EU15 st\u00e1la p\u0159ed dilematem, nakolik prioritizovat \u010di dokonce absolutizovat spolupr\u00e1ci v r\u00e1mci Visegr\u00e1dsk\u00e9 spolupr\u00e1ce i s rizikem, \u017ee tak bude p\u0159isp\u00edvat k dal\u0161\u00edmu zhor\u0161ov\u00e1n\u00ed obrazu \u010ceska v r\u016fzn\u00fdch z\u00e1padn\u00edch diskursech, v\u010detn\u011b n\u011bmeck\u00e9ho. Sou\u010dasn\u011b se v roce 2015 objevily prvn\u00ed siln\u00e9 hlasy volaj\u00edc\u00ed po tom, aby \u010cesko neriskovalo svou pov\u011bst a pozici spoluprac\u00ed s n\u00e1rodn\u00edmi populisty v Ma\u010farsku a Polsku, a naopak se jasn\u011b soust\u0159edilo na vazby s kl\u00ed\u010dov\u00fdmi zem\u011bmi EU-15<a href=\"https:\/\/top-az.eu\/cabada-cesko-nemecke-vztahy-na-mezivladni-a-evropske-urovni\/#_ftn1\"><sup>[1]<\/sup><\/a>&nbsp;a prioritn\u011b pak s N\u011bmeckem. V t\u00e9to souvislosti se stal do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry inicia\u010dn\u00edm krokem p\u0159\u00edstup tehdej\u0161\u00edho \u0159editele \u00dastavu mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f Petra Kratochv\u00edla (2016), kter\u00fd vznesl t\u00e9ma jasn\u00e9ho rozchodu s visegr\u00e1dsk\u00fdmi partnery, kte\u0159\u00ed se\u0161li z cesty liber\u00e1ln\u00ed demokracie. Kratochv\u00edl formuloval jako z\u00e1sadn\u00ed dilema \u010desk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed a evropsk\u00e9 politiky \u201epodvojnou vazbu\u201c na N\u011bmecko jako kl\u00ed\u010dov\u00e9ho souseda a ekonomicky kl\u00ed\u010dov\u00e9ho partnera na stran\u011b jedn\u00e9 a spolupr\u00e1ci s populistick\u00fdmi akt\u00e9ry v r\u00e1mci Visegr\u00e1dsk\u00e9 skupiny na stran\u011b druh\u00e9. \u201eUdr\u017eitelnost koncepce \u010desk\u00e9 diplomacie coby mostu mezi n\u011bmeckou a visegr\u00e1dskou politikou se v\u0161ak Kratochv\u00edlovi zejm\u00e9na vzhledem k vnitropolitick\u00e9mu v\u00fdvoji v Polsku a Ma\u010farsku jev\u00ed jako sporn\u00e1\u201c (Urbanovsk\u00e1 2017, 84), proto navrhl preferovat strategickou spolupr\u00e1ci s N\u011bmeckem, kter\u00e9 ve zjevn\u00e9m protikladu ke zm\u00edn\u011bn\u00fdm visegr\u00e1dsk\u00fdm zem\u00edm ozna\u010dil jako demokratick\u00e9, liber\u00e1ln\u00ed a hospod\u00e1\u0159sky \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p>Kratochv\u00edlova pozice hodnotov\u011b konvenovala politick\u00fdm akt\u00e9r\u016fm a dal\u0161\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm diskursu o \u010desk\u00e9 region\u00e1ln\u00ed, evropsk\u00e9 a zahrani\u010dn\u00ed politice, kte\u0159\u00ed z\u00e1sadn\u011b odm\u00edtali transformaci Visegr\u00e1dsk\u00e9ho form\u00e1tu na anti-liber\u00e1ln\u00ed populistick\u00fd protiintegra\u010dn\u00ed projekt zalo\u017een\u00fd na personalizovan\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed a mobiliza\u010dn\u00edch aktivit\u00e1ch nam\u00ed\u0159en\u00fdch proti \u201eBruselu\u201c a liber\u00e1ln\u00ed demokracii (S\u00f6derbaum, Spandler a Pacciardi 2021, 14\u201316), kterou vn\u00edmali i v \u0161ir\u0161\u00edm kontextu rozchodu \u010desk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky s lidskopr\u00e1vn\u00ed tradic\u00ed a obratem k pragmatick\u00e9 ekonomick\u00e9 diplomacii (Cabada 2020). Jej\u00edmi nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edmi oponenty se naopak stali zast\u00e1nci Viktora Orb\u00e1na \u010di Jaroslawa Kaszy\u0144sk\u00e9ho v \u010dele s Andrejem Babi\u0161em, Milo\u0161em Zemanem, Tomio Okamurou a tak\u00e9 n\u011bkte\u0159\u00ed viditeln\u00ed politici Ob\u010dansk\u00e9 demokratick\u00e9 strany (ODS), nap\u0159\u00edklad Jan Zahradil. O p\u0159ekon\u00e1n\u00ed dilematu \u201emezi N\u011bmeckem a Visegr\u00e1dem\u201c pak usilovali jak analytici (ve ve\u0159ejn\u00e9 polemice s Kratochv\u00edlem nap\u0159. V\u00edt Dost\u00e1l [2016; 2017]), tak i diplomacie.<\/p>\n\n\n\n<p>Tuto diskusi o \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztaz\u00edch tak m\u016f\u017eeme vn\u00edmat jako dal\u0161\u00ed \u201epole\u201c obecn\u011bj\u0161\u00ed rozpravy o \u010desk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm z\u00e1jmu, o pozici \u010ceska v Evrop\u011b, o priorit\u00e1ch, kter\u00e9 chce zem\u011b zast\u00e1vat v zahrani\u010dn\u00ed politice, atd. Jinak \u0159e\u010deno, v p\u0159\u00edpad\u011b vztah\u016f k N\u011bmecku a s N\u011bmeckem plat\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e v jak\u00e9mkoli jin\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee nelze uva\u017eovat pouze o rovin\u011b bilater\u00e1ln\u00ed a prim\u00e1rn\u011b mezivl\u00e1dn\u00ed, ale v\u017edy je t\u0159eba m\u00edt na pam\u011bti rovn\u011b\u017e dal\u0161\u00ed hladiny anal\u00fdzy, a\u0165 ji\u017e subst\u00e1tn\u00ed anebo naopak multilater\u00e1ln\u00ed. My se v t\u00e9to stru\u010dn\u00e9 reflexi zam\u011b\u0159\u00edme pouze na bilater\u00e1ln\u00ed a multilater\u00e1ln\u00ed rovinu, v druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b specificky s ohledem na Evropskou unii a NATO, nicm\u00e9n\u011b pova\u017eujeme za d\u016fle\u017eit\u00e9 je\u0161t\u011b jednou zd\u016fraznit, jak v\u00fdznamn\u00e1 je pro posilov\u00e1n\u00ed \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f v\u010detn\u011b nezbytn\u00e9ho budov\u00e1n\u00ed d\u016fv\u011bry rovina subst\u00e1tn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<h2 class=\"wp-block-heading\">\u010cesko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy p\u0159ed rokem 2021<\/h2>\n\n\n\n<p>Jedn\u00edm z kl\u00ed\u010dov\u00fdch prvk\u016f r\u00e9toriky \u010desk\u00fdch politik\u016f a diplomat\u016f se po roce 1990, a je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011bji po roce 1997, stalo r\u010den\u00ed, \u017ee vztahy mezi ob\u011bma zem\u011bmi nikdy v minulosti nebyly lep\u0161\u00ed. S t\u00edmto obecn\u00fdm konstatov\u00e1n\u00edm se zcela ztoto\u017e\u0148ujeme, i kdy\u017e ze strany n\u011bkter\u00fdch v\u00fdrazn\u00fdch akt\u00e9r\u016f m\u00edsty zazn\u00edvaly a zazn\u00edvaj\u00ed v\u016f\u010di N\u011bmecku odsudky \u010di p\u0159edsudky. Smlouva o dobr\u00e9m sousedstv\u00ed mezi \u010ceskoslovenskem a SRN z \u00fanora 1992 a je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011bji \u010cesko-n\u011bmeck\u00e1 deklarace o vz\u00e1jemn\u00fdch vztaz\u00edch a jejich budouc\u00edm rozvoji z ledna 1997 se staly platformou, na jej\u00edm\u017e z\u00e1klad\u011b dok\u00e1zali mainstreamov\u00ed politi\u010dt\u00ed akt\u00e9\u0159i na