V roce 2024 oslavila Česká Republika pětadvacáté výročí vstupu do Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a dvě desetiletí aktivního členství v Evropské unii (EU). Tyto významné milníky změnily politickou, ekonomickou a bezpečnostní scénu České republiky i širšího středoevropského regionu. Tato publikace představuje novou a aktualizovanou perspektivu pohledu na současnou situaci ve střední a východní Evropě. S Českou republikou v popředí se tato kniha zabývá složitými otázkami uvnitř i vně středoevropského regionu. Klíčovou výzvou, které dnes Evropa čelí, je ruská válka na Ukrajině. Válka vytváří složitou geopolitickou dynamiku a upozorňuje na křehkou rovnováhu mezi regionální bezpečností a širší evropskou stabilitou. Navzdory blízkosti konfliktu nejsou evropské země vždy schopny najít společný přístup, což je většinou způsobeno domácími politickými mocenskými konstelacemi a individuálními historickými zkušenostmi.
Peter Hefele (Wilfried Martens Centre for European Studies), Vendula Kazlauskas (Asociace pro mezinárodní otázky), Ondřej Filipec (Univerzita Palackého) a Zdeněk Rod (Západočeská univerzita) se ve svých kapitolách zabývají různými aspekty ruské hrozby, naléhavou potřebou regionální bezpečnosti a posilování českého vlivu na evropské dění.
Kulturní výměna a posilování diplomatických vazeb prohlubují regionální porozumění a spolupráci. Bývalý velvyslanec Jakub Forst-Battaglia a Ladislav Cabada (Metropolitní univerzita Praha) na příkladu vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem a Českou republikou a Německem ukazují, že větší integrace a spolupráce ve střední a východní Evropě je v zájmu společného rozvoje celého regionu.
Region střední Evropy v poslední době zažívá problémy s úpadkem demokracie. Ondřej Filipec (Univerzita Palackého) a Lucie Tungul (TOPAZ) identifikují dlouhodobé vnitřní a vnější hrozby středoevropské demokracie a shrnují doporučená řešení. Velkým rizikem je nízká pluralita, diskriminace a nerovnoměrné politické zastoupení. Veronika Šprincová (Forum 50 %) poukazuje na nízké zastoupení žen v politice, které představuje potencionální riziko úpadku demokracie v širším kontextu Evropy.
Základem budoucnosti Evropy je odolná a demokratická společnost, která je nezbytným předpokladem trvalé bezpečnosti. Musíme se připravit na současné i budoucí bezpečnostní výzvy v rychle se měnícím globálním prostředí, od vnitřní stability a hospodářské síly až po sociální soudržnost a mezinárodní spolupráci. Publikace nabízí čtenářům nejen hlubší poznání historického významu středoevropského regionu, ale také obohacující pohled na to, jak střední Evropa přispívá k řešení některých současných evropských výzev.
OBSAH
Část 1
Jakub Forst-Battaglia- Mezi Prahou a Vídní: vzpomínky diplomata
Část 2
Peter Hefele – Vstříc odolné Evropě: nové možnosti rozvoje pro střední a východní Evropu
Vendula Kazlauskas – CZ PRES 2022: Češi překvapili Evropu i sami sebe. Umí Česko využít získaný potenciál?
Ladislav Cabada – Česko-německé vztahy na mezivládní a evropské úrovni
Ondřej Filipec a Lucie Tungul – Úpadek demokracie ve střední Evropě a role vnějších aktérů: systematický přehled literatury
Zdeněk Rod – 360stupňový přístup ke zvládání dezinformací: ideální pomocník na cestě z bludného kruhu současných snah
Ondřej Filipec – Téma ukrajinských uprchlíků v kontextu informační války
Veronika Šprincová – Ženy v české politice
Celou publikaci ve formátu pdf naleznete na tomto odkazu:
