{"id":21754,"date":"2025-07-09T04:11:59","date_gmt":"2025-07-09T02:11:59","guid":{"rendered":"https:\/\/new.thinktopaz.cz\/?p=21754"},"modified":"2025-08-06T04:30:49","modified_gmt":"2025-08-06T02:30:49","slug":"rod-od-slibu-k-rizikum-jak-se-cina-vmesuje-do-deni-v-zemich-visegradske-skupiny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/2025\/07\/09\/rod-od-slibu-k-rizikum-jak-se-cina-vmesuje-do-deni-v-zemich-visegradske-skupiny\/","title":{"rendered":"Rod: Od slib\u016f k rizik\u016fm: Jak se \u010c\u00edna vm\u011b\u0161uje do d\u011bn\u00ed v zem\u00edch Visegr\u00e1dsk\u00e9 skupiny"},"content":{"rendered":"

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text napsal Zden\u011bk Rod pro na\u0161i publikaci\u00a0Jak ubr\u00e1nit demokracii v dob\u011b digitalizace<\/a><\/em><\/p>\n\n\n\n

Shrnut\u00ed: <\/strong>Tato kapitola se v\u011bnuje r\u016fzn\u00fdm aspekt\u016fm vn\u011bj\u0161\u00edho vm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed \u010c\u00edny do d\u011bn\u00ed v zem\u00edch visegr\u00e1dsk\u00e9 \u010dty\u0159ky (\u010cesko, Ma\u010farsko, Polsko a Slovensko), a to jak v politick\u00e9 a ekonomick\u00e9, tak v kulturn\u00ed a akademick\u00e9 oblasti. Zkoum\u00e1, jak \u010c\u00edna vyu\u017e\u00edv\u00e1 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed strategie v\u010detn\u011b iniciativ 14+1 a Nov\u00e9 hedv\u00e1bn\u00e9 stezky (Belt and Road Initiative<\/em>, BRI) k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u00e9ho vlivu a jak na to zem\u011b V4 reaguj\u00ed. Zat\u00edmco Ma\u010farsko s \u010c\u00ednou \u00fazce spolupracuje a zajistilo si tak v\u00fdznamn\u00fd objem investic, ostatn\u00ed zem\u011b V4 z\u016fst\u00e1vaj\u00ed vzhledem k nespln\u011bn\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm slib\u016fm, obchodn\u00ed nerovnov\u00e1ze a geopolitick\u00fdm obav\u00e1m v\u016f\u010di \u010c\u00edn\u011b skepti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed.  D\u00e1le se v\u011bnuje \u010d\u00ednsk\u00e9 m\u011bkk\u00e9 s\u00edle v podob\u011b Konfuciov\u00fdch institut\u016f a univerzitn\u00edch partnerstv\u00ed. Z\u00e1v\u011brem kapitola tvrd\u00ed, \u017ee zem\u011b V4 vyva\u017euj\u00ed \u010d\u00ednsk\u00e9 ekonomick\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti strategickou obez\u0159etnost\u00ed, kterou spoluformuje postoj EU, n\u00e1lady ve\u0159ejnosti a rivalita mezi USA a \u010c\u00ednou.
Kl\u00ed\u010dov\u00e1 slova:<\/strong> Visegr\u00e1dsk\u00e1 skupina, V4, st\u0159edn\u00ed Evropa, \u010c\u00edna, vm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed. <\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u00davod<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Od p\u00e1du komunistick\u00fdch re\u017eim\u016f na po\u010d\u00e1tku 90. let minul\u00e9ho stolet\u00ed udr\u017euje Visegr\u00e1dsk\u00e1 skupina (Polsko, \u010cesko, Slovensko a Ma\u010farsko, V4) v r\u00e1mci \u0161ir\u0161\u00edho st\u0159edoevropsk\u00e9ho a v\u00fdchodoevropsk\u00e9ho prostoru s \u010c\u00ednou nep\u0159etr\u017eit\u00fd kontakt. Hlavn\u00ed strategie Pekingu, jej\u00edm\u017e c\u00edlem je za\u010dlenit V4 do sv\u00e9ho geopolitick\u00e9ho prostoru, se soust\u0159ed\u00ed na hospod\u00e1\u0159skou spolupr\u00e1ci, zejm\u00e9na za vyu\u017eit\u00ed iniciativy \u010c\u00edna-SVE 14+1 (p\u016fvodn\u011b v letech 2019\u20132021 17+1, v letech 2022\u20132023 pak 14+1). C\u00edlem t\u00e9to iniciativy, kterou v roce 2012 spustilo \u010d\u00ednsk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, je podpo\u0159it podnik\u00e1n\u00ed a investice. Jak v\u0161ak z t\u00e9to kapitoly vypl\u00fdv\u00e1, \u0159ada ekonomick\u00fdch slib\u016f, kter\u00e9 \u010c\u00edna V4 dala, nenaplnila p\u016fvodn\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed (Rod 2023). Navzdory ambici\u00f3zn\u00edm prohl\u00e1\u0161en\u00edm a potenci\u00e1lu, kter\u00fd tyto iniciativy slibovaly, jsou hmatateln\u00e9 p\u0159\u00ednosy pro V4 omezen\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e jedinou v\u00fdznamnou v\u00fdjimkou je Ma\u010farsko. Tento nepom\u011br \u010dasem vedl zem\u011b V4 k opatrn\u00e9mu p\u0159ehodnocen\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a strategick\u00e9 spolupr\u00e1ce s \u010c\u00ednou.<\/p>\n\n\n\n

\u010c\u00ednsk\u00e1 aktivita se v zem\u00edch V4 soust\u0159ed\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na hospod\u00e1\u0159skou spolupr\u00e1ci, zejm\u00e9na p\u0159\u00edm\u00fdch zahrani\u010dn\u00edch investic a infrastrukturn\u00edch projekt\u016f. \u010c\u00ednsk\u00fd vliv v\u0161ak sah\u00e1 i daleko za hospod\u00e1\u0159skou oblast. V pr\u016fb\u011bhu let se \u010c\u00edna sna\u017eila prohloubit politick\u00e9 vazby na zem\u011b V4 navazov\u00e1n\u00edm vztah\u016f s p\u0159edn\u00edmi politiky, roz\u0161i\u0159ovala sv\u016fj kulturn\u00ed vliv prost\u0159ednictv\u00edm Konfuciov\u00fdch institut\u016f a partnerstv\u00edm s univerzitami a s akademick\u00fdmi pracovn\u00edky budovala spolupr\u00e1ci v oblasti vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Je tak\u00e9 p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee \u010c\u00edna p\u0159i jedn\u00e1n\u00ed s jednotliv\u00fdmi zem\u011bmi V4 up\u0159ednost\u0148uje p\u0159ed komplexn\u00ed region\u00e1ln\u00ed strategi\u00ed bilater\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstup.<\/p>\n\n\n\n