obou stran\u00e1ch hranice budovat solidn\u00ed partnersk\u00e9 vztahy. Z \u010desk\u00fdch politick\u00fdch stran mus\u00edme zm\u00ednit soci\u00e1ln\u00ed demokraty, jejich\u017e partnersk\u00e1 strana v SRN byla opakovan\u011b \u010dlenkou spolkov\u00fdch vl\u00e1d, stejn\u011b jako strany p\u016fsob\u00ed spole\u010dn\u011b s dominantn\u00edmi k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi stranami K\u0159es\u0165anskodemokratick\u00e1 unie (<em>Christlich Demokratische Union<\/em>, CDU) a K\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed unie (<em>Christlich-soziale Union<\/em>, CSU) v r\u00e1mci frakce Evropsk\u00e9 lidov\u00e9 strany (TOP 09 a K\u0159es\u0165ansk\u00e1 a demokratick\u00e1 unie \u2013 \u010ceskoslovensk\u00e1 strana lidov\u00e1, KDU-\u010cSL). Nicm\u00e9n\u011b i v r\u00e1mci ODS, kter\u00e1 se od EPP-ED odpoutala zalo\u017een\u00edm nov\u00e9 frakce Evropsk\u00fdch konzervativc\u016f a reformist\u016f (ERC), jsme mohli vysledovat v\u00fdrazn\u00e9 aktivity posiluj\u00edc\u00ed dobr\u00e9 vztahy s N\u011bmeckem.<\/p>\n\n\n\n<p>Za pomysln\u00fd vrchol budov\u00e1n\u00ed dobr\u00fdch \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f lze opr\u00e1vn\u011bn\u011b pova\u017eovat vystoupen\u00ed \u010desk\u00e9ho premi\u00e9ra Petra Ne\u010dase v bavorsk\u00e9m zemsk\u00e9m sn\u011bmu v \u00fanoru 2013, na kter\u00fd v dal\u0161\u00ed dek\u00e1d\u011b nav\u00e1zala podobn\u00e1 vystoupen\u00ed a aktivity politik\u016f z KDU-\u010cSL (ministr kultury ve vl\u00e1d\u011b Bohuslava Sobotky, Daniel Herman), TOP 09 a po zm\u011bn\u011b ve slo\u017een\u00ed vl\u00e1dn\u00ed koalice po volb\u00e1ch v roce 2021 v\u011bt\u0161iny stran ve vl\u00e1d\u011b Petra Fialy zastoupen\u00fdch. K t\u011bmto aktivit\u00e1m se po n\u00e1stupu do funkce prezidenta velmi intenz\u00edvn\u011b p\u0159ipojil i Petr Pavel, kdy\u017e u obou jeho p\u0159edch\u016fdc\u016f jsme vid\u011bli sp\u00ed\u0161e nez\u00e1jem \u010di dokonce averzi v\u016f\u010di n\u011bmeck\u00e9mu politick\u00e9mu mainstreamu, a naopak budov\u00e1n\u00ed vztah\u016f se subjekty destabilizuj\u00edc\u00edmi n\u011bmeckou liber\u00e1ln\u00ed demokracii.<\/p>\n\n\n\n<p>Pokud Ne\u010dasovu n\u00e1v\u0161t\u011bvu Bavorska ozna\u010dujeme za pomysln\u00fd vrchol budov\u00e1n\u00ed d\u016fv\u011bry, v praktick\u00e9 rovin\u011b se tyto symbolick\u00e9 kroky prom\u00edtly do uzav\u0159en\u00ed strategick\u00e9ho dialogu mezi ob\u011bma zem\u011bmi. Prohl\u00e1\u0161en\u00ed o vzniku t\u00e9to pos\u00edlen\u00e9 formy partnerstv\u00ed podepsali po\u010d\u00e1tkem \u010dervence 2015 minist\u0159i zahrani\u010d\u00ed Lubom\u00edr Zaor\u00e1lek a Frank-Walter Steinmeier. Spole\u010dn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed obou politik\u016f zd\u016fraznilo, \u017ee dialog je nov\u00fdm r\u00e1mcem bilater\u00e1ln\u00edch vztah\u016f, kter\u00fd vn\u00e1\u0161\u00ed novou kvalitu a \u0161\u00ed\u0159i spolupr\u00e1ce. Jako kl\u00ed\u010dov\u00fd c\u00edl strategick\u00e9ho dialogu ob\u011b strany prezentuj\u00ed pos\u00edlen\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9 d\u016fv\u011bry a zaji\u0161t\u011bn\u00ed nep\u0159etr\u017eit\u00e9 v\u00fdm\u011bny informac\u00ed. I kdy\u017e je dialog zalo\u017een prim\u00e1rn\u011b jako mezivl\u00e1dn\u00ed, je zd\u016frazn\u011bna pot\u0159eba zapojovat ve vazb\u011b na konkr\u00e9tn\u00ed t\u00e9ma tak\u00e9 p\u0159edstavitele parlament\u016f, samospr\u00e1vy \u010di ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti. Pokud jsme v\u00fd\u0161e prezentovali \u201edilema\u201c \u010desk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed a evropsk\u00e9 politiky \u201emezi N\u011bmeckem a Visegr\u00e1dem\u201c, pak zde zd\u016frazn\u011bme patrnou symboliku petrifikace Visegr\u00e1dsk\u00e9 spolupr\u00e1ce jako prim\u00e1rn\u011b mezivl\u00e1dn\u00ed, a naopak zd\u016frazn\u011bn\u00ed v\u00edce\u00farov\u0148ov\u00e9 spolupr\u00e1ce \u010desko-n\u011bmeck\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p>\u010cesko-n\u011bmeck\u00fd strategick\u00fd dialog byl postupn\u011b institucionalizov\u00e1n pod koordinac\u00ed velvyslance SRN v \u010cesku a n\u00e1m\u011bstka Sekce evropsk\u00e9 Ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky a strukturov\u00e1n do v\u00edce ne\u017e 10 pracovn\u00edch skupin, kter\u00e9 lze charakterizovat zam\u011b\u0159en\u00edm na konkr\u00e9tn\u00ed sektorovou, resp. ve\u0159ejnou politiku (energetika a ochrana klimatu, doprava, bezpe\u010dnost a obrana, zahrani\u010dn\u00ed a evropsk\u00e1 politika, zem\u011bd\u011blstv\u00ed, v\u00fdzkum a v\u00fdvoj, kultura, trh pr\u00e1ce a du\u00e1ln\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, zdrav\u00ed a drogy atd.). Tento r\u00e1mec byl potvrzen po necel\u00fdch p\u011bti letech form\u00e1ln\u00ed existence strategick\u00e9ho dialogu nov\u00fdm komunik\u00e9 ministr\u016f zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Tom\u00e1\u0161e Pet\u0159\u00ed\u010dka a Heiko Maase v z\u00e1\u0159\u00ed 2019.<\/p>\n\n\n\n<p>Podobn\u011b jako v jin\u00fdch oblastech, rovn\u011b\u017e v bilater\u00e1ln\u00edch \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztaz\u00edch do\u0161lo k naru\u0161en\u00ed b\u011b\u017en\u00fdch proces\u016f v souvislosti s glob\u00e1ln\u00ed pandemi\u00ed koronaviru po \u00fanoru 2020. Opat\u0159en\u00ed zam\u011b\u0159en\u00e1 na omezen\u00ed \u0161\u00ed\u0159en\u00ed nemoci zahrnovala mj. i uz\u00e1v\u011bry hranic mezi ob\u011bma zem\u011bmi, co\u017e se negativn\u011b prom\u00edtlo do ekonomiky i dal\u0161\u00edch sf\u00e9r spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota; omezen\u00ed p\u0159eshrani\u010dn\u00ed mobility tzv. pendler\u016f v\u00fdrazn\u011b oslabilo aktivity v p\u0159\u00edhrani\u010dn\u00edch regionech Bavorska i Saska. Tento v\u00fdvoj nav\u00edc mus\u00edme zasadit do \u0161ir\u0161\u00edho r\u00e1mce v\u00fdvoje \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f a \u010desk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed a evropsk\u00e9 politiky po n\u00e1stupu vl\u00e1dy Andreje Babi\u0161e. Ten s\u00e1m sebe pasoval do role dominantn\u00edho akt\u00e9ra evropsk\u00e9 politiky \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy, sou\u010dasn\u011b nev\u00e1hal samostatn\u011b i ve spolupr\u00e1ci s dal\u0161\u00edmi l\u00eddry visegr\u00e1dsk\u00fdch zem\u00ed produkovat populistick\u00e9 \u00fatoky proti \u201eBruselu\u201c, jen\u017e nez\u0159\u00eddka ztoto\u017e\u0148oval s N\u011bmeckem. Velmi patrn\u00e9 se to stalo v p\u0159\u00edpad\u011b jedn\u00e9 z kl\u00ed\u010dov\u00fdch politik Unie, tedy politiky ochrany klimatu, kdy z jeho \u00fast opakovan\u011b zazn\u00edvaly \u00fatoky na \u201en\u011bmeck\u00e9 klimatick\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed\u201c.