{"id":22399,"date":"2026-09-11T12:07:43","date_gmt":"2026-09-11T10:07:43","guid":{"rendered":"https:\/\/thinktopaz.cz\/?p=22399"},"modified":"2026-09-11T12:07:43","modified_gmt":"2026-09-11T10:07:43","slug":"lucie-tungul-evropa-na-krizovatce-bezpecnost-demokracie-a-odolnost","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/2026\/09\/11\/lucie-tungul-evropa-na-krizovatce-bezpecnost-demokracie-a-odolnost\/","title":{"rendered":"Lucie Tungul: Evropa na k\u0159i\u017eovatce: Bezpe\u010dnost, demokracie a odolnost"},"content":{"rendered":"<p class=\"wp-block-paragraph\">Kapitoly t\u00e9to knihy vznikaly v dob\u011b prohlubuj\u00edc\u00ed se krize evropsk\u00e9ho bezpe\u010dnostn\u00edho \u0159\u00e1du. Rusk\u00e1 invaze na Ukrajinu v \u00fanoru 2022 nejen\u017ee z\u00e1sadn\u011b prom\u011bnila parametry konven\u010dn\u00edho vojensk\u00e9ho odstra\u0161ov\u00e1n\u00ed, ale odhalila struktur\u00e1ln\u00ed zranitelnosti, kter\u00e9 se hromadily v\u00edce ne\u017e t\u0159i desetilet\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e9 bezstarostnosti \u2014 v oblasti demokratick\u00e9 spr\u00e1vy, ekonomick\u00fdch dodavatelsk\u00fdch \u0159et\u011bzc\u016f, informa\u010dn\u00edch ekosyst\u00e9m\u016f i architektury mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ce. Auto\u0159i tohoto svazku p\u0159istupuj\u00ed k uveden\u00fdm v\u00fdzv\u00e1m z r\u016fzn\u00fdch disciplin\u00e1rn\u00edch a n\u00e1rodn\u00edch perspektiv, p\u0159esto se jejich anal\u00fdzami vine spole\u010dn\u00e1 nit: p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee evropsk\u00e1 odpov\u011b\u010f na tuto chv\u00edli bude utv\u00e1\u0159ena nejen vojenskou kapacitou \u010di institucion\u00e1ln\u00edm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm, ale p\u0159edev\u0161\u00edm kvalitou demokratick\u00e9 spr\u00e1vy a ob\u010dansk\u00e9 odolnosti na ka\u017ed\u00e9 \u00farovni politick\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Svazek je uspo\u0159\u00e1d\u00e1n kolem t\u0159\u00ed \u0161irok\u00fdch a vz\u00e1jemn\u011b se prol\u00ednaj\u00edc\u00edch okruh\u016f. Prvn\u00edm je v\u00fdzva zadr\u017eov\u00e1n\u00ed rusk\u00e9 agrese prost\u0159ednictv\u00edm trval\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ce \u2014 vojensk\u00e9, ekonomick\u00e9, digit\u00e1ln\u00ed a diplomatick\u00e9. Druh\u00fdm je vnit\u0159n\u00ed rozm\u011br demokratick\u00e9 odolnosti: schopnost evropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f a spole\u010dnost\u00ed \u010delit hybridn\u00edm hrozb\u00e1m, informa\u010dn\u00ed manipulaci a erozi politick\u00fdch norem, a\u0165 ji\u017e p\u0159ich\u00e1zej\u00ed zven\u010d\u00ed, nebo vyv\u011braj\u00ed zevnit\u0159. T\u0159et\u00edm okruhem je pak ot\u00e1zka obnovy a integrace \u2014 jak m\u016f\u017ee Ukrajina, jej\u00ed obce a jej\u00ed ob\u010dansk\u00e9 instituce vyj\u00edt z v\u00e1lky v podob\u011b, kter\u00e1 udr\u017e\u00ed demokratick\u00e9 v\u00fddobytky postmajdansk\u00e9ho desetilet\u00ed a z\u00e1rove\u0148 se vyrovn\u00e1 se struktur\u00e1ln\u00edmi nerovnostmi, je\u017e konflikt z\u00e1rove\u0148 odhalil i prohloubil.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Kapitoly jako celek odol\u00e1vaj\u00ed snadn\u00e9mu optimismu. Dokumentuj\u00ed pozoruhodn\u00e9 p\u0159\u00edklady odolnosti \u2014 v ukrajinsk\u00fdch hromad\u00e1ch, v moldavsk\u00fdch volebn\u00edch instituc\u00edch, v baltsk\u00fdch st\u00e1tech s jejich dlouholet\u00fdmi zku\u0161enostmi s hybridn\u00ed obranou i v seversk\u00fdch zem\u00edch s jejich institucionalizovan\u00fdmi modely tot\u00e1ln\u00ed obrany. Registruj\u00ed rovn\u011b\u017e n\u00e1klady strategick\u00e9ho selh\u00e1n\u00ed: diplomatickou nejednozna\u010dnost p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed invazi roku 2022, demokratickou erozi ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech s p\u0159\u00edm\u00fdmi d\u016fsledky pro Evropu i p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed mezery v schopnosti Evropy jednat kolektivn\u011b ve vlastn\u00ed obran\u011b. \u010cteny spole\u010dn\u011b, tvo\u0159\u00ed jak diagnostick\u00fd obraz sou\u010dasn\u00e9ho okam\u017eiku, tak soubor argument\u016f o institucion\u00e1ln\u00edch, politick\u00fdch a ob\u010dansk\u00fdch investic\u00edch, kter\u00e9 nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed l\u00e9ta nevyhnuteln\u011b vy\u017e\u00e1daj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<h1 class=\"wp-block-heading\"><strong>P\u0159ehled kapitol<\/strong><\/h1>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Svazek otev\u00edr\u00e1 kapitola <strong>Sebastiana Sch\u00e4ffera o mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ci a evropsk\u00e9 strategick\u00e9 autonomii<\/strong>. Sch\u00e4ffer ukazuje, \u017ee zadr\u017eov\u00e1n\u00ed Ruska se stalo neodd\u011bliteln\u00fdm od trval\u00e9ho, institucionalizovan\u00e9ho r\u00e1mce, jen\u017e integruje ekonomick\u00e9 odstra\u0161ov\u00e1n\u00ed, vojenskou a obrannou spolupr\u00e1ci, n\u00e1stroje proti hybridn\u00edm hrozb\u00e1m, demokratickou odolnost, roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed EU a digit\u00e1ln\u00ed suverenitu. Na z\u00e1klad\u011b anal\u00fdzy v\u00fdvoje t\u011bchto r\u00e1mc\u016f od roku 2022 hodnot\u00ed jejich \u00fasp\u011bchy i p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed slabiny, se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm z\u0159etelem k sank\u010dn\u00edmu re\u017eimu EU, spolupr\u00e1ci NATO\u2013EU a rostouc\u00edmu v\u00fdznamu strategick\u00e9 autonomie v dob\u011b transatlantick\u00e9 nejistoty za druh\u00e9 Trumpovy administrativy. Moldavsk\u00e9 parlamentn\u00ed volby roku 2025 slou\u017e\u00ed jako p\u0159\u00edpadov\u00e1 studie dokl\u00e1daj\u00edc\u00ed, jak m\u016f\u017ee dob\u0159e koordinovan\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed podpora p\u0159er\u016fst v dom\u00e1c\u00ed demokratickou odolnost i v podm\u00ednk\u00e1ch intenzivn\u00edho zahrani\u010dn\u00edho zasahov\u00e1n\u00ed. \u00dast\u0159edn\u00ed teze kapitoly \u2014 \u017ee roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed EU nen\u00ed okrajovou politickou volbou, ale z\u00e1kladn\u00edm prvkem evropsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed architektury \u2014 nastavuje koncep\u010dn\u00ed t\u00f3n, kter\u00fd prostupuje cel\u00fdm svazkem.