Tato kapitola upozor\u0148uje na to, \u017ee c\u00edlem \u010d\u00ednsk\u00e9ho anga\u017em\u00e1 ve V4 je p\u0159edev\u0161\u00edm roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed \u010d\u00ednsk\u00e9ho vlivu prost\u0159ednictv\u00edm ekonomick\u00e9 spolupr\u00e1ce, politick\u00fdch vazeb a kulturn\u00edch kontakt\u016f. Iniciativy jako iniciativa 14+1 a Nov\u00e1 hedv\u00e1bn\u00e1 stezka (Belt and Road Initiative<\/em>, BRI) maj\u00ed zem\u011b Visegr\u00e1dsk\u00e9 skupiny \u2013 Polsko, \u010cesko, Slovensko a Ma\u010farsko \u2013 v\u010dlenit do \u010d\u00ednsk\u00e9 geopolitick\u00e9 strategie. Zat\u00edmco Ma\u010farsko \u010d\u00ednskou nab\u00eddku p\u0159ijalo a vyu\u017e\u00edv\u00e1 \u010d\u00ednsk\u00e9 investice a infrastrukturn\u00ed projekty, ostatn\u00ed zem\u011b V4 jsou kv\u016fli nespln\u011bn\u00fdm ekonomick\u00fdm slib\u016fm, obchodn\u00ed nerovnov\u00e1ze a bezpe\u010dnostn\u00edm obav\u00e1m opatrn\u011bj\u0161\u00ed. N\u00e1stroje jako Konfuciovy instituty a akademick\u00e1 partnerstv\u00ed sice \u010d\u00ednskou m\u011bkkou s\u00edlu posiluj\u00ed, ale geopolitick\u00e9 faktory, mezi jin\u00fdmi vliv Evropsk\u00e9 unie (EU) a USA, \u00fasp\u011bch \u010c\u00edny limituj\u00ed. Schopnost \u010c\u00edny z\u00edskat v regionu v\u011bt\u0161\u00ed vliv d\u00e1le omezuje negativn\u011b nalad\u011bn\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed a d\u016fraz p\u0159edstavitel\u016f t\u011bchto zem\u00ed kladen\u00fd na demokratick\u00e9 hodnoty a euroatlantick\u00e9 vazby.<\/p>\n\n\n\n

Polsko a \u010c\u00edna:<\/strong> Od optimismu ke strategick\u00e9mu skepticismu<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Vztahy Polska s \u010c\u00ednou, sahaj\u00edc\u00ed do roku 1949, pro\u0161ly v pr\u016fb\u011bhu \u010dasu v\u00fdznamn\u00fdmi zm\u011bnami, a to p\u0159edev\u0161\u00edm po vstupu Polska do Evropsk\u00e9 unie v roce 2004. Zat\u00edmco historick\u00e9 vazby byly margin\u00e1ln\u00ed, \u010dlenstv\u00ed v EU otev\u0159elo nov\u00e9 mo\u017enosti spolupr\u00e1ce a bylo katalyz\u00e1torem \u0159ady dvoustrann\u00fdch dohod a iniciativ zam\u011b\u0159en\u00fdch na pos\u00edlen\u00ed spolupr\u00e1ce v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch odv\u011btv\u00edch. Jak z\u00e1jem \u010c\u00edny o Polsko po roce 2004 prudce vzrostl, bylo patrn\u00e9 nap\u0159\u00edklad z n\u00e1v\u0161t\u011bvy \u010d\u00ednsk\u00e9ho prezidenta Chu \u0164in-tchaa ve Var\u0161av\u011b. V tomto obdob\u00ed bylo z\u0159\u00edzeno \u0161est Konfuciov\u00fdch institut\u016f a nav\u00e1z\u00e1na v\u011bdeck\u00e1 spolupr\u00e1ce mezi polsk\u00fdmi a \u010d\u00ednsk\u00fdmi univerzitami (Reuters 2021). Do Polska byly zavedeny p\u0159\u00edm\u00e9 leteck\u00e9 spoje a Polsko z\u00edskalo status schv\u00e1len\u00e9 destinace pro \u010d\u00ednsk\u00e9 turisty. Za\u0159azen\u00ed Polska do r\u00e1mce 17+1 a podpis memoranda o porozum\u011bn\u00ed v r\u00e1mci BRI d\u00e1le podtrhly strategick\u00fd v\u00fdznam Polska pro \u010c\u00ednu. V roce 2015 vz\u00e1jemn\u00e9 vazby d\u00e1le upevnilo vytvo\u0159en\u00ed polsko-\u010d\u00ednsk\u00e9ho mezivl\u00e1dn\u00edho v\u00fdboru (Cabada a Waisova 2022, 161\u2013166).<\/p>\n\n\n\n

Sv\u011btov\u00e1 finan\u010dn\u00ed krize z roku 2008 motivovala Polsko k diverzifikaci ekonomick\u00fdch partnerstv\u00ed a \u010c\u00edna se jevila jako slibn\u00fd dopln\u011bk polsk\u00e9ho obchodn\u00edho portfolia (Bachulska 2020, 33). Tento impuls vyvrcholil v roce 2016 uzav\u0159en\u00edm dohody o komplexn\u00edm strategick\u00e9m partnerstv\u00ed. V\u00fdznamn\u00e9 ud\u00e1losti, jako byla n\u00e1v\u0161t\u011bva Si \u0164in-pchinga ve Var\u0161av\u011b a Mezin\u00e1rodn\u00ed f\u00f3rum Hedv\u00e1bn\u00e9 stezky, se zd\u00e1ly jen potvrzen\u00edm potenci\u00e1lu \u010d\u00ednsko-polsk\u00e9 spolupr\u00e1ce. Vazby na \u010c\u00ednu m\u011bly podporu polsk\u00fdch politick\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f, v\u010detn\u011b ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Zbigniewa Raua a premi\u00e9ra Andrzeje Dudy, p\u0159i\u010dem\u017e Duda Polsko vid\u011bl jako \u010d\u00ednskou \u201ebr\u00e1nu do Evropy\u201c (Duda 2016, cit. podle Prezydent.pl).<\/p>\n\n\n\n

