V dnešním krizemi zmítaném světě je snadné zapomenout, že jeden z největších otřesů pro naši evropskou bezpečnost a stabilitu se odehrává přímo uvnitř Spojených států amerických. Jakým směrem se ubírá americká vnitřní politika, co se děje s Republikánskou stranou a přežije americká demokracie, budovaná stovky let, éru Donalda Trumpa? O těchto velmi zásadních otázkách se diskutovalo na středečním webináři pod záštitou TOPAZ, jehož hostem byl amerikanista a pedagog z University of New York in Prague, Jakub Lepš.
Nadvláda jednoho muže aneb je Republikánská strana rukojmím MAGA?
Prvním klíčovým bodem je naprostá proměna identity Republikánské strany. Jakub Lepš zdůraznil, že hnutí MAGA (Make America Great Again) není postaveno na hluboké politické filozofii, ale na bezmezné loajalitě k jedné osobě. Zatímco v prvním období existovali v administrativě „dospělí hlídači“, dnes je věrnost Trumpovi jedinou vstupenkou k politickému přežití. Tato osobní nadvláda vytlačila tradiční reaganovskou pravici, která dříve prosazovala volný obchod a americký leadership ve světě. Trump tuto úspěšnou politiku nahradil izolacionismem a stylem „odborářského bosse“, který vnímá globální ekonomiku jako hru s nulovým součtem. Tento posun je fascinující i z historického hlediska – zatímco dříve byli zastánci izolace spíše demokraté, dnes se karta obrátila k republikánům.
Selhání brzd a protivah: Když Kongres mlčí
Tato vnitřní proměna strany má však přímý a destruktivní dopad na fungování státu jako celku. Americký systém „brzd a protiváh“ (checks and balances) byl navržen tak, aby omezoval mocichtivé jedince, ale v momentální situaci čelí mnoha zkouškám, kterým ho vystavuje samotný americký prezident. Klíčovým problémem není jen a pouze samotný Trump, ale také paralyzovaný Kongres. Podle Lepše republikáni propásli historickou šanci po útoku na Kapitol 