News

TOPAZ letos vydává novou publikaci ve splupráci s bruselkým think tankem Wilfried Martens Centre for European Studies, rakouským think tankem Campus Tivoli a litevským think tankem Institute of European Right.   Kapitoly publikace s názvem Silná Evropa v časech krize vznikaly v době prohlubující se krize evropského bezpečnostního řádu. Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 nejenže zásadně proměnila parametry konvenčníhovojenského odstrašování, ale odhalila strukturální zranitelnosti, které se hromadily více než tři desetiletí v oblasti demokratické správy, ekonomických dodavatelských řetězců, informačních ekosystémů i architekturymezinárodní spolupráce. Autoři přistupují k uvedeným výzvám z různých disciplinárních a národních perspektiv, přesto se jejich analýzami vine společná nit: přesvědčení, že evropská odpověď na tuto chvíli bude utvářenanejen vojenskou kapacitou či institucionálním uspořádáním, ale především kvalitou demokratické správy a občanské odolnosti na každé úrovni politického života.  Kniha je uspořádána kolem tří širokých a vzájemně se prolínajících okruhů. Prvním je výzva zadržování ruské agrese prostřednictvím trvalé mezinárodní spolupráce - vojenské, ekonomické, digitální a diplomatické. Druhýmje vnitřní rozměr demokratické odolnosti: schopnost evropských států a společností čelit hybridním hrozbám, informační manipulaci a erozi politických norem, ať již přicházejí zvenčí, nebo vyvěrají zevnitř. Třetím okruhemje pak otázka obnovy a integrace — jak může Ukrajina, její obce a její občanské instituce vyjít z války v podobě, která udrží demokratické výdobytky postmajdanského desetiletí a zároveň se vyrovná se strukturálníminerovnostmi, jež konflikt zároveň odhalil i prohloubil.  Kapitoly jako celek odolávají snadnému optimismu. Dokumentují pozoruhodné příklady odolnosti v ukrajinských hromadách, v moldavských volebních institucích, v baltských státech s jejich dlouholetými zkušenostmi s hybridní obranou i v severských zemích s jejich institucionalizovanými modely totální obrany, a zároveň připomínají, že tato dosažení zůstávají křehká a podmíněná. Registrují rovněž náklady strategického selhání: diplomatickou nesouvislost předcházející invazi roku 2022, demokratickou erozi ve Spojených státech s přímými důsledky pro Evropu i přetrvávající mezery v schopnosti Evropy jednat kolektivně ve vlastní obraně.  Přehled kapitol  Sebastian Schäffer se ve své úvodní kapitole věnuje mezinárodní spolupráci a evropské strategické autonomii. Ukazuje, že zadržování Ruska se stalo neoddělitelným od trvalého, institucionalizovaného rámce, jenž integrujeekonomické odstrašování, vojenskou a obrannou spolupráci, nástroje proti hybridním hrozbám, demokratickou odolnost, rozšiřování EU a digitální suverenitu. Na základě analýzy vývoje těchto rámců od roku 2022 hodnotíjejich úspěchy i přetrvávající slabiny se zvláštním zřetelem k sankčnímu režimu EU, spolupráci NATO–EU a rostoucímu významu strategické autonomie v době transatlantické nejistoty za druhé Trumpovy administrativy. Moldavské parlamentní volby roku 2025 slouží jako případová studie dokládající, jak může dobře koordinovaná mezinárodní podpora přerůst v domácí demokratickou odolnost i v podmínkách intenzivního zahraničníhozasahování.  Teodoras Žukas se vrací k diplomatickému záznamu šesti měsíců předcházejících ruské invazi a sleduje sled chybných kalkulací, strategických nejasností a zmeškaných příležitostí, které charakterizovaly západní diplomaciiod zveřejnění Putinovy eseje v červenci 2021 až do 24. února 2022. Jeho analýza je záměrně diagnostická: západní diplomacie nezlyhala nedostatkem angažovanosti, ale proto, že byla roztříštěná, málo věrohodná a strategicky nesouvislá. Opakovaný důraz na to, co Západ neudělá - namísto pěstování záměrné strategické dvojznačnosti odstrašování spíše oslaboval, než posiloval.  Ondřej Filipec se věnuje prostředí hybridních hrozeb podél východních hranic EU a čerpá z nashromážděných zkušeností baltských států a Moldavska, aby z nich vyvodil přenositelné lekce pro Českou republiku a dalšíexponované evropské země. Analyzuje konkrétní případy jako ruskou stínovou flotilu v Baltském moři, zbraňové využití migrace na polsko-běloruské hranici, průniky dronů do vzdušného prostoru NATO a ruské zasahovánído moldavských voleb a identifikuje vzorce hybridní agrese i vícevrstvé reakce, které se ukázaly nejúčinnější.  Peter Hefele a George Dimakos zkoumají koncept totální obrany a jeho použitelnost v různých demokratických kontextech v Evropě. Jako referenční případy volí Švédsko a Finsko, kde je totální obrana trvalýmorganizačním principem státu zakotveným ve víceletých parlamentních usneseních a právně závazných rámcích pokrývajících mírové, krizové i válečné období. Na tomto základě rozvíjejí čtyřvrstvý analytický rámeczahrnující strategickou, správní, operační a společenskou dimenzi. Řecko pak slouží jako případ adaptace ilustrující jak potenciál, tak limity přenosu severského modelu do odlišného institucionálního a kulturního prostředí.  Laurynas Peluritis přispívá filozoficky zakotvenou analýzou vztahu mezi kolektivní pamětí, historickou pravdou a politickou manipulací. Opíraje se o dílo Maurice Halbwachse a Astrid Erll ukazuje, že postmoderní obrat v historiografii vytvořil zranitelnost, kterou ruská propaganda systematicky využívá....