P\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed optimismus po roce 2016 \u010d\u00ednsko-polsk\u00e9 vztahy ochably. K t\u00e9to zm\u011bn\u011b p\u0159isp\u011blo hned n\u011bkolik faktor\u016f. Zaprv\u00e9, v\u00fdznamn\u00fdm probl\u00e9mem v \u010d\u00ednsko-polsk\u00fdch vztaz\u00edch byla hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 a obchodn\u00ed nerovnov\u00e1ha. A\u010dkoli se \u010c\u00edna stala nejv\u011bt\u0161\u00edm asijsk\u00fdm obchodn\u00edm partnerem Polska a Polsko jedn\u00edm z jeho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch obchodn\u00edch partner\u016f v Evrop\u011b, tento vztah naru\u0161oval p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed obchodn\u00ed deficit. P\u0159es Polsko proj\u00ed\u017ed\u00ed v\u00edce ne\u017e 90 % n\u00e1kladn\u00edch vlak\u016f sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch z \u010c\u00edny do Evropy, a to p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159es p\u0159\u00edstav Gda\u0148sk. \u010c\u00ednsk\u00fd v\u00fdvoz do Polska v\u0161ak v\u00fdrazn\u011b p\u0159evy\u0161uje polsk\u00fd v\u00fdvoz do \u010c\u00edny (Cabada a Waisova 2022, 161\u2013162). Nespokojenost d\u00e1le podn\u00edtily nespln\u011bn\u00e9 sliby v r\u00e1mci iniciativy BRI a omezen\u00fd p\u0159\u00edstup polsk\u00fdch v\u00fdrobc\u016f na \u010d\u00ednsk\u00e9 trhy.<\/p>\n\n\n\n

Zadruh\u00e9, geopolitick\u00e1 orientace Polska, zejm\u00e9na jeho pevn\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed partnerstv\u00ed se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty, vedla k obez\u0159etn\u00e9mu p\u0159\u00edstupu v\u016f\u010di \u010c\u00edn\u011b. Vlivem USA Polsko odm\u00edtlo umo\u017enit \u010d\u00ednsk\u00fdm spole\u010dnostem budovat kritickou infrastrukturu 5G. N\u00e1rodn\u00ed z\u00e1kon o kybernetick\u00e9 bezpe\u010dnosti z roku 2020 \u010d\u00ednsk\u00e9 firmy z tohoto odv\u011btv\u00ed fakticky vylou\u010dil, co\u017e odr\u00e1\u017eelo soulad Polska s bezpe\u010dnostn\u00edmi prioritami USA (Sarek 2022; Kobierski 2020, 9). Zat\u0159et\u00ed, i polsk\u00e1 ve\u0159ejnost vn\u00edm\u00e1 \u010c\u00ednu v posledn\u00edch letech negativn\u011b. K t\u00e9to zm\u011bn\u011b p\u0159isp\u011bla nenapln\u011bn\u00e1 investi\u010dn\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a obavy z n\u011bkter\u00fdch \u010d\u00ednsk\u00fdch aktivit, jako je n\u00e1r\u016fst po\u010dtu Konfuciov\u00fdch institut\u016f. \u0160pion\u00e1\u017en\u00ed incident z roku 2019 se zam\u011bstnancem spole\u010dnosti Huawei ned\u016fv\u011bru ve\u0159ejnosti je\u0161t\u011b prohloubil (Bachulska 2020, 43).[1]<\/a><\/p>\n\n\n\n

Vztahy pak taky naru\u0161ilo sbli\u017eov\u00e1n\u00ed \u010c\u00edny s Ruskem, kter\u00e9 je pro Polsko prim\u00e1rn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed hrozbou. V roce 2022 ji\u017e cel\u00fdch 42 % Pol\u00e1k\u016f m\u011blo k \u010c\u00edn\u011b bu\u010f negativn\u00ed, nebo neutr\u00e1ln\u00ed postoj (Bachulska 2022; Kobierski 2022, 10; Cabada a Waisova 2022, 162\u2013163). Polsko se sice hl\u00e1s\u00ed k z\u00e1sad\u011b jedn\u00e9 \u010c\u00edny, ale z\u00e1rove\u0148 udr\u017euje pragmatick\u00e9 vztahy s Tchaj-wanem. B\u011bhem pandemie COVID-19 darovalo Polsko Tchaj-wanu 400 000 vakc\u00edn, \u010d\u00edm\u017e podtrhlo svou otev\u0159enost v\u016f\u010di hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu a obchodn\u00edmu partnerstv\u00ed s Tchaj-pej\u00ed. Tchaj-wan je d\u00e1le sedm\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm obchodn\u00edm partnerem Polska v Asii. Polsk\u00e9 kontakty s Tchaj-wanem reflektuj\u00ed snahu hledat alternativy k nespln\u011bn\u00fdm \u010d\u00ednsk\u00fdm investi\u010dn\u00edm p\u0159\u00edslib\u016fm (Polsk\u00e1 kancel\u00e1\u0159 v Tchaj-peji 2023).<\/p>\n\n\n\n