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Teodor \u017dukas<\/strong> se vrac\u00ed k diplomatick\u00e9mu z\u00e1znamu \u0161esti m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch rusk\u00e9 invazi a sleduje sled chybn\u00fdch kalkulac\u00ed, strategick\u00fdch nejasnost\u00ed a zme\u0161kan\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, kter\u00e9 charakterizovaly z\u00e1padn\u00ed diplomacii od zve\u0159ejn\u011bn\u00ed Putinovy eseje v \u010dervenci 2021 a\u017e do 24. \u00fanora 2022. Jeho anal\u00fdza je z\u00e1m\u011brn\u011b diagnostick\u00e1: z\u00e1padn\u00ed diplomacie neselhala nedostatkem anga\u017eovanosti, ale proto, \u017ee byla rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e1, m\u00e1lo v\u011brohodn\u00e1 a strategicky nesouvisl\u00e1. Opakovan\u00fd d\u016fraz na to, co Z\u00e1pad neud\u011bl\u00e1 \u2014 nam\u00edsto p\u011bstov\u00e1n\u00ed z\u00e1m\u011brn\u00e9 strategick\u00e9 dvojzna\u010dnosti \u2014 odstra\u0161ov\u00e1n\u00ed sp\u00ed\u0161e oslaboval, ne\u017e posiloval. Kapitola vyvozuje opera\u010dn\u00ed pou\u010den\u00ed pro budouc\u00ed diplomacii s Ruskem a tvrd\u00ed, \u017ee sou\u010dasn\u00e9 obdob\u00ed hybridn\u00edho tlaku na v\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle NATO m\u016f\u017ee p\u0159edstavovat obnovuj\u00edc\u00ed se p\u0159\u00edpravnou f\u00e1zi, je\u017e si \u017e\u00e1d\u00e1 v\u011brohodn\u00e9 a proaktivn\u00ed odstra\u0161ov\u00e1n\u00ed zakotven\u00e9 v prok\u00e1zan\u00e9 politick\u00e9 v\u016fli.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Ond\u0159ej Filipec<\/strong> se v\u011bnuje prost\u0159ed\u00ed hybridn\u00edch hrozeb pod\u00e9l v\u00fdchodn\u00edch hranic EU a \u010derp\u00e1 z nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch zku\u0161enost\u00ed baltsk\u00fdch st\u00e1t\u016f a Moldavska, aby z nich vyvodil p\u0159enositeln\u00e9 lekce pro \u010cesko a dal\u0161\u00ed exponovan\u00e9 evropsk\u00e9 zem\u011b. Analyzuje konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159\u00edpady \u2014 ruskou st\u00ednovou flotilu v Baltsk\u00e9m mo\u0159i, zbra\u0148ov\u00e9 vyu\u017eit\u00ed migrace na polsko-b\u011blorusk\u00e9 hranici, pr\u016fniky dron\u016f do vzdu\u0161n\u00e9ho prostoru NATO a rusk\u00e9 zasahov\u00e1n\u00ed do moldavsk\u00fdch voleb \u2014 a identifikuje vzorce hybridn\u00ed agrese i v\u00edcevrstv\u00e9 reakce, kter\u00e9 se uk\u00e1zaly nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed. Kapitola pl\u00e9duje pro p\u0159echod od reaktivn\u00edho k proaktivn\u00edmu odstra\u0161ov\u00e1n\u00ed a zd\u016fraz\u0148uje d\u016fle\u017eitost odolnosti ve v\u00edce dom\u00e9n\u00e1ch, region\u00e1ln\u00ed spolupr\u00e1ce a n\u00e1kladov\u011b efektivn\u00edch protiopat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 nevy\u010derp\u00e1vaj\u00ed institucion\u00e1ln\u00ed zdroje ani nenaru\u0161uj\u00ed demokratick\u00e9 hodnoty.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Peter Hefele a George Dimakos<\/strong> zkoumaj\u00ed koncept tot\u00e1ln\u00ed obrany a jeho pou\u017eitelnost v r\u016fzn\u00fdch demokratick\u00fdch kontextech v Evrop\u011b. Jako referen\u010dn\u00ed p\u0159\u00edpady vol\u00ed \u0160v\u00e9dsko a Finsko, kde je tot\u00e1ln\u00ed obrana trval\u00fdm organiza\u010dn\u00edm principem st\u00e1tu zakotven\u00fdm ve v\u00edcelet\u00fdch parlamentn\u00edch usnesen\u00edch a pr\u00e1vn\u011b z\u00e1vazn\u00fdch r\u00e1mc\u00edch pokr\u00fdvaj\u00edc\u00edch m\u00edrov\u00e9, krizov\u00e9 i v\u00e1le\u010dn\u00e9 obdob\u00ed. Na tomto z\u00e1klad\u011b rozv\u00edjej\u00ed \u010dty\u0159vrstv\u00fd