<\/p>\n\n\n\n<p>Vedle kancl\u00e9\u0159ky Merkelov\u00e9, je\u017e byla vyd\u00e1v\u00e1na za symbol chybn\u00e9 proimigra\u010dn\u00ed politiky, se druh\u00fdm ter\u010dem \u00fatok\u016f st\u0159edoevropsk\u00fdch populist\u016f stala nov\u00e1 p\u0159edsedkyn\u011b Evropsk\u00e9 komise, n\u011bmeck\u00e1 politi\u010dka Ursula von der Leyenov\u00e1. P\u0159ipo\u010dteme-li pro\u010d\u00ednsky a v tomto obdob\u00ed i prorusky orientovan\u00e9ho prezidenta Zemana a men\u0161inov\u00e9ho partnera v Babi\u0161ov\u011b vl\u00e1d\u011b, soci\u00e1ln\u00ed demokracii, v n\u00ed\u017e byl Tom\u00e1\u0161 Pet\u0159\u00ed\u010dek a jeho proevropsk\u00fd, pron\u011bmeck\u00fd a prorakousk\u00fd (tedy protivisegr\u00e1dsk\u00fd) kurz zcela marginalizov\u00e1n a prim hr\u00e1li pro\u010d\u00edn\u0161t\u00ed akt\u00e9\u0159i Lubom\u00edr Zaor\u00e1lek a Jan Ham\u00e1\u010dek, \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy se tak dostaly sp\u00ed\u0161e na druhou kolej a z \u010desk\u00e9 strany je udr\u017eovaly prim\u00e1rn\u011b opozi\u010dn\u00ed strany, zejm\u00e9na TOP 09 a KDU-\u010cSL.<\/p>\n\n\n\n<p>O oslaben\u00ed intenzity vztah\u016f mezi ob\u011bma zem\u011bmi bezpochyby sv\u011bd\u010d\u00ed i skute\u010dnost, \u017ee v letech 2020 a 2021 n\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 nenav\u0161t\u00edvil \u010cesko; v roce 2020 prob\u011bhly n\u00e1v\u0161t\u011bvy dvou \u010dlen\u016f spolkov\u00e9 vl\u00e1dy, kdy\u017e v \u010dervenci nav\u0161t\u00edvila ministryn\u011b obrany Annegret Krampov\u00e1-Karrenbauerov\u00e1 Prahu a v srpnu ministryn\u011b spravedlnosti a pro ochranu spot\u0159ebitele Christine Lambrechtov\u00e1 Prahu a Terez\u00edn; v srpnu 2021 pak prezident Frank-Walter Steinmeier Prahu a \u00dast\u00ed nad Labem. Souhlas\u00edme tedy s konstatov\u00e1n\u00edm, \u017ee \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy byly jednak zast\u00edn\u011bny velk\u00fdmi mezin\u00e1rodn\u00edmi a evropsk\u00fdmi krizemi, a sou\u010dasn\u011b se do t\u011bchto vztah\u016f p\u0159ed rokem 2022 v\u00fdrazn\u011b prom\u00edtla skute\u010dnost, \u017ee se ob\u011b zem\u011b v \u0159ad\u011b z\u00e1sadn\u00edch ot\u00e1zek rozch\u00e1zely, \u201enap\u0159. v debat\u011b o budoucnosti, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed a reform\u011b EU nebo m\u00ed\u0159e vojensk\u00e9 podpory Ukrajiny. \u010cesk\u00e1 a n\u011bmeck\u00e1 spole\u010dnost se v roce 2015 nach\u00e1zela na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b sporu v dob\u011b tzv. migra\u010dn\u00ed krize. Nekoordinovan\u00e9 uzav\u00edr\u00e1n\u00ed hranic v pandemick\u00fdch letech 2020 a 2021 zase do\u010dasn\u011b p\u0159eru\u0161ilo vz\u00e1jemn\u00e9 kontakty. Rusk\u00e1 agrese proti Ukrajin\u011b pak odhalila rozd\u00edln\u00e9 geopolitick\u00e9 perspektivy \u2013 Praha byla aktivn\u00ed, Berl\u00edn v\u00e1hav\u00fd\u201c (Eberle, Lang a Handl 2022).<\/p>\n\n\n\n<h2 class=\"wp-block-heading\">\u010cesko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy v situaci velk\u00fdch v\u00fdzev<\/h2>\n\n\n\n<p>P\u0159elom let 2021 a 2022 vnesl do Evropy, ale rovn\u011b\u017e do vnit\u0159n\u00ed a bilater\u00e1ln\u00ed politiky \u010ceska a N\u011bmecka v\u00fdrazn\u00e9 zm\u011bny. Co se t\u00fd\u010de vnitropolitick\u00e9ho v\u00fdvoje, pak v p\u0159\u00edpad\u011b SRN je bezpochyby zcela z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bna vl\u00e1dn\u00ed konstelace a vybudov\u00e1n\u00ed tzv. semaforov\u00e9 koalice, v rovin\u011b person\u00e1ln\u00ed pak odchod dlouholet\u00e9 kancl\u00e9\u0159ky Angely Merkelov\u00e9. Jak jsme ji\u017e opakovan\u011b zm\u00ednili, na jedn\u00e9 stran\u011b byla zejm\u00e9na st\u0159edoevropsk\u00fdmi politiky s tendenc\u00ed k populismu vn\u00edm\u00e1na jako symbol, dle jejich soudu, negativn\u00edho v\u00fdvoje evropsk\u00e9 politiky, na stran\u011b druh\u00e9 pr\u00e1v\u011b v \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed m\u011bla vzhledem k jej\u00edmu v\u00fdzkumn\u00e9mu pobytu v \u010ceskoslovensk\u00e9 akademii v\u011bd v polovin\u011b 80. let vybudov\u00e1ny osobn\u00ed vztahy.<\/p>\n\n\n\n<p>Tak\u00e9 v \u010cesk\u00e9 republice do\u0161lo na p\u0159elomu let 2021 a 2022 k z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bn\u011b vl\u00e1dn\u00ed konstelace, kdy\u017e men\u0161inovou vl\u00e1du premi\u00e9ra Andreje Babi\u0161e slo\u017eenou z jeho hnut\u00ed ANO 2011 a \u010cesk\u00e9 strany soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 (\u010cSSD), je\u017e se op\u00edrala o podporu komunist\u016f a nez\u0159\u00eddka tak\u00e9 radi\u00e1ln\u00edho a nativistick\u00e9ho hnut\u00ed Svoboda a p\u0159\u00edm\u00e1 demokracie (SPD) Tomia Okamury, vyst\u0159\u00eddala vl\u00e1da Petra Fialy.<\/p>\n\n\n\n<p>Nazna\u010den\u00e9 zm\u011bny nesk\u00fdtaly velk\u00fd potenci\u00e1l k pozitivn\u00ed zm\u011bn\u011b. Dlouholet\u00e1 vazba mezi n\u011bmeck\u00fdmi a \u010desk\u00fdmi soci\u00e1ln\u00edmi demokraty byla naru\u0161ena marginalizac\u00ed \u010cSSD, kter\u00e1 se stala neparlamentn\u00ed stranou. Naopak zastoupen\u00ed hned dvou stran k\u0159es\u0165ansko-demokratick\u00e9 orientace v \u010desk\u00e9 vl\u00e1d\u011b nebylo mo\u017en\u00e9 spojit s partnerem v nov\u00e9 vl\u00e1d\u011b n\u011bmeck\u00e9, kdy\u017e unionist\u00e9 zam\u00ed\u0159ili do opozice. Jak p\u0159esn\u011b shrnuli Eberle, Lang a Handl (2022), \u201ev Praze vznikla koalice p\u011bti stran prav\u00e9ho st\u0159edu, kter\u00e1 propojila \u2018eurorealistickou\u2018 ODS premi\u00e9ra Petra Fialy s proevropsk\u00fdmi partnery, ale jej\u00ed akcent je jednozna\u010dn\u011b konzervativn\u00ed a atlantick\u00fd. Z hlediska stranick\u00e9 politiky nebyly mezi ob\u011bma vl\u00e1dami \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 sty\u010dn\u00e9 body.\u201c Ideov\u011b nejsiln\u011bj\u0161\u00ed pouto mezi ob\u011bma nov\u00fdmi vl\u00e1dami pozorujeme u stran s environment\u00e1ln\u00edm profilem, tedy n\u011bmeck\u00e9 formace B\u00fcndnis 90 \/ Die Gr\u00fcnen a \u010cesk\u00e9 pir\u00e1tsk\u00e9 strany (\u010cPS), je\u017e jsou na evropsk\u00e9 \u00farovni partnery v r\u00e1mci frakce Zelen\u00ed \/ Evropsk\u00e1 svobodn\u00e1 aliance.