\u010c\u00ednsko-polsk\u00e9 vztahy maj\u00ed i nad\u00e1le p\u0159edev\u0161\u00edm ekonomick\u00fd charakter a ideologick\u00e9 sbli\u017eov\u00e1n\u00ed mezi ob\u011bma zem\u011bmi je jen omezen\u00e9. Polsko sice usiluje o prohlouben\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9 spolupr\u00e1ce, ale jeho \u00fasil\u00ed brzd\u00ed geopolitick\u00e1 realita a strategick\u00e1 obez\u0159etnost. Rostouc\u00ed vazby \u010c\u00edny na Rusko jako d\u016fsledek konfliktu na Ukrajin\u011b vztahy obou zem\u00ed d\u00e1le komplikuj\u00ed, nebo\u0165 pro Polsko je Rusko v\u00fdznamnou bezpe\u010dnostn\u00ed hrozbou. Navzdory t\u011bmto probl\u00e9m\u016fm hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 spolupr\u00e1ce trv\u00e1 a Polsko m\u00e1 i nad\u00e1le z\u00e1jem o \u010d\u00ednsk\u00e9 investice a vz\u00e1jemnou obchodn\u00ed v\u00fdm\u011bnu. V\u00fdvoj \u010d\u00ednsko-polsk\u00fdch vztah\u016f bude z\u00e1viset na tom, jak Polsko vyv\u00e1\u017e\u00ed sv\u00e9 ekonomick\u00e9 ambice s bezpe\u010dnostn\u00edmi prioritami, n\u00e1ladami ve\u0159ejnosti a euroatlantick\u00fdm partnerstv\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

Tchaj-wan, demokracie a obez\u0159etnost: Prom\u011bna \u010desk\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k \u010c\u00edn\u011b<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Spolupr\u00e1ce \u010ceska s \u010c\u00ednou pro\u0161la od 90. let 20. stolet\u00ed v\u00fdrazn\u00fdmi prom\u011bnami, co\u017e bylo odrazem zm\u011bn v politick\u00e9m veden\u00ed, ekonomick\u00fdch priorit\u00e1ch a n\u00e1lad\u00e1ch ve\u0159ejnosti. Zpo\u010d\u00e1tku se \u010desk\u00fd postoj vyzna\u010doval odm\u00edtav\u00fdm skepticismem, kter\u00fd vypl\u00fdval z demokratick\u00fdch hodnot prosazovan\u00fdch politick\u00fdmi p\u0159edstaviteli zem\u011b, jako byl V\u00e1clav Havel, av\u0161ak v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch desetilet\u00edch se s n\u00e1stupem ekonomick\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed zm\u00edrnil. Dopad BRI v \u010cesku z\u016fstal i tak jen omezen\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

B\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd prezident Milo\u0161 Zeman st\u00e1l v roce 2014 v \u010dele \u201erestartu\u201c \u010d\u00ednsko-\u010desk\u00fdch vztah\u016f, kter\u00fd sledoval p\u0159edev\u0161\u00edm ekonomick\u00e9 p\u0159\u00ednosy. Zeman se sna\u017eil o sbl\u00ed\u017een\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm bilater\u00e1ln\u00edch dohod, \u00fa\u010dasti v platform\u011b 16+1 a p\u0159\u00edslib\u016f v\u00fdznamn\u00fdch \u010d\u00ednsk\u00fdch investic. Navzdory velk\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm se realita nenaplnila a investice dos\u00e1hly jen zlomku toho, co slibovaly (\u0160ebok a Kar\u00e1skov\u00e1 2022; Kl\u00edmov\u00e1 a Viktora 2023). K v\u00fdznamn\u00fdm iniciativ\u00e1m b\u011bhem Zemanova p\u016fsoben\u00ed pat\u0159ilo jeho spojen\u00ed s Ye Jianmingem, zakladatelem CEFC China Energy, a podpora podnikatelsk\u00fdch z\u00e1m\u011br\u016f \u010desk\u00e9ho miliard\u00e1\u0159e Petra Kellnera v \u010c\u00edn\u011b. Tyto snahy v\u0161ak podkopaly skand\u00e1ly ve spole\u010dnosti CEFC a finan\u010dn\u00ed nep\u0159edv\u00eddatelnost \u010d\u00ednsk\u00e9ho trhu.<\/p>\n\n\n\n

N\u00e1stup Petra Pavla do funkce prezidenta v roce 2023 znamenal v\u00fdrazn\u00fd posun v \u010desk\u00e9m p\u0159\u00edstupu k \u010c\u00edn\u011b. Pavel zaujal v\u016f\u010di \u010c\u00edn\u011b asertivn\u011bj\u0161\u00ed postoj a akcentoval demokratick\u00e9 hodnoty a lidsk\u00e1 pr\u00e1va. Symbolem tohoto obratu se staly jeho kontakty s Tchaj-wanem, v\u010detn\u011b prominentn\u00edho telefon\u00e1tu tchajwansk\u00e9 prezidentce Tsai Ing-wen. Spolu s d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmi \u010desk\u00fdmi iniciativami, jako byla n\u00e1v\u0161t\u011bva p\u0159edsedy Sen\u00e1tu Milo\u0161e Vystr\u010dila a dal\u0161\u00edch p\u0159edstavitel\u016f na Tchaj-wanu, polo\u017eil z\u00e1klad pro pos\u00edlen\u00ed \u010desko-tchajwansk\u00fdch vztah\u016f. I p\u0159es kritiku ze strany Pekingu, jsou odrazem \u010desk\u00e9 prioritizace demokratick\u00fdch princip\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Pokud jde o technologie a bezpe\u010dnost, i zde \u010cesko p\u0159istupuje k \u010d\u00ednsk\u00fdm komponent\u016fm 5G opatrn\u011b, co\u017e se shoduje s bezpe\u010dnostn\u00edmi v\u00fdhradami Z\u00e1padu v\u016f\u010di \u010c\u00edn\u011b (Spurn\u00fd 2022). Tak\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed \u010c\u00edny ze strany \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti se zm\u011bnilo, nebo\u0165 jej ovlivnily nespln\u011bn\u00e9 investi\u010dn\u00ed sliby a kontroverze, jako nap\u0159\u00edklad skand\u00e1l s \u010d\u00ednsk\u00fdm financov\u00e1n\u00edm Univerzity Karlovy z roku 2019 (Val\u00e1\u0161ek 2019).[2]<\/a> Podle pr\u016fzkum\u016f p\u0159eva\u017euje mezi \u010cechy negativn\u00ed pohled, \u010ce\u0161i si \u010c\u00ednu spojuj\u00ed s komunismem a na jej\u00ed vliv ve vlastn\u00ed zemi pohl\u00ed\u017eej\u00ed kriticky (Turcs\u00e1nyi a Sedl\u00e1kov\u00e1 2020).<\/p>\n\n\n\n