analytick\u00fd r\u00e1mec zahrnuj\u00edc\u00ed strategickou, spr\u00e1vn\u00ed, opera\u010dn\u00ed a spole\u010denskou dimenzi. \u0158ecko pak slou\u017e\u00ed jako p\u0159\u00edpad adaptace, kter\u00fd ilustruje jak potenci\u00e1l, tak limity p\u0159enosu seversk\u00e9ho modelu do odli\u0161n\u00e9ho institucion\u00e1ln\u00edho a kulturn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Zat\u00edmco seversk\u00e9 zem\u011b dosahuj\u00ed soudr\u017enosti ve v\u0161ech \u010dty\u0159ech dimenz\u00edch prost\u0159ednictv\u00edm koordinace nap\u0159\u00ed\u010d celou vl\u00e1dou, integrace ve\u0159ejn\u00e9ho a soukrom\u00e9ho sektoru a vysok\u00e9 m\u00edry ob\u010dansk\u00e9 participace, \u0159eck\u00fd p\u0159\u00edstup z\u016fst\u00e1v\u00e1 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b situa\u010dn\u00ed a reaktivn\u00ed \u2014 civiln\u011b-vojensk\u00e1 koordinace se aktivuje v dob\u011b kriz\u00ed, nikoli udr\u017euje kontinu\u00e1ln\u011b. Kapitola identifikuje demokratick\u00e9 zakotven\u00ed \u2014 civiln\u00ed dohled, proporcionalitu, transparentnost a respekt k z\u00e1kladn\u00edm pr\u00e1v\u016fm \u2014 jako nevyjednateln\u00fd p\u0159edpoklad jak\u00e9hokoli udr\u017eiteln\u00e9ho modelu tot\u00e1ln\u00ed obrany a uzav\u00edr\u00e1 doporu\u010den\u00edmi pro pos\u00edlen\u00ed evropsk\u00e9 koordinace bez vyt\u011bs\u0148ov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00edch a m\u00edstn\u00edch syst\u00e9m\u016f, kter\u00e9 p\u0159ipravenosti dod\u00e1vaj\u00ed legitimitu.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Laurynas Peluritis<\/strong> p\u0159isp\u00edv\u00e1 filozoficky zakotvenou anal\u00fdzou vztahu mezi kolektivn\u00ed pam\u011bt\u00ed, historickou pravdou a politickou manipulac\u00ed. Op\u00edraje se o d\u00edlo Maurice Halbwachse a Astrid Erll ukazuje, \u017ee postmodern\u00ed obrat v historiografii \u2014 a\u010d zam\u00fd\u0161len\u00fd jako demokratizuj\u00edc\u00ed \u2014 vytvo\u0159il zranitelnost, kterou rusk\u00e1 propaganda systematicky vyu\u017e\u00edv\u00e1. Instrumentalizac\u00ed nostalgie, prosazov\u00e1n\u00edm alternativn\u00edch fakt\u016f a zbra\u0148ov\u00fdm vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm inherentn\u00ed selektivity kolektivn\u00ed pam\u011bti dok\u00e1zali ru\u0161t\u00ed st\u00e1tn\u00ed akt\u00e9\u0159i prosazovat historick\u00fd revizionismus a podkop\u00e1vat mor\u00e1ln\u00ed legitimitu nez\u00e1visl\u00e9 st\u00e1tnosti ve st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. Kapitola vyz\u00fdv\u00e1 k n\u00e1vratu k normativn\u00edm standard\u016fm a v\u011bdeck\u00e9 fakticit\u011b ve ve\u0159ejn\u00e9 politice a historick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed jako nezbytn\u00e9 obran\u011b proti strategick\u00e9mu zkreslov\u00e1n\u00ed minulosti.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>G\u00e1bor Berczeli<\/strong> se ve sv\u00e9 kapitole v\u011bnuje municip\u00e1ln\u00ed demokracii na Ukrajin\u011b a podrobn\u011b ukazuje, jak decentraliza\u010dn\u00ed reforma zah\u00e1jen\u00e1 po Majdanu v roce 2014 vybudovala institucion\u00e1ln\u00ed z\u00e1klad, jen\u017e se uk\u00e1zal kl\u00ed\u010dov\u00fdm pro v\u00e1le\u010dnou odolnost zem\u011b. Op\u00edraje se o rozs\u00e1hl\u00e9 ter\u00e9nn\u00ed zku\u0161enosti a \u0161kolen\u00ed s ukrajinsk\u00fdmi