<\/p>\n\n\n\n<p>Nehled\u011b na relativn\u011b malou programovou shodu, resp. odli\u0161n\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed priorit pozorujeme ve vztaz\u00edch mezi nov\u00fdmi vl\u00e1dami v Berl\u00edn\u011b a Praze v\u00fdraznou dynamiku. Zcela z\u00e1sadn\u00edm impulzem pro novou intenzitu kontakt\u016f se stala rusk\u00e1 agrese v\u016f\u010di Ukrajin\u011b a hled\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho konsensu nejen co se t\u00fd\u010de vztahu obou zem\u00ed a Unie jako celku k Putinovu re\u017eimu, ale zejm\u00e9na s ohledem na pot\u0159ebu rychl\u00e9 a koordinovan\u00e9 modifikace n\u011bkter\u00fdch kl\u00ed\u010dov\u00fdch politik v \u010dele s energetickou. Vn\u00edm\u00e1me v tomto kontextu jako mimo\u0159\u00e1dn\u011b pozitivn\u00ed zpr\u00e1vu, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdznamn\u00fd \u010desk\u00fd politik \u2013 a dokonce ani \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed masov\u00e9 m\u00e9dium \u2013 po \u00fanoru 2022 nesklouznul k intenzivn\u011bj\u0161\u00ed kritice n\u011bmeck\u00e9 orientace na rusk\u00fd plyn jako tzv. p\u0159echodn\u00fd zdroj energie p\u0159i p\u0159echodu na bezemisn\u00ed energetiku.<\/p>\n\n\n\n<p>Toto konstatov\u00e1n\u00ed neznamen\u00e1, \u017ee geopoliticky a geoekonomicky zalo\u017een\u00e9 kritiky konceptu ruskon\u011bmeck\u00fdch produktovod\u016f v Baltsk\u00e9m mo\u0159i, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed prim\u00e1rn\u011b z prost\u0159ed\u00ed st\u0159edov\u00fdchodn\u00ed Evropy, nebyly opr\u00e1vn\u011bn\u00e9. Nicm\u00e9n\u011b pr\u00e1v\u011b v oblasti energetiky jsme vid\u011bli rychl\u00e9 a koordinovan\u00e9 aktivity. Minist\u0159i hospod\u00e1\u0159stv\u00ed podepsali prohl\u00e1\u0161en\u00ed o energetick\u00e9 bezpe\u010dnosti a solidarit\u011b, a sou\u010dasn\u011b byla roz\u0161\u00ed\u0159ena kapacita ropovodu TAL mezi It\u00e1li\u00ed a N\u011bmeckem. Tato opat\u0159en\u00ed maj\u00ed za c\u00edl zv\u00fd\u0161it z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch rafineri\u00ed a postupn\u011b eliminovat z\u00e1vislost na rusk\u00e9 rop\u011b. Krom\u011b toho je strategi\u00ed umo\u017enit \u010cesku vyu\u017e\u00edvat kapacity pl\u00e1novan\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho termin\u00e1lu pro zkapaln\u011bn\u00fd zemn\u00ed plyn (LNG), p\u0159i\u010dem\u017e se o\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee Praha na n\u011bm z\u00edsk\u00e1 p\u0159\u00edm\u00fd pod\u00edl (Eberle, Lang a Handl 2022).<\/p>\n\n\n\n<p>Posledn\u00ed c\u00edl byl form\u00e1ln\u011b napln\u011bn v listopadu 2023, kdy \u010desk\u00e1 vl\u00e1da ve spolupr\u00e1ci se skupinou \u010cEZ smluvn\u011b zajistila kapacitu dvou miliard kubick\u00fdch metr\u016f plynu ro\u010dn\u011b z termin\u00e1lu Stade u Hamburku, a to po\u010d\u00ednaje rokem 2027. Jedn\u00e1 se o v\u00edce ne\u017e \u010dtvrtinu sou\u010dasn\u00e9 spot\u0159eby \u010ceska (\u010cTK, swp 2023). Ob\u011b vl\u00e1dy deklaruj\u00ed dal\u0161\u00ed posilov\u00e1n\u00ed konektivity a budov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 strategick\u00e9 infrastruktury v\u010detn\u011b chytr\u00fdch s\u00edt\u00ed, decentralizace energetick\u00e9ho trhu, posilov\u00e1n\u00ed energetick\u00e9 \u00fa\u010dinnosti a vyu\u017eit\u00ed vod\u00edku, kde je N\u011bmecko v mnoha ohledech pion\u00fdrem zejm\u00e9na v oblasti \u017eelezni\u010dn\u00ed dopravy. V\u0161echny zm\u00edn\u011bn\u00e9 sektory p\u0159itom tvo\u0159\u00ed jen \u010d\u00e1st velk\u00e9ho celku vz\u00e1jemn\u011b propojen\u00fdch ekonomik (Havl\u00ed\u010dek a Lang 2022, 3\u20134).<\/p>\n\n\n\n<p>Pokud jsme zm\u00ednili symboliku vystoupen\u00ed premi\u00e9ra Ne\u010dase v bavorsk\u00e9m zemsk\u00e9m sn\u011bmu, v podobn\u00e9m duchu m\u016f\u017eeme prezentovat i projev zac\u00edlen\u00fd na projekci budoucnosti evropsk\u00e9 integrace, kter\u00fd n\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 Olaf Scholz p\u0159ednesl na p\u016fd\u011b Karlovy Univerzity 29. srpna 2022. Projev je vn\u00edm\u00e1n mj. jako jasn\u00e9 potvrzen\u00ed obratu v n\u011bmeck\u00e9 politice v\u016f\u010di Rusku, tedy ukon\u010den\u00ed periody \u201ev\u00e1h\u00e1n\u00ed\u201c a jasn\u00e9ho postaven\u00ed se N\u011bmecka za z\u00e1jmy Ukrajiny, a to v\u010detn\u011b pot\u0159eby pos\u00edlit evropskou obranu v\u016f\u010di agresivn\u00edm aspirac\u00edm Ruska. Scholzova \u0159e\u010d nab\u00eddla v\u00fdrazn\u011b geopolitick\u00fd rozm\u011br, jen\u017e nicm\u00e9n\u011b nerezignoval na hodnotov\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed Unie jako spole\u010denstv\u00ed demokratick\u00fdch st\u00e1t\u016f. P\u0159ihl\u00e1sil se k my\u0161lence dal\u0161\u00edho roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed Unie, v\u010detn\u011b Ukrajiny, Moldavska a p\u0159\u00edpadn\u011b i Gruzie. Sou\u010dasn\u011b siln\u011b podpo\u0159il my\u0161lenku v\u011bt\u0161inov\u00e9ho hlasov\u00e1n\u00ed v Rad\u011b EU v nov\u00fdch oblastech, v\u010detn\u011b zahrani\u010dn\u00ed a bezpe\u010dnostn\u00ed, resp. da\u0148ov\u00e9 politiky. Nast\u00ednil i dal\u0161\u00ed podporu obecn\u00e9 my\u0161lence inovativn\u00ed a na znalostech a technologi\u00edch zalo\u017een\u00e9 integrace (Scholz 2022).<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159ednesen\u00fd projev bezpochyby sledoval z\u00e1kladn\u00ed kontury nov\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1dy, jak je prezentovala po sv\u00e9m n\u00e1stupu, tedy v\u00fdrazn\u011b proevropskou politiku v\u010detn\u011b prohlouben\u00ed evropsk\u00e9 integrace a pos\u00edlen\u00ed \u201estrategick\u00e9 suverenity\u201c EU (Eberle, Lang a Handl 2022). Takov\u00e9 z\u00e1m\u011bry se zjevn\u011b nepotk\u00e1vaj\u00ed s prioritami \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy a v n\u00ed zejm\u00e9na eurorealisticky a atlanticky zam\u011b\u0159en\u00fdch proud\u016f v ODS (a je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b konvenuj\u00ed sou\u010dasn\u00e9 \u010desk\u00e9 parlamentn\u00ed opozici, kter\u00e1 inklinuje k protibruselsk\u00e9mu populismu \u010di p\u0159\u00edmo koketuje s my\u0161lenkou Czexitu), sou\u010dasn\u011b v\u0161ak vid\u00edme i t\u00e9mata, je\u017e jsou pln\u011b konformn\u00ed s deklarovan\u00fdmi pot\u0159ebami a prioritami vl\u00e1dy a tak\u00e9 ANO 2011, pokud preferuje p\u016fvodn\u00ed programatiku (znalostn\u00ed ekonomika, energetick\u00e1 bezpe\u010dnost apod.).