Obchodn\u00ed a investi\u010dn\u00ed ukazatel\u00e9 poukazuj\u00ed na p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed v\u00fdznam \u010c\u00edny jako obchodn\u00edho partnera, ale \u010d\u00ednsk\u00e9 investice v \u010cesku v posledn\u00ed dob\u011b p\u0159ed\u010dil Tchaj-wan. Vl\u00e1da \u010cesk\u00e9 republiky sice signalizuje z\u00e1m\u011br vztahy s \u010c\u00ednou p\u0159ehodnotit, konkr\u00e9tn\u00ed kroky v\u0161ak z\u016fst\u00e1vaj\u00ed nejasn\u00e9 a budouc\u00ed trajektorie \u010d\u00ednsko-\u010desk\u00fdch vztah\u016f z\u00e1vis\u00ed na vyv\u00e1\u017een\u00ed ekonomick\u00fdch z\u00e1jm\u016f na jedn\u00e9 stran\u011b a bezpe\u010dnostn\u00edch z\u00e1jm\u016f a demokratick\u00fdch z\u00e1vazk\u016f na stran\u011b druh\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Strategick\u00fd obrat Slovenska:<\/strong> Od euroatlantick\u00e9 spolupr\u00e1ce k p\u0159\u00e1telstv\u00ed s \u010c\u00ednou<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Slovensk\u00e1 spolupr\u00e1ce s \u010c\u00ednou se podobn\u011b jako u ostatn\u00edch zem\u00ed V4 odv\u00edjela od zm\u011bn v politick\u00e9m veden\u00ed, od ekonomick\u00fdch faktor\u016f a geopolitick\u00fdch omezen\u00ed. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed \u00favahy o mo\u017enostech spolupr\u00e1ce s \u010c\u00ednou byly na po\u010d\u00e1tku tohoto tis\u00edcilet\u00ed omezeny perifern\u00edm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm postaven\u00edm Slovenska a jeho d\u016frazem na slad\u011bn\u00ed sv\u00fdch priorit s EU a USA. Zlom p\u0159i\u0161el v roce 2009 s n\u00e1v\u0161t\u011bvou \u010d\u00ednsk\u00e9ho prezidenta Chu \u0164in-tchaa v Bratislav\u011b, kter\u00e1 p\u0159edstavovala prvn\u00ed v\u00fdznamnou interakci mezi ob\u011bma n\u00e1rody (Rod 2023, 277; Cabada a Waisova 2022, 164).<\/p>\n\n\n\n

Slovensko pod veden\u00edm premi\u00e9ra Roberta Fica a jeho populistick\u00e9 strany Smer-SD usilovalo o nav\u00e1z\u00e1n\u00ed u\u017e\u0161\u00edch ekonomick\u00fdch vztah\u016f s \u010c\u00ednou, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159ehl\u00ed\u017eelo mo\u017en\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed d\u016fsledky. Slovensko usilovalo o otev\u0159en\u00ed tzv. \u201eslovensk\u00fdch dom\u016f\u201c v \u010c\u00edn\u011b a v roce 2016 jmenovalo velvyslance v Pekingu, ale rozsah bilater\u00e1ln\u00edch dohod z\u016fstal i tak omezen\u00fd. \u010c\u00ednsk\u00e9 investice na Slovensku setrvaly na minimu a povrchn\u00ed povahu jejich vz\u00e1jemn\u00fdch vztah\u016f podtrhuje i absence memoranda o porozum\u011bn\u00ed nebo o strategick\u00e9m partnerstv\u00ed (Cabada a Waisova 2022, 164).<\/p>\n\n\n\n

P\u0159ehodnocen\u00ed p\u0159\u00edstupu Slovenska p\u0159i\u0161lo s politickou zm\u011bnou v roce 2020, kdy nov\u00e1 vl\u00e1da zd\u016fraz\u0148ovala v\u00fdznam euroatlantick\u00e9ho partnerstv\u00ed a v r\u00e1mci slovensk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed strategie k \u010c\u00edn\u011b p\u0159istupovala obez\u0159etn\u011b. Slovensk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby odhalily \u010d\u00ednsk\u00e9 pokusy o naru\u0161en\u00ed kritick\u00e9 infrastruktury, co\u017e odpov\u00eddalo obecn\u011bj\u0161\u00edm obav\u00e1m z \u010d\u00ednsk\u00e9ho vlivu (Kobierski 2022, 5\u20136). I ve\u0159ejnost vn\u00edmala \u010c\u00ednu p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b kriticky, podle pr\u016fzkum\u016f ji nep\u0159\u00edzniv\u011b hodnotilo a\u017e 70 % Slov\u00e1k\u016f. Pouze b\u011bhem pandemie COVID-19 do\u0161lo k do\u010dasn\u00e9mu obratu, nebo\u0165 \u010c\u00edna zemi poskytla zdravotnickou pomoc, d\u00edky \u010demu\u017e byla podle 67 % Slov\u00e1k\u016f zem\u00ed, kter\u00e1 jim nab\u00eddla nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00edl pomoci (Cabada a Waisova 2022, 164; \u0160imal\u010d\u00edk 2020). Mezi \u010d\u00ednsk\u00e9 snahy o pos\u00edlen\u00ed m\u011bkk\u00e9 s\u00edly pat\u0159\u00ed na Slovensku zalo\u017een\u00ed t\u0159\u00ed Konfuciov\u00fdch institut\u016f a pokus o ovl\u00e1dnut\u00ed n\u011bkter\u00fdch slovensk\u00fdch m\u00e9di\u00ed, nap\u0159\u00edklad TV Mark\u00edza. Tyto snahy v\u0161ak zaznamenaly jen omezen\u00fd \u00fasp\u011bch, v \u010dem\u017e se odr\u00e1\u017e\u00ed absence siln\u00e9ho \u010d\u00ednsk\u00e9ho vlivu ve slovenskou politiku a spole\u010dnost. Absence p\u0159\u00edm\u00fdch let\u016f do \u010c\u00edny a minim\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edtomnost \u010d\u00ednsk\u00e9 v\u00fdroby na Slovensku d\u00e1le podtrhuj\u00ed skromnou povahu jejich vz\u00e1jemn\u00fdch obchodn\u00edch vztah\u016f (Cabada a Waisova 2022, 164).<\/p>\n\n\n\n