zastupiteli a obecn\u00edmi \u00fa\u0159edn\u00edky sleduje podm\u00ednky, kter\u00e9 reformu umo\u017enily \u2014 politick\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti, ob\u010dansk\u00fd aktivismus, mezin\u00e1rodn\u00ed podpora a vstup nov\u00e9 generace odborn\u00edk\u016f do m\u00edstn\u00ed spr\u00e1vy \u2014 spolu s p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edmi zranitelnostmi, mezi n\u011b\u017e pat\u0159\u00ed role elit, deficity transparentnosti a ne\u00fapln\u00e9 legislativn\u00ed r\u00e1mce. Kapitola pot\u00e9 zkoum\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e9 disrupce: vznik paraleln\u00edch civiln\u011b-vojensk\u00fdch spr\u00e1v, fisk\u00e1ln\u00ed recentralizaci, prohlubuj\u00edc\u00ed se region\u00e1ln\u00ed disparity mezi z\u00e1padem a v\u00fdchodem i demografick\u00e9 a kulturn\u00ed ztr\u00e1ty ohro\u017euj\u00edc\u00ed \u017eivotaschopnost cel\u00fdch komunit. Uzav\u00edr\u00e1 souborem podm\u00ednek a doporu\u010den\u00ed pro proces obnovy, kter\u00fd stav\u00ed na d\u011bdictv\u00ed decentralizace, m\u00edsto aby je pod tlakem krizov\u00e9 spr\u00e1vy opou\u0161t\u011bl.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Werner Fasslabend a Christoph Schwarz<\/strong> se zam\u011b\u0159uj\u00ed na rakouskou politiku trval\u00e9 neutrality v kontextu z\u00e1sadn\u011b prom\u011bn\u011bn\u00e9ho evropsk\u00e9ho bezpe\u010dnostn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Po sledov\u00e1n\u00ed studenov\u00e1le\u010dn\u00fdch ko\u0159en\u016f neutrality jako\u017eto p\u0159edpokladu suverenity i funk\u010dn\u00edho n\u00e1stroje diplomatick\u00e9 bezpe\u010dnosti hodnot\u00ed, jak byly struktur\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky, kter\u00e9 tento model kdysi podporovaly, erodov\u00e1ny evropskou integrac\u00ed, koncem bipolarity a znovuvzestupem velmocensk\u00e9ho soupe\u0159en\u00ed. Rakousko je dnes obklopeno t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b \u010dlensk\u00fdmi st\u00e1ty EU a NATO a jeho bezpe\u010dnost je st\u00e1le v\u00edce zakotvena v kolektivn\u00edch evropsk\u00fdch r\u00e1mc\u00edch, z nich\u017e je p\u0159itom institucion\u00e1ln\u011b vylou\u010deno. Auto\u0159i proto tvrd\u00ed, \u017ee \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdzvou nen\u00ed ot\u00e1zka, zda neutralitu zachovat \u2014 ve\u0159ejn\u00e9 a politick\u00e9 n\u00e1lady \u010din\u00ed jej\u00ed opu\u0161t\u011bn\u00ed v dohledn\u00e9 budoucnosti nerealistick\u00fdm \u2014 n\u00fdbr\u017e jak ji v\u011brohodn\u011b sladit s rakousk\u00fdmi z\u00e1vazky a z\u00e1jmy v r\u00e1mci evropsk\u00e9 kolektivn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed architektury.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Dalibor Roh\u00e1\u010d<\/strong> nab\u00edz\u00ed st\u0159\u00edzliv\u00e9 hodnocen\u00ed demokratick\u00e9 eroze ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a jej\u00edch d\u016fsledk\u016f pro Evropu. Dokumentuje struktur\u00e1ln\u00ed slabiny americk\u00e9 spr\u00e1vy \u2014 vypr\u00e1zdn\u011bn\u00fd Kongres, zintenzivn\u011bnou stranickou polarizaci a erozi institucion\u00e1ln\u00edch norem \u2014 kter\u00e9 druh\u00e9 Trumpov\u011b administrativ\u011b p\u0159edch\u00e1zely a umo\u017enily ji, a p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b