<\/p>\n\n\n\n<p>Jak konstatuj\u00ed Eberle, Lang a Handl (2022), mezi n\u011bmeckou a \u010deskou vl\u00e1dou, kter\u00e9 jsou ideologicky a programov\u011b pom\u011brn\u011b odli\u0161n\u00e9, m\u016f\u017eeme po roce 2022 pozorovat \u201epragmatismus a konstruktivn\u00ed spolupr\u00e1ci\u201c, kter\u00e9 \u201ep\u0159isp\u011bly k vytvo\u0159en\u00ed atmosf\u00e9ry neok\u00e1zal\u00e9 normality\u201c. Krizov\u00e1 situace spojen\u00e1 s ruskou agres\u00ed v\u016f\u010di Ukrajin\u011b, a tak\u00e9 \u010desk\u00e9 p\u0159edsednictv\u00ed Rad\u011b EU v druh\u00e9 polovin\u011b roku 2022 v\u00fdrazn\u011b zintenz\u00edvnily p\u0159\u00edm\u00e9 kontakty mezi ob\u011bma vl\u00e1dami \u2013 kancl\u00e9\u0159 Scholz nav\u0161t\u00edvil Prahu nejen v srpnu 2022, ale tak\u00e9 v r\u00e1mci neform\u00e1ln\u00edho summitu EU na za\u010d\u00e1tku \u0159\u00edjna, dvakr\u00e1t nav\u0161t\u00edvil Prahu v roce 2022 tak\u00e9 ministr hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a ochrany klimatu Robert Habeck, mimo nich \u010desk\u00e1 vl\u00e1da p\u0159iv\u00edtala i ministra dopravy a digitalizace Volkera Wissinga a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b tak\u00e9 ministryni zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Annalenu Baerbockovou, kter\u00e1 krom\u011b Prahy nav\u0161t\u00edvila tak\u00e9 Lidice. B\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy byl&nbsp; ministryn\u00ed a jej\u00edm partnerem Janem Lipavsk\u00fdm podeps\u00e1n nov\u00fd pracovn\u00ed program strategick\u00e9ho dialogu na obdob\u00ed 2022\u20132024. Do Prahy pak na konci \u010dervna, resp. v polovin\u011b \u010dervence 2022 zam\u00ed\u0159ili i p\u0159edsedov\u00e9 vl\u00e1d obou svobodn\u00fdch st\u00e1t\u016f hrani\u010d\u00edc\u00edch s \u010ceskem, tedy Markus S\u00f6der (Bavorsko), resp. Michael Kretschmer (Sasko).<\/p>\n\n\n\n<p>Zcela nov\u00fdm impulzem pro spolupr\u00e1ci se stala bezpe\u010dnostn\u00ed a obrann\u00e1 tematika. \u010cesko dosud nijak v\u00fdrazn\u011b nevyu\u017e\u00edvalo nab\u00eddky n\u011bmeck\u00e9ho zbrojn\u00edho pr\u016fmyslu. \u201eFundament\u00e1ln\u00edm pr\u016flomem\u201c (Urbanovsk\u00e1 a Novotn\u00fd 2023, 86) se v tomto sm\u011bru stalo sjednan\u00e9 \u201ep\u0159ed\u00e1n\u00ed 14 n\u011bmeck\u00fdch tank\u016f Leopard 2 \u010desk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, kter\u00e9 kompenzuj\u00ed \u010desk\u00e9 dod\u00e1vky tank\u016f sov\u011btsk\u00e9 v\u00fdroby na Ukrajinu\u201c (Eberle, Lang a Handl 2022). Vedle tank\u016f Leopard 2A4 se jednalo tak\u00e9 o jednu houfnici Bpz3. \u201eV \u0159\u00edjnu 2022 p\u0159edstavitel\u00e9 \u010desk\u00e9ho ministerstva obrany podepsali s\u00e9rii dohod, na jejich\u017e z\u00e1klad\u011b firma Rheinmettal odkoup\u00ed tanky Leopard vy\u0159azen\u00e9 z provozu n\u011bmeckou a \u0161v\u00fdcarskou arm\u00e1dou a zprovozn\u00ed je pro pot\u0159eby Arm\u00e1dy \u010cesk\u00e9 republiky\u201c (Urbanovsk\u00e1 a Novotn\u00fd 2023, 86\u201387).<\/p>\n\n\n\n<p>Jako v\u00fdznamn\u00fd impulz pro spolupr\u00e1ci obou zem\u00ed vn\u00edmaj\u00ed analytici rovn\u011b\u017e European Sky Shield Initiative (ESSI), jej\u00ed\u017e prvn\u00ed kontury p\u0159edstavil Olaf Scholz b\u011bhem sv\u00e9ho projevu v Karolinu. N\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 \u201eozn\u00e1mil masivn\u00ed n\u011bmeck\u00e9 investice do protivzdu\u0161n\u00e9 obrany v nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch letech, a tak\u00e9 to, \u017ee v\u00fdsledn\u00e9 kapacity budou vyu\u017eiteln\u00e9 v r\u00e1mci NATO. Nab\u00eddl, \u017ee N\u011bmecko bude svou protivzdu\u0161nou obranu koncipovat tak, aby se do n\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b z\u00e1jmu mohly zapojit i dal\u0161\u00ed st\u0159edoevropsk\u00e9, pobaltsk\u00e9 a skandin\u00e1vsk\u00e9 zem\u011b\u201c (Urbanovsk\u00e1 a Novotn\u00fd 2023, 89).<\/p>\n\n\n\n<p>Posilov\u00e1n\u00ed spolupr\u00e1ce obou zem\u00ed v bezpe\u010dnostn\u00ed a obrann\u00e9 politice zaznamen\u00e1vaj\u00ed v\u0161echny recentn\u00ed anal\u00fdzy. Eberle, Lang a Handl (2022) tak SRN vid\u00ed jako partnera, \u201ebez n\u011bho\u017e je nemo\u017en\u00e1 obrann\u00e1 politika EU i efektivn\u00ed pos\u00edlen\u00ed NATO v Evrop\u011b. Vzhledem k ohl\u00e1\u0161en\u00fdm investic\u00edm do zbrojen\u00ed by Spolkov\u00e1 republika mohla hr\u00e1t \u00fast\u0159edn\u00ed roli jak p\u0159i posilov\u00e1n\u00ed NATO, tak p\u0159i budov\u00e1n\u00ed siln\u011bj\u0161\u00ed obrann\u00e9 role EU. N\u011bmecko ale nebude ani v budoucnu evropsk\u00fdm l\u00eddrem \u010di hegemonem. Mohlo by ale hr\u00e1t roli st\u00e1tu, kter\u00fd dlouhodob\u011b p\u0159isp\u00edv\u00e1 k posilov\u00e1n\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed a obrann\u00e9 politiky EU, ani\u017e by oslaboval transatlantick\u00e9 vazby.\u201c Tato formulace nevy\u0159\u010den\u011b nazna\u010duje rozd\u00edl mezi francouzskou a n\u011bmeckou pozic\u00ed zejm\u00e9na sm\u011brem ke Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm. Sou\u010dasn\u011b auto\u0159i zd\u016fraz\u0148uj\u00ed, \u017ee spolupr\u00e1ce s N\u011bmeckem otev\u00edr\u00e1 prostor pro vyva\u017eov\u00e1n\u00ed francouzsko-n\u011bmeck\u00e9ho motoru a nab\u00edz\u00ed mo\u017enost, jak nejen \u010cesko, ale celou st\u0159edn\u00ed Evropu v\u00edce zapojit do utv\u00e1\u0159en\u00ed a sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed evropsk\u00e9 obrann\u00e9 a bezpe\u010dnostn\u00ed politiky. Auto\u0159i tak uzav\u00edraj\u00ed: \u201eZ \u010desk\u00e9ho pohledu je sice N\u011bmecko \u010dasto zdrojem frustrace. Na rozd\u00edl od USA u n\u011bj ale nehroz\u00ed, \u017ee by ztratilo z\u00e1jem o Evropu nebo evropskou bezpe\u010dnost. Na rozd\u00edl od Francie pak m\u00e1 N\u011bmecko skute\u010dn\u00fd z\u00e1jem na trval\u00e9 a stabiln\u00ed spolupr\u00e1ci ve vztahu ke st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b\u201c (Eberle, Lang a Handl 2022).