Budoucnost \u010d\u00ednsko-slovensk\u00fdch vztah\u016f z\u00e1vis\u00ed na dal\u0161\u00ed strategick\u00e9 orientaci Slovenska. N\u00e1v\u0161t\u011bva Roberta Fica v \u010c\u00edn\u011b v listopadu 2024 znamenala v\u00fdrazn\u00fd posun ve slovensk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politice, kter\u00e1 se te\u010f v\u00edce bl\u00ed\u017e\u00ed Pekingu. Nav\u00e1z\u00e1n\u00ed \u201estrategick\u00e9ho partnerstv\u00ed\u201c mezi Slovenskem a \u010c\u00ednou znamen\u00e1 odklon od typick\u00e9ho postoje EU, kter\u00e1 \u010c\u00ednu vn\u00edm\u00e1 jako partnera, konkurenta a syst\u00e9mov\u00e9ho soupe\u0159e. B\u011bhem Ficovy n\u00e1v\u0161t\u011bvy si oba st\u00e1ty vyj\u00e1d\u0159ily vz\u00e1jemnou podporu p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00fdch ot\u00e1zek. Slovensko potvrdilo sv\u016fj z\u00e1vazek dodr\u017eovat politiku jedn\u00e9 \u010c\u00edny a v\u00fdslovn\u011b se postavilo proti jak\u00e9mukoli zasahov\u00e1n\u00ed do vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed \u010c\u00edny, v\u010detn\u011b z\u00e1le\u017eitost\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se Tchaj-wanu. Krom\u011b toho se ob\u011b zem\u011b ohradily proti politizaci problematiky lidsk\u00fdch pr\u00e1v, \u010d\u00edm\u017e se Slovensko ztoto\u017enilo s \u010d\u00ednsk\u00fdm pohledem.<\/p>\n\n\n\n

Z ekonomick\u00e9ho hlediska byla n\u00e1v\u0161t\u011bva sice formulov\u00e1na jako snaha o prohlouben\u00ed vz\u00e1jemn\u00fdch obchodn\u00edch vztah\u016f, ale hmatateln\u00e9 v\u00fdsledky byly pouze omezen\u00e9. Nebyly ozn\u00e1meny \u017e\u00e1dn\u00e9 nov\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 projekty a hlavn\u00edm bodem ekonomick\u00e9ho v\u00fdznamu bylo roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed bezv\u00edzov\u00e9ho styku pro slovensk\u00e9 ob\u010dany (gesto v\u016f\u010di n\u011bkolika dal\u0161\u00edm evropsk\u00fdm zem\u00edm). Navzdory skromn\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm v\u00fdsledk\u016fm je Ficova r\u00e9torika v\u00fdrazn\u011b pro\u010d\u00ednsk\u00e1. Chv\u00e1l\u00ed \u010d\u00ednsk\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd a technologick\u00fd pokrok a vyj\u00e1d\u0159il podporu \u010d\u00ednsk\u00e9 interpretaci glob\u00e1ln\u00edch probl\u00e9m\u016f, v\u010detn\u011b konfliktu na Ukrajin\u011b. Tento p\u0159\u00edstup nazna\u010duje mo\u017en\u00fd posun ve slovensk\u00fdch zahrani\u010dn\u011bpolitick\u00fdch postoj\u00edch, p\u0159i\u010dem\u017e je mo\u017en\u00e9, \u017ee Slovensko p\u0159estane podporovat rezoluce kritizuj\u00edc\u00ed \u010c\u00ednu, zejm\u00e9na v oblasti lidsk\u00fdch pr\u00e1v (\u0160imal\u010d\u00edk a \u0160ebok 2024).<\/p>\n\n\n\n

Slovensko pod veden\u00edm Roberta Fica bude pravd\u011bpodobn\u011b k \u010c\u00edn\u011b vst\u0159\u00edcn\u011bj\u0161\u00ed v politick\u00e9 i hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 oblasti. A\u010dkoli bezprost\u0159edn\u00ed ekonomick\u00e9 p\u0159\u00ednosy mohou b\u00fdt omezen\u00e9, politick\u00e1 orientace nazna\u010duje strategick\u00fd obrat, kter\u00fd by mohl ovlivnit budouc\u00ed kroky Slovenska na evropsk\u00e9 i sv\u011btov\u00e9 sc\u00e9n\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Orb\u00e1n\u016fv obrat na v\u00fdchod:<\/strong> ma\u010farsk\u00e1 spolupr\u00e1ce s \u010c\u00ednou<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Z visegr\u00e1dsk\u00fdch zem\u00ed p\u011bstuje nejpevn\u011bj\u0161\u00ed vztahy s \u010c\u00ednou Ma\u010farsko, co\u017e vystihuje pragmatick\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed na hospod\u00e1\u0159skou spolupr\u00e1ci, rozvoj infrastruktury a diverzifikaci (Rod 2023; Cabada a Waisova 2022, 158). Tento vztah se naplno rozb\u011bhl se vstupem Ma\u010farska do EU v roce 2004 a byl umocn\u011bn politikou \u201eotev\u0159en\u00ed se V\u00fdchodu\u201c z roku 2010, kter\u00e1 usilovala o \u010d\u00ednsk\u00e9 investice, je\u017e m\u011bly \u0159e\u0161it ma\u010farsk\u00e9 ekonomick\u00e9 probl\u00e9my, sn\u00ed\u017eit jeho energetickou z\u00e1vislost a pomoci mu zvl\u00e1dnout omezen\u00ed plynouc\u00ed z jeho vnitrozemsk\u00e9 polohy (Paszak 2021). Ma\u010farsko se tak jako prvn\u00ed zem\u011b EU p\u0159ipojilo k \u010d\u00ednsk\u00e9 iniciativ\u011b BRI, \u010d\u00edm\u017e vyj\u00e1d\u0159ilo sv\u016fj strategick\u00fd z\u00e1m\u011br p\u0159il\u00e1kat do zem\u011b kapit\u00e1l z \u010c\u00edny a St\u0159edn\u00ed Asie.<\/p>\n\n\n\n