ukazuje, \u017ee prob\u00edhaj\u00edc\u00ed zm\u011bny p\u0159edstavuj\u00ed kvalitativn\u00ed p\u0159elom, nikoli do\u010dasnou odchylku. Kapitola zkoum\u00e1 Trumpovy v\u00fdzvy v\u016f\u010di procedur\u00e1ln\u00ed demokracii, p\u0159em\u011bnu americk\u00e9ho informa\u010dn\u00edho ekosyst\u00e9mu a posun k \u00fazce pred\u00e1torsk\u00e9mu p\u0159\u00edstupu k mezin\u00e1rodn\u00edm z\u00e1le\u017eitostem, kter\u00fd po\u0161kodil dlouholet\u00e9 partnerstv\u00ed a spojenectv\u00ed. Pro Evropu jsou d\u016fsledky p\u0159\u00edm\u00e9: nejistota ohledn\u011b americk\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch z\u00e1vazk\u016f si \u017e\u00e1d\u00e1 urychlen\u00e9 investice do autonomn\u00ed evropsk\u00e9 obrany a strategick\u00e9 kultury, zat\u00edmco americk\u00fd p\u0159\u00edklad demokratick\u00e9ho \u00fapadku p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nal\u00e9hav\u00e9 pou\u010den\u00ed o zranitelnostech, kter\u00e9 je t\u0159eba \u0159e\u0161it doma.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>\u0160\u00e1rka Waisov\u00e1<\/strong> mapuje v\u00fdvoj politiky Evropsk\u00e9 unie v oblasti kritick\u00fdch surovin a analyzuje, jak pr\u016fse\u010d\u00edk po\u017eadavk\u016f dekarbonizace, digit\u00e1ln\u00ed transformace a geopolitick\u00e9 konkurence pov\u00fd\u0161il bezpe\u010dnost jejich dod\u00e1vek na strategickou prioritu. Sleduje v\u00fdvoj unijn\u00ed legislativy od Iniciativy pro suroviny z roku 2008 a\u017e po Z\u00e1kon o kritick\u00fdch surovin\u00e1ch z roku 2024 a hodnot\u00ed \u0161k\u00e1lu n\u00e1stroj\u016f \u2014 regula\u010dn\u00ed r\u00e1mce, multilater\u00e1ln\u00ed partnerstv\u00ed, podporu investic, rozvoj dovednost\u00ed a sd\u00edlen\u00ed informac\u00ed \u2014 kter\u00e9 EU nasadila ke sn\u00ed\u017een\u00ed strategick\u00fdch z\u00e1vislost\u00ed. Kapitola identifikuje p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed mezery: nedostate\u010dn\u00fd dom\u00e1c\u00ed geologick\u00fd pr\u016fzkum, nerozvinut\u00e9 mapov\u00e1n\u00ed druhotn\u00fdch zdroj\u016f, slabou kapacitu monitorov\u00e1n\u00ed v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase a struktur\u00e1ln\u00ed obt\u00ed\u017ee p\u0159i p\u0159\u00edstupu k financov\u00e1n\u00ed pro hornick\u00e9 investice s dlouhou dobou n\u00e1vratnosti. Tyto v\u00fdzvy dohromady dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee bezpe\u010dnost dod\u00e1vek pro zelenou a digit\u00e1ln\u00ed transformaci z\u016fst\u00e1v\u00e1 nevy\u0159e\u0161enou strategickou zranitelnost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Knihu uzav\u00edr\u00e1 studie <strong>Panagiotise Kakolyrise<\/strong> o trval\u00e9 volebn\u00ed dominanci Nea Demokratia v \u0158ecku pod veden\u00edm Kyriakose Mitsotakise. Ve srovn\u00e1n\u00ed s ostatn\u00edmi p\u0159\u00edsp\u011bvky nab\u00edz\u00ed \u0159eck\u00e1 p\u0159\u00edpadov\u00e1 studie protip\u00f3l institucion\u00e1ln\u00ed stabilizace: jde o p\u0159\u00edb\u011bh hlavn\u00ed st\u0159edopravicov\u00e9 strany, kter\u00e1 p\u0159e\u017eila krizi st\u00e1tn\u00edho dluhu bez volebn\u00edho kolapsu, obnovila d\u016fv\u011bru ve\u0159ejnosti prost\u0159ednictv\u00edm technokratick\u00e9 spr\u00e1vy a m\u011b\u0159iteln\u00fdch v\u00fdsledk\u016f a prok\u00e1zala, \u017ee postpopulistick\u00e1 normalizace je dosa\u017eiteln\u00e1 tehdy, kdy\u017e programov\u00e1 d\u016fv\u011bryhodnost nahrad\u00ed emocion\u00e1ln\u00ed mobilizaci jako prim\u00e1rn\u00ed zdroj politick\u00e9 legitimity. \u0158eck\u00fd model \u2014 soust\u0159ed\u011bn\u00fd na reformn\u00ed dynamiku, digit\u00e1ln\u00ed transformaci st\u00e1tu a zvl\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159ekr\u00fdvaj\u00edc\u00edch se kriz\u00ed \u2014 podle autora nese \u0161ir\u0161\u00ed pou\u010den\u00ed pro evropsk\u00e9 demokracie usiluj\u00edc\u00ed o odolnost v\u016f\u010di fragmentaci a obnovu ob\u010dansk\u00e9 d\u016fv\u011bry v instituce.<\/p>\n\n\n\n<h1 class=\"wp-block-heading\"><strong>Pozn\u00e1mka k metod\u011b<\/strong><\/h1>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Kapitoly, kter\u00e9 n\u00e1sleduj\u00ed, nehovo\u0159\u00ed jedn\u00edm hlasem. Vznikly z r\u016fzn\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch a disciplin\u00e1rn\u00edch perspektiv a odr\u00e1\u017eej\u00ed skute\u010dn\u00e9 neshody ohledn\u011b d\u016frazu, strategie i vhodn\u00e9 rovnov\u00e1hy mezi bezpe\u010dnostn\u00edmi imperativy a demokratick\u00fdmi normami. Co je spojuje, je sd\u00edlen\u00fd z\u00e1vazek k analytick\u00e9 poctivosti v\u016f\u010di v\u00fdzv\u00e1m, jim\u017e Evropa \u010del\u00ed, a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee trval\u00e9 odpov\u011bdi na tyto v\u00fdzvy si vy\u017e\u00e1daj\u00ed nejen institucion\u00e1ln\u00ed kapacitu, ale obnovu demokratick\u00e9 legitimity od m\u00edstn\u00ed \u00farovn\u011b nahoru. V tomto duchu je svazek nab\u00edzen \u010dten\u00e1\u0159\u016fm.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kapitoly t\u00e9to knihy vznikaly v dob\u011b prohlubuj\u00edc\u00ed se krize evropsk\u00e9ho bezpe\u010dnostn\u00edho \u0159\u00e1du. Rusk\u00e1 invaze na Ukrajinu v \u00fanoru 2022 nejen\u017ee z\u00e1sadn\u011b prom\u011bnila parametry konven\u010dn\u00edho vojensk\u00e9ho odstra\u0161ov\u00e1n\u00ed, ale odhalila struktur\u00e1ln\u00ed zranitelnosti, kter\u00e9 se hromadily v\u00edce ne\u017e t\u0159i desetilet\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e9 bezstarostnosti \u2014 v oblasti demokratick\u00e9 spr\u00e1vy, ekonomick\u00fdch dodavatelsk\u00fdch \u0159et\u011bzc\u016f, informa\u010dn\u00edch ekosyst\u00e9m\u016f i architektury mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ce. Auto\u0159i tohoto [&hellip;]<\/p>","protected":false},"author":8,"featured_media":20784,"comment_status":"closed","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[5,4],"tags":[],"class_list":["post-22399","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-aktuality","category-publikace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22399","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=22399"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22399\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":22400,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22399\/revisions\/22400"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/20784"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=22399"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=22399"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/thinktopaz.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=22399"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}