<\/p>\n\n\n\n<p>Anal\u00fdzy, kter\u00e9 v tomto textu prezentujeme, nicm\u00e9n\u011b podporuj\u00ed daleko \u0161ir\u0161\u00ed \u010desko-n\u011bmeckou spolupr\u00e1ci. Havl\u00ed\u010dek a Lang (2022, 4) vyz\u00fdvaj\u00ed \u010desk\u00e9 politiky, aby se daleko intenz\u00edvn\u011bji zapojili do dialogu o budoucnosti Evropy a konceptu strategick\u00e9 autonomie, \u010d\u00edm\u017e by se n\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1d\u011b a jej\u00edm priorit\u00e1m p\u0159ibl\u00ed\u017eili. Vid\u00ed tak\u00e9 velk\u00fd prostor pro spolupr\u00e1ci p\u0159i pov\u00e1le\u010dn\u00e9 obnov\u011b Ukrajiny. Tyto okruhy jsou jasn\u011b spojeny s tematikou dal\u0161\u00edho roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed EU. Pozice \u010desk\u00fdch akt\u00e9r\u016f i Visegr\u00e1dsk\u00e9 skupiny jako celku je dlouhodob\u011b zalo\u017eena na podpo\u0159e aspirac\u00ed kandid\u00e1tsk\u00fdch zem\u00ed, a\u0165 ji\u017e ze z\u00e1padn\u00edho Balk\u00e1nu \u010di nov\u011b Ukrajiny a Moldavska. Pr\u00e1v\u011b zde by \u010desk\u00e1 politika mohla naplnit roli vzoru, jen\u017e do prost\u0159ed\u00ed kandid\u00e1tsk\u00fdch zem\u00ed p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed sv\u00e9 zku\u0161enosti s evropeizac\u00ed, a sm\u011brem k EU-15, mimo jin\u00e9 a zejm\u00e9na pak k n\u011bmeck\u00e9 politice, hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm akt\u00e9r\u016fm, m\u00e9di\u00edm i ve\u0159ejnosti zm\u00edr\u0148ovat obavy z dal\u0161\u00edho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed. N\u011bmecko je dal\u0161\u00edmu roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed naklon\u011bno v\u00fdrazn\u011bji ne\u017e nap\u0159. Nizozem\u00ed nebo Francie, a \u010deskon\u011bmeck\u00fd dialog by tak mohl slou\u017eit jako n\u00e1stroj k odbour\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159edsudk\u016f v\u010detn\u011b tendenc\u00ed n\u011bkter\u00fdch vl\u00e1d \u010di spole\u010dnost\u00ed k appeasementu v\u016f\u010di Putinovu re\u017eimu a \u00favah\u00e1m o budov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch geopolitick\u00fdch blok\u016f a bari\u00e9r v Evrop\u011b.<\/p>\n\n\n\n<h2 class=\"wp-block-heading\">Z\u00e1v\u011br \u2013 agenda pro \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy<\/h2>\n\n\n\n<p>Jak jsme uk\u00e1zali v p\u0159edchoz\u00ed \u010d\u00e1sti anal\u00fdzy, v posledn\u00edch dvou letech do\u0161lo k z\u00e1sadn\u00ed intenzifikaci \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f, a to navzdory ideov\u011b pom\u011brn\u011b odli\u0161n\u00fdm z\u00e1klad\u016fm obou nov\u00fdch vl\u00e1d. V\u011bcn\u00fd a pragmatick\u00fd p\u0159\u00edstup obou vl\u00e1d vytvo\u0159il prostor pro pos\u00edlen\u00ed spolupr\u00e1ce v \u0159ad\u011b sektorov\u00fdch politik. Role N\u011bmecka jako nejv\u011bt\u0161\u00edho obchodn\u00edho partnera \u010ceska byla roz\u0161\u00ed\u0159ena o daleko rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed spolupr\u00e1ci v energetick\u00e9m sektoru v\u010detn\u011b p\u0159epravy energetick\u00fdch surovin, ale tak\u00e9 o nov\u00fd rozm\u011br spolupr\u00e1ce v oblasti budov\u00e1n\u00ed obrann\u00fdch kapacit. Sou\u010dasn\u011b nedo\u0161lo k oslaben\u00ed dal\u0161\u00edch, ji\u017e budovan\u00fdch r\u00e1mc\u016f spolupr\u00e1ce, v\u010detn\u011b v\u00fdznamn\u00fdch iniciativ kulturn\u00edch a jazykov\u00fdch. Naopak, ve\u0159ejn\u011b-diplomatick\u00e9 aktivity n\u011bmeck\u00fdch politick\u00fdch nadac\u00ed, Goethova institutu, \u010di na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b \u010desk\u00fdch center a tak\u00e9 jednotlivc\u016f typu Tom\u00e1\u0161e Kafky \u010di Jaroslava Rudi\u0161e posiluj\u00ed obraz vz\u00e1jemnosti, sd\u00edlen\u00e9 historie a kulturn\u00ed pospolitosti. Je jist\u011b u\u017eite\u010dn\u00e9 v t\u00e9to souvislosti zm\u00ednit kni\u017en\u00ed veletrh a liter\u00e1rn\u00ed festival Sv\u011bt knihy Praha 2024, jeho\u017e t\u00e9matem byla n\u011bmeckojazy\u010dn\u00e1 literatura.<\/p>\n\n\n\n<p>K pozitivn\u00edmu v\u00fdvoji \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f na mezivl\u00e1dn\u00ed \u00farovni p\u0159isp\u00edvaj\u00ed rovn\u011b\u017e ob\u011b parlamentn\u00ed komory a tak\u00e9 nov\u011b zvolen\u00fd prezident Petr Pavel. B\u011bhem prvn\u00edch t\u00fddn\u016f ve funkci prezident nav\u0161t\u00edvil v\u0161echny sousedn\u00ed zem\u011b \u010ceska, p\u0159i\u010dem\u017e b\u011bhem b\u0159eznov\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy Berl\u00edna se se\u0161el k jedn\u00e1n\u00ed s prezidentem Steinmeierem i kancl\u00e9\u0159em Scholzem. Jak uvedl s\u00e1m prezident, mezi hlavn\u00ed t\u00e9mata rozhovor\u016f pat\u0159ily Ukrajina, energie, bezpe\u010dnost, p\u0159i\u010dem\u017e kvitoval odklon N\u011bmecka od \u010c\u00edny a Ruska. Prezident tak\u00e9 zd\u016fraznil, \u017ee podporuje my\u0161lenku pov\u00fd\u0161it \u010desko-n\u011bmeck\u00fd strategick\u00fd dialog z ministersk\u00e9 \u00farovn\u011b na \u00farove\u0148 p\u0159edsed\u016f vl\u00e1d. D\u00e1le uvedl, \u017ee se s n\u011bmeck\u00fdm prot\u011bj\u0161kem bavili o mo\u017enosti zast\u0159e\u0161it spolupr\u00e1ci t\u00edm, \u201e\u017ee se jednou za rok sejdeme a ud\u011bl\u00e1me si na z\u00e1klad\u011b zpr\u00e1v od na\u0161ich vl\u00e1d revizi toho, co se n\u00e1m poda\u0159ilo, nebo nepoda\u0159ilo\u201c (Lucovi\u010d 2023).<\/p>\n\n\n\n<p>A\u017e do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch parlamentn\u00edch voleb v obou zem\u00edch (pravd\u011bpodobn\u011b na podzim 2025) slibuje sou\u010dasn\u00fd v\u00fdvoj \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f dal\u0161\u00ed prohlubov\u00e1n\u00ed. Sou\u010dasn\u011b v\u0161ak budouc\u00ed volby a jejich v\u00fdsledky mohu p\u0159edstavovat v\u00e1\u017en\u00e9 v\u00fdzvy. Co se t\u00fd\u010de \u010ceska, p\u0159\u00edpadn\u00fd n\u00e1vrat Andreje Babi\u0161e do \u010dela vl\u00e1dy (v nejdramati\u010dt\u011bj\u0161\u00edm sc\u00e9n\u00e1\u0159i v koalici s SPD) by byl podn\u011btem k obratu sm\u011brem k Babi\u0161ov\u00fdm p\u0159irozen\u00fdm partner\u016fm na Slovensku (Robert Fico) a v Ma\u010farsku (Viktor Orb\u00e1n). Ani v SRN nicm\u00e9n\u011b nelze p\u0159edpokl\u00e1dat kontinuitu. Oslabuj\u00edc\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokracie se v\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed nebude v\u00edt\u011bzem voleb a je velk\u00e1 ot\u00e1zka, zda bude existovat prostor pro obnoven\u00ed spolupr\u00e1ce unijn\u00edch stran a Soci\u00e1ln\u011bdemokratick\u00e9 strany N\u011bmecka, kter\u00e1 ji\u017e nem\u016f\u017ee b\u00fdt ozna\u010dov\u00e1na za \u201evelkou koalici\u201c. V\u00fdvoj v CDU a CSU nav\u00edc ukazuje zm\u011bny ideov\u00fdch paradigmat, jejich\u017e c\u00edlem je mj. oslaben\u00ed pozice Alternativy pro N\u011bmecko (AfD), za nimi\u017e