\u00dast\u0159edn\u00edm bodem \u010d\u00ednsko-ma\u010farsk\u00fdch vazeb je spolupr\u00e1ce v oblasti rozvoje infrastruktury a spolupr\u00e1ce mezi akademick\u00fdmi institucemi. Mezi v\u00fdznamn\u00e9 projekty pat\u0159\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Budape\u0161\u0165-B\u011blehrad a zalo\u017een\u00ed evropsk\u00e9ho dodavatelsk\u00e9ho a logistick\u00e9ho centra spole\u010dnosti Huawei v Ma\u010farsku. Akademick\u00e1 spolupr\u00e1ce pokro\u010dila d\u00edky pl\u00e1n\u016fm na otev\u0159en\u00ed kampusu Fudansk\u00e9 univerzity v Budape\u0161ti, kter\u00fd m\u011bla do roku 2024 pojmout a\u017e 6 000 student\u016f (Cabada a Waisova 2022, 159; Euronews 2021). B\u011bhem pandemie COVID-19 Ma\u010farsko demonstrovalo svou pro\u010d\u00ednskou orientaci t\u00edm, \u017ee do sv\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed strategie za\u0159adilo vakc\u00edny Sinopharm a proo\u010dkovanost touto vakc\u00ednou dos\u00e1hla jedn\u00e9 z nejvy\u0161\u0161\u00edch hodnot v Evrop\u011b, p\u0159esto\u017ee nebyla schv\u00e1lena Evropskou l\u00e9kovou agenturou (European Medicines Agency<\/em>, EMA) (Kobierski 2022).<\/p>\n\n\n\n

Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 v\u00fdsledky v\u0161ak p\u0159esto \u010dasto nesplnily o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. \u010c\u00ednsk\u00e9 investice v Ma\u010farsku v posledn\u00edch letech sice rostou, ale ani tak neodpov\u00eddaj\u00ed p\u016fvodn\u00edm slib\u016fm. Do roku 2020 p\u0159edstavoval ma\u010farsk\u00fd v\u00fdvoz do \u010c\u00edny pouze 1,7 % celkov\u00e9ho v\u00fdvozu a v\u00edce ne\u017e tucet spole\u010dn\u00fdch projekt\u016f ztroskotal nebo nab\u00edral zpo\u017ed\u011bn\u00ed (Cabada a Waisova 2022, 158\u2013160). Nicm\u00e9n\u011b vz\u00e1jemn\u00fd obchod do roku 2023 dos\u00e1hl 14,52 miliardy dolar\u016f, co\u017e p\u0159edstavuje oproti roku 2013 n\u00e1r\u016fst o 73 %. P\u0159\u00edm\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 investice v Ma\u010farsku dos\u00e1hly 7,6 miliardy eur, \u010d\u00edm\u017e se \u010c\u00edna stala nejv\u011bt\u0161\u00edm zdrojem zahrani\u010dn\u00edch investic v Ma\u010farsku a prok\u00e1zala budouc\u00ed potenci\u00e1l hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 spolupr\u00e1ce (Shimeng 2024). V\u00fdznamnou p\u0159ek\u00e1\u017ekou z\u016fst\u00e1v\u00e1 ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed. Vl\u00e1da Viktora Orb\u00e1na sice posiluje vztahy s \u010c\u00ednou a pova\u017euje ji za protiv\u00e1hu EU a USA, ale n\u00e1lady ve\u0159ejnosti jsou p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b negativn\u00ed. Pr\u016fzkumy ukazuj\u00ed, \u017ee ve srovn\u00e1n\u00ed s ostatn\u00edmi zem\u011bmi v regionu Ma\u010farsko spat\u0159uje v \u010c\u00edn\u011b kl\u00ed\u010dov\u00e9ho strategick\u00e9ho partnera mnohem \u010dast\u011bji ne\u017e jin\u00e9 zem\u011b st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy (SVE). V roce 2024 tak \u010c\u00ednu zm\u00ednilo 34 % respondent\u016f, \u010d\u00edm\u017e p\u0159edstihla Rusko a obsadila druh\u00e9 m\u00edsto za N\u011bmeckem (Globsec 2024, str. 11).<\/p>\n\n\n\n

Vztahy Ma\u010farska s \u010c\u00ednou ovliv\u0148uje tak\u00e9 \u0161ir\u0161\u00ed geopolitick\u00e9 d\u011bn\u00ed. Orb\u00e1nova zahrani\u010dn\u00ed politika s\u00e1z\u00ed na vyva\u017eov\u00e1n\u00ed, a t\u00edm p\u00e1dem se sna\u017e\u00ed udr\u017eovat dobr\u00e9 vztahy s \u010c\u00ednou, EU, USA i Ruskem. V r\u00e1mci Orb\u00e1novy pragmatick\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky Ma\u010farsko podporuje \u010c\u00ednu v Rad\u011b EU a br\u00e1n\u00ed snah\u00e1m EU kritizovat poru\u0161ov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v v \u010c\u00edn\u011b. Z\u00e1rove\u0148 se v\u0161ak sna\u017e\u00ed udr\u017eovat dobr\u00e9 vztahy se z\u00e1padn\u00edmi spojenci (V\u00e9gh, 2022). Kdy\u017e v roce 2024 nav\u0161t\u00edvil v r\u00e1mci sv\u00e9 cesty po Evrop\u011b prezident Si \u0164in-pching Ma\u010farsko, jednalo se o v\u00fdznamn\u00fd miln\u00edk ve vz\u00e1jemn\u00fdch vztaz\u00edch. Ob\u011b zem\u011b se dohodly na nejm\u00e9n\u011b 16 projektech, v\u010detn\u011b pob\u00eddek pro \u010d\u00ednsk\u00e9 podniky. Nap\u0159\u00edklad investice spole\u010dnosti CATL do z\u00e1vodu na v\u00fdrobu bateri\u00ed v hodnot\u011b 7,3 miliardy eur z\u00edskala od ma\u010farsk\u00e9 vl\u00e1dy podporu ve v\u00fd\u0161i 800 milion\u016f eur, a to v podob\u011b da\u0148ov\u00fdch pob\u00eddek i infrastrukturn\u00ed podpory (Thorpe, 2024). Tyto kroky dokl\u00e1daj\u00ed ma\u010farsk\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed prohlubovat s \u010c\u00ednou obchodn\u00ed vztahy, a to i p\u0159esto, \u017ee EU Ma\u010farsko kritizuje za nedodr\u017eov\u00e1n\u00ed z\u00e1sad pr\u00e1vn\u00edho st\u00e1tu a nekal\u00e9 praktiky p\u0159i p\u0159id\u011blov\u00e1n\u00ed prost\u0159edk\u016f ze struktur\u00e1ln\u00edch fond\u016f.<\/p>\n\n\n\n

\u010c\u00edna nav\u00edc Ma\u010farsku v dubnu 2024 poskytla nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u016fj\u010dku v jeho historii, a to ve v\u00fd\u0161i 1 miliardy eur.  Tuto p\u016fj\u010dku od t\u0159\u00ed \u010d\u00ednsk\u00fdch bank, China Development Bank, Export-Import Bank of China a ma\u010farsk\u00e9 pobo\u010dky Bank of China, mus\u00ed Ma\u010farsko splatit do t\u0159\u00ed let. Ma\u010farsk\u00e1 vl\u00e1da ji sice ve\u0159ejn\u011b neohl\u00e1sila, ale pozd\u011bji ji potvrdila Ma\u010farsk\u00e1 agentura pro spr\u00e1vu dluhu. Prost\u0159edky jsou ur\u010deny na financov\u00e1n\u00ed investic do infrastruktury a energetick\u00e9ho sektoru p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed pom\u011bru ve\u0159ejn\u00e9ho dluhu k HDP v mez\u00edch horn\u00ed hranice 28,9 % (K\u00f6r\u00f6mi 2024).<\/p>\n\n\n\n

Ma\u010farsko z\u016fst\u00e1v\u00e1 nejv\u00edce pro\u010d\u00ednsk\u00fdm st\u00e1tem V4. Jeho snaha o nav\u00e1z\u00e1n\u00ed u\u017e\u0161\u00edch vztah\u016f s Pekingem je projevem promy\u0161len\u00e9 strategie, jak vyu\u017e\u00edt \u010d\u00ednsk\u00e9 investice coby protiv\u00e1hu napjat\u00fdch vztah\u016f s EU a z\u00e1rove\u0148 se vypo\u0159\u00e1dat se slo\u017eit\u00fdmi ot\u00e1zkami ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed a glob\u00e1ln\u00ed geopolitiky. Budoucnost \u010d\u00ednsko-ma\u010farsk\u00fdch vztah\u016f bude z\u00e1viset na tom, zda \u010c\u00edna dok\u00e1\u017ee dost\u00e1t sv\u00fdm investi\u010dn\u00edm slib\u016fm a zda se Ma\u010farsku poda\u0159\u00ed si udr\u017eet sv\u00e9 postaven\u00ed v EU a na \u0161ir\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9n\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Spolupr\u00e1ce mezi \u010c\u00ednou a zem\u011bmi V4 je odrazem diferencovan\u00e9ho a v \u010dase vyv\u00edjej\u00edc\u00edho se p\u0159\u00edstupu, kter\u00fd se m\u011bn\u00ed podle zm\u011bn ekonomick\u00fdch aspirac\u00ed, geopolitick\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed a n\u00e1rodn\u00edch priorit. I kdy\u017e iniciativy jako 14+1 a iniciativa BRI m\u011bly za c\u00edl integrovat zem\u011b V4 do \u010d\u00ednsk\u00e9 glob\u00e1ln\u00ed strategie, v\u00fdsledky jsou sm\u00ed\u0161en\u00e9. Nejv\u00edce pro\u010d\u00ednsk\u00fdm st\u00e1tem je Ma\u010farsko, kter\u00e9 t\u011b\u017e\u00ed z \u010d\u00ednsk\u00fdch investic a velk\u00fdch infrastrukturn\u00edch projekt\u016f, zat\u00edmco ostatn\u00ed zem\u011b V4 p\u0159istupuj\u00ed k Pekingu s v\u011bt\u0161\u00ed opatrnost\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm kv\u016fli nespln\u011bn\u00fdm slib\u016fm, bezpe\u010dnostn\u00edm obav\u00e1m a obchodn\u00ed nerovnov\u00e1ze.<\/p>\n\n\n\n

Polsko a \u010cesko d\u00e1vaj\u00ed p\u0159ed \u010c\u00ednou p\u0159ednost euroatlantick\u00e9mu spojenectv\u00ed a po ned\u00e1vn\u00fdch zm\u011bn\u00e1ch v politick\u00e9m veden\u00ed zem\u011b akcentuj\u00ed demokratick\u00e9 hodnoty a partnerstv\u00ed s Tchaj-wanem. Slovensko, kter\u00e9 se v \u010c\u00edn\u011b historicky anga\u017eovalo nejm\u00e9n\u011b, vykazuje pod sou\u010dasn\u00fdm veden\u00edm zn\u00e1mky obratu, ale nad\u00e1le ho omezuje geopolitick\u00e1 realita a skeptick\u00e1 n\u00e1lada ve\u0159ejnosti. Aktivn\u00ed anga\u017eovanost Ma\u010farska ve vztahu k \u010c\u00edn\u011b sice p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed ekonomick\u00e9 zisky, ale \u010del\u00ed negativn\u00edm n\u00e1lad\u00e1m ve\u0159ejnosti a nenapln\u011bn\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

Budoucnost vztah\u016f mezi \u010c\u00ednou a V4 bude z\u00e1le\u017eet na vyva\u017eov\u00e1n\u00ed mezi ekonomick\u00fdmi p\u0159\u00edle\u017eitostmi a strategickou obez\u0159etnost\u00ed, na \u0159e\u0161en\u00ed obchodn\u00ed nerovnov\u00e1hy a na slad\u011bn\u00ed n\u00e1rodn\u00edch politik s c\u00edli EU. Tento mnohostrann\u00fd vztah bude i nad\u00e1le utv\u00e1\u0159et souhra mezi politikou EU, soupe\u0159en\u00edm USA a \u010c\u00edny a dom\u00e1c\u00edmi prioritami.<\/p>\n\n\n\n

Doporu\u010den\u00ed<\/strong>:<\/p>\n\n\n\n