se nicm\u00e9n\u011b m\u016f\u017ee skr\u00fdvat i mo\u017enost spolupr\u00e1ce s touto formac\u00ed. V t\u00e9to souvislosti vid\u00edme jako mimo\u0159\u00e1dn\u011b u\u017eite\u010dn\u00fd n\u00e1stroj k stabilizaci \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f spolupr\u00e1ci na p\u016fdorysu volebn\u00ed aliance SPOLU ve volb\u00e1ch do Evropsk\u00e9ho parlamentu, je\u017e mj. premi\u00e9ra Fialu a ODS jako dominantn\u00ed vl\u00e1dn\u00ed stranu pob\u00edz\u00ed k hled\u00e1n\u00ed kompromisu mezi pozicemi evropsk\u00fdch lidovc\u016f a frakce konzervativc\u016f a reformist\u016f. \u010cesk\u00e9 politick\u00e9 strany p\u016fsob\u00edc\u00ed ve vl\u00e1d\u011b a sou\u010dasn\u011b v Evropsk\u00e9 lidov\u00e9 stran\u011b zde mohou sehr\u00e1t v\u00fdznamnou roli p\u0159i hled\u00e1n\u00ed tohoto kompromisu po volb\u00e1ch do Evropsk\u00e9ho parlamentu a p\u0159\u00edpadn\u011b tak\u00e9 v okam\u017eiku, kdy dojde ke zm\u011bn\u011b vl\u00e1dn\u00ed konstelace v jedn\u00e9 \u010di dokonce obou zem\u00edch po p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch parlamentn\u00edch volb\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Doporu\u010den\u00ed:<\/strong><\/p>\n\n\n\n<ul class=\"wp-block-list\">\n<li>Trvale vn\u00e1\u0161et do vl\u00e1dn\u00ed agendy t\u00e9mata \u010desko-n\u011bmeck\u00e9ho strategick\u00e9ho dialogu, posilovat spolupr\u00e1ci s CDU a CSU.<\/li>\n\n\n\n<li>Skrze koalici SPOLU hledat na dom\u00e1c\u00ed i evropsk\u00e9 \u00farovni v oblastech spole\u010dn\u00e9ho z\u00e1jmu mo\u017enosti konstruktivn\u00ed spolupr\u00e1ce mezi frakcemi EPP a ECR.<\/li>\n\n\n\n<li>K podobn\u00e9mu vyva\u017eov\u00e1n\u00ed a hled\u00e1n\u00ed konsensu mezi EPP a ECR vyu\u017e\u00edt volebn\u00ed alianci SPOLU i pro volby do Evropsk\u00e9ho parlamentu.<\/li>\n\n\n\n<li>Na v\u0161ech \u00farovn\u00edch politiky od lok\u00e1ln\u00ed po evropskou za\u010dle\u0148ovat priority \u010desko-n\u011bmeck\u00e9ho strategick\u00e9ho dialogu a posilovat p\u0159eshrani\u010dn\u00ed spolupr\u00e1ci.<\/li>\n\n\n\n<li>Podporovat \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed a kulturn\u00ed aktivity v\u010detn\u011b podpory v\u00fduky n\u011bm\u010diny v \u010cesku, a naopak \u010de\u0161tiny v p\u0159\u00edhrani\u010dn\u00edch okresech Bavorska a Saska.<\/li>\n<\/ul>\n\n\n\n<p><strong>Pou\u017eit\u00e9 zdroje:<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Cabada, Ladislav. 2021. East-Central Europe Searching for (European) Values: How to Be More Than the \u201cProud Periphery\u201c? In&nbsp;<em>Europe Thirty Years after 1989. Transformations of Values, Memory, and Identity.&nbsp;<\/em>Ed. Tomas Kavaliauskas. Leiden: Brill, s. 7-26.<\/p>\n\n\n\n<p>\u2014\u2014\u2014. 2020. The Human Rights Aspect of Czech Foreign Policy \u2013 A Change of Course after 2013. In&nbsp;<em>Removing Barriers, Promoting Responsibility. The Czech Centre-Right\u2019s Solutions to the Political Challenges of 2021<\/em>. Ed. Lucie Tungul. Praha, TOPAZ, s. 12-21.<\/p>\n\n\n\n<p>\u010cTK. 2025. \u010cesko z\u00edskalo kapacitu v termin\u00e1lu na LNG v N\u011bmecku, m\u00e1 pos\u00edlit energetickou bezpe\u010dnost.<\/p>\n\n\n\n<p>23\/11. Dostupn\u00e9 na:&nbsp; https:\/\/www.e15.cz\/byznys\/prumysl-a-energetika\/cesko-ziskalo-kapacitu-v-terminalu-na-lng-v-nemecku-ma-posilit-energetickou-bezpecnost-1411800.<\/p>\n\n\n\n<p>Dost\u00e1l, V\u00edt. 2016. K pokrytectv\u00ed z\u00e1dy, ke st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b \u010delem. AMO. 1\/12. Dostupn\u00e9 na:&nbsp; http:\/\/amo. blog.ihned.cz\/c1-65539780-k-pokrytectvi-zady-ke-stredni-evrope-celem.<\/p>\n\n\n\n<p>\u2014\u2014\u2014. 2017. I N\u011bmecko i Visegr\u00e1d: Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed polemiky s Petrem Kratochv\u00edlem. AMO. 2\/1. Dostupn\u00e9 na:&nbsp; http:\/\/www.amo.cz\/cs\/agenda-pro-ceskou-zahranicni-politiku\/i-nemecko-i-visegrad-pokracovani-polemiky-s-petrem-kratochvilem\/.<\/p>\n\n\n\n<p>Eberle, Jakub, Kai-Olaf Lang a Vladimir Handl. 2022. Evropsk\u00e1 agenda pro \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy.&nbsp;<em>Policy paper \u00dastavu mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f<\/em>, 14\/12. Dostupn\u00e9 na: file:\/\/\/C:\/Users\/cabada\/St\u00e1hnouts\/pp_Eberle_Lang_Handl_final.pdf<\/p>\n\n\n\n<p>Havl\u00ed\u010dek, Pavel, a Kai-Olaf Lang. 2022. Czechia and Germany in Times of War: Time to Act Together.<\/p>\n\n\n\n<p><em>AMO Policy paper 9\/22<\/em>. Dostupn\u00e9 na: https:\/\/www.amo.cz\/wp-content\/uploads\/2022\/06\/AMO_Czechia_ Germany_time_to_act_together.pdf<\/p>\n\n\n\n<p>Kratochv\u00edl, Petr. 2016. K Visegr\u00e1du z\u00e1dy, k Berl\u00ednu \u010delem.&nbsp;<em>iHNed.cz<\/em>, 30\/11. Dostupn\u00e9 na: http:\/\/archiv. ihned.cz\/c1-65537370-k-visegradu-zady-k-berlinu-celem.<\/p>\n\n\n\n<p>Lucovi\u010d, Mat\u011bj. 2023. N\u011bmecko je p\u0159ipraveno n\u00e1m naslouchat, \u0159ekl Pavel po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Berl\u00edna. Jednal s kancel\u00e9\u0159em i prezidentem.&nbsp;<em>\u010cT24<\/em>. 21\/3. Dostupn\u00e9 na: https:\/\/ct24.ceskatelevize.cz\/clanek\/svet\/nemecko-je-pripraveno-nam-naslouchat-rekl-pavel-po-navsteve-berlina-jednal-s-kanclerem-i-prezidentem-9079.<\/p>\n\n\n\n<p>Scholz, Olaf. 2022. Rede von Bundeskanzler Scholz and der Karls-Universit\u00e4t am 29. August 2022 in Prag. Dostupn\u00e9 na: https:\/\/www.bundesregierung.de\/breg-de\/aktuelles\/rede-von-bundeskanzler-scholz-an-der-karls-universitaet-am-29-august-2022-in-prag-2079534.<\/p>\n\n\n\n<p>S\u00f6derbaum, Fredrik, Kilian Spandler a Agnese Pacciardi. 2021.&nbsp;<em>Contestations of the Liberal International Order. A Populist Script of Regional Cooperation.&nbsp;<\/em>Cambridge University Press.<\/p>\n\n\n\n<p>Urbanovsk\u00e1, Jana. 2017. In: \u010cesk\u00e1 zahrani\u010dn\u00ed politika v roce 2016. Anal\u00fdza \u00daMV. Eds. Michal Ko\u0159an a kol. Praha: \u00dastav mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f, s. 83\u2013115.<\/p>\n\n\n\n<p>Urbanovsk\u00e1, Jana, a Antonin Novotn\u00fd. 2023. No Longer in the Shadow. The Rise of Czech-German Defence Cooperation.&nbsp;<em>Obrana a strategie<\/em>, doi: 10.3849\/1802-7199.23.2023.01.074-091.<\/p>\n\n\n\n<p>Walsch, Christopher. 2018. An East West Divide in the European Union? The Visegrad Four States in Search of the Historical Self in National Discourses on European Integration.&nbsp;<em>Politics in Central Europe<\/em>&nbsp;14<\/p>\n\n\n\n<p>(2): 181\u2013191.<\/p>\n\n\n\n<p><a href=\"https:\/\/top-az.eu\/cabada-cesko-nemecke-vztahy-na-mezivladni-a-evropske-urovni\/#_ftnref1\">[1]<\/a>&nbsp;P\u0159ed velk\u00fdm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm v roce 2004 m\u011bla EU 15 \u010dlensk\u00fdch zem\u00ed. Pozn.ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Cel\u00fd text kapitoly ve verzi ke sta\u017een\u00ed naleznete zde: <a href=\"http:\/\/&lt;div class=&quot;_3d-flip-book  fb3d-fullscreen-mode full-size&quot; data-id=&quot;&quot;21329&quot;&quot; data-mode=&quot;fullscreen&quot; data-title=&quot;false&quot; data-template=&quot;short-white-book-view&quot; data-lightbox=&quot;dark-shadow&quot; data-urlparam=&quot;fb3d-page&quot; data-page-n=&quot;0&quot; data-pdf=&quot;&quot; data-tax=&quot;null&quot; data-thumbnail=&quot;&quot; data-cols=&quot;3&quot; data-book-template=&quot;default&quot; data-trigger=&quot;&quot;&gt;&lt;\/div&gt;&lt;script type=&quot;text\/javascript&quot;&gt;window.FB3D_CLIENT_DATA = window.FB3D_CLIENT_DATA || [];FB3D_CLIENT_DATA.push(&#039;eyJwb3N0cyI6W10sInBhZ2VzIjpbXSwiZmlyc3RQYWdlcyI6W119&#039;);window.FB3D_CLIENT_LOCALE &amp;&amp; FB3D_CLIENT_LOCALE.render &amp;&amp; FB3D_CLIENT_LOCALE.render();&lt;\/script&gt;\"><div class=\"_3d-flip-book  fb3d-fullscreen-mode full-size\" data-id=\"21329\" data-mode=\"fullscreen\" data-title=\"false\" data-template=\"short-white-book-view\" data-lightbox=\"dark-shadow\" data-urlparam=\"fb3d-page\" data-page-n=\"0\" data-pdf=\"\" data-tax=\"null\" data-thumbnail=\"\" data-cols=\"3\" data-book-template=\"default\" data-trigger=\"\"><\/div><script type=\"text\/javascript\">window.FB3D_CLIENT_DATA = window.FB3D_CLIENT_DATA || [];FB3D_CLIENT_DATA.push('eyJwb3N0cyI6eyIyMTMyOSI6eyJJRCI6MjEzMjksInRpdGxlIjoiQ2FiYWRhIiwidHlwZSI6InBkZiIsInJlYWR5X2Z1bmN0aW9uIjoiIiwiYm9va19zdHlsZSI6ImZsYXQiLCJib29rX3RlbXBsYXRlIjoibm9uZSIsIm91dGxpbmUiOltdLCJkYXRhIjp7InBvc3RfSUQiOiIyMTMyMiIsImd1aWQiOiJodHRwczpcL1wvdGhpbmt0b3Bhei5jelwvd3AtY29udGVudFwvdXBsb2Fkc1wvMjAyNVwvMDFcL0NhYmFkYS1DWi5wZGYiLCJwZGZfcGFnZXMiOiIxMiIsInBhZ2VzX2N1c3RvbWl6YXRpb24iOiJub25lIn0sInRodW1ibmFpbCI6eyJkYXRhIjp7InBvc3RfSUQiOiIwIn0sInR5cGUiOiJhdXRvIn0sInByb3BzIjp7ImJhY2tncm91bmRDb2xvciI6ImF1dG8iLCJiYWNrZ3JvdW5kSW1hZ2UiOiJhdXRvIiwiYmFja2dyb3VuZFN0eWxlIjoiYXV0byIsImhpZ2hsaWdodExpbmtzIjoiYXV0byIsImxpZ2h0aW5nIjoiYXV0byIsInNpbmdsZVBhZ2VNb2RlIjoiYXV0byIsImNhY2hlZFBhZ2VzIjoiYXV0byIsInJlbmRlckluYWN0aXZlUGFnZXMiOiJhdXRvIiwicmVuZGVySW5hY3RpdmVQYWdlc09uTW9iaWxlIjoiYXV0byIsInJlbmRlcldoaWxlRmxpcHBpbmciOiJhdXRvIiwicHJlbG9hZFBhZ2VzIjoiYXV0byIsImF1dG9QbGF5RHVyYXRpb24iOiJhdXRvIiwicnRsIjoiYXV0byIsImludGVyYWN0aXZlQ29ybmVycyI6ImF1dG8iLCJtYXhEZXB0aCI6ImF1dG8iLCJzaGVldCI6eyJzdGFydFZlbG9jaXR5IjoiYXV0byIsIndhdmUiOiJhdXRvIiwic2hhcGUiOiJhdXRvIiwid2lkdGhUZXhlbHMiOiJhdXRvIiwiY29sb3IiOiJhdXRvIiwic2lkZSI6ImF1dG8iLCJzdHJldGNoSW1hZ2VzIjoiYXV0byIsImNvcm5lckRldmlhdGlvbiI6ImF1dG8iLCJmbGV4aWJpbGl0eSI6ImF1dG8iLCJmbGV4aWJsZUNvcm5lciI6ImF1dG8iLCJiZW5kaW5nIjoiYXV0byIsImhlaWdodFRleGVscyI6ImF1dG8ifSwiY292ZXIiOnsid2F2ZSI6ImF1dG8iLCJjb2xvciI6ImF1dG8iLCJzaWRlIjoiYXV0byIsInN0cmV0Y2hJbWFnZXMiOiJhdXRvIiwiYmluZGVyVGV4dHVyZSI6ImF1dG8iLCJkZXB0aCI6ImF1dG8iLCJwYWRkaW5nIjoiYXV0byIsInN0YXJ0VmVsb2NpdHkiOiJhdXRvIiwiZmxleGliaWxpdHkiOiJhdXRvIiwiZmxleGlibGVDb3JuZXIiOiJhdXRvIiwiYmVuZGluZyI6ImF1dG8iLCJ3aWR0aFRleGVscyI6ImF1dG8iLCJoZWlnaHRUZXhlbHMiOiJhdXRvIiwibWFzcyI6ImF1dG8iLCJzaGFwZSI6ImF1dG8ifSwicGFnZSI6eyJ3YXZlIjoiYXV0byIsImNvbG9yIjoiYXV0byIsInNpZGUiOiJhdXRvIiwic3RyZXRjaEltYWdlcyI6ImF1dG8iLCJkZXB0aCI6ImF1dG8iLCJzdGFydFZlbG9jaXR5IjoiYXV0byIsImZsZXhpYmlsaXR5IjoiYXV0byIsImZsZXhpYmxlQ29ybmVyIjoiYXV0byIsImJlbmRpbmciOiJhdXRvIiwid2lkdGhUZXhlbHMiOiJhdXRvIiwiaGVpZ2h0VGV4ZWxzIjoiYXV0byIsIm1hc3MiOiJhdXRvIiwic2hhcGUiOiJhdXRvIn0sImhlaWdodCI6ImF1dG8iLCJ3aWR0aCI6ImF1dG8iLCJncmF2aXR5IjoiYXV0byIsInBhZ2VzRm9yUHJlZGljdGluZyI6ImF1dG8ifSwiY29udHJvbFByb3BzIjp7ImFjdGlvbnMiOnsiY21kVG9jIjp7ImVuYWJsZWQiOiJhdXRvIiwiZW5hYmxlZEluTmFycm93IjoiYXV0byIsImFjdGl2ZSI6ImF1dG8iLCJkZWZhdWx0VGFiIjoiYXV0byJ9LCJjbWRBdXRvUGxheSI6eyJlbmFibGVkIjoiYXV0byIsImVuYWJsZWRJbk5hcnJvdyI6ImF1dG8iLCJhY3RpdmUiOiJhdXRvIn0sImNtZFNhdmUiOnsiZW5hYmxlZCI6ImF1dG8iLCJlbmFibGVkSW5OYXJyb3ciOiJhdXRvIn0sImNtZFByaW50Ijp7ImVuYWJsZWQiOiJhdXRvIiwiZW5hYmxlZEluTmFycm93IjoiYXV0byJ9LCJjbWRTaW5nbGVQYWdlIjp7ImVuYWJsZWQiOiJhdXRvIiwiZW5hYmxlZEluTmFycm93IjoiYXV0byIsImFjdGl2ZSI6ImF1dG8iLCJhY3RpdmVGb3JNb2JpbGUiOiJhdXRvIn0sIndpZFRvb2xiYXIiOnsiZW5hYmxlZCI6ImF1dG8iLCJlbmFibGVkSW5OYXJyb3ciOiJhdXRvIn19fSwiYXV0b1RodW1ibmFpbCI6Imh0dHBzOlwvXC90aGlua3RvcGF6LmN6XC93cC1jb250ZW50XC91cGxvYWRzXC8zZC1mbGlwLWJvb2tcL2F1dG8tdGh1bWJuYWlsc1wvMjEzMjkucG5nIiwicG9zdF9uYW1lIjoiY2FiYWRhIiwicG9zdF90eXBlIjoiM2QtZmxpcC1ib29rIn19LCJwYWdlcyI6W10sImZpcnN0UGFnZXMiOltdfQ==');window.FB3D_CLIENT_LOCALE && FB3D_CLIENT_LOCALE.render && FB3D_CLIENT_LOCALE.render();<\/script><\/a><\/p>\n\n\n\n<p><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text napsal profesor Ladislav Cabada pro na\u0161i publikaci Shrnut\u00ed:&nbsp;\u010cesko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy b\u00fdvaj\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u011b ozna\u010dov\u00e1ny jako nejlep\u0161\u00ed v historii, p\u0159esto lze vztahy mezi ob\u011bma zem\u011bmi v letech 2013\u20132021 ozna\u010dit za stagnuj\u00edc\u00ed a v n\u011bkter\u00fdch kl\u00ed\u010dov\u00fdch politik\u00e1ch dokonce divergentn\u00ed. Na\u0161e anal\u00fdza se soust\u0159ed\u00ed na reflexi v\u00fdznamn\u00fdch p\u0159ek\u00e1\u017eek pro posilov\u00e1n\u00ed spolupr\u00e1ce mezi ob\u011bma zem\u011bmi ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m obdob\u00ed, zejm\u00e9na [&hellip;]<\/p>","protected":false},"author":8,"featured_media":20781,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[5,4],"tags":[126,105],"class_list":["post-20817","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-aktuality","category-publikace","tag-cesko-nemecke-vztahy","tag-ladislav-cabada"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20817","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20817"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20817\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":21331,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20817\/revisions\/21331"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/20781"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20817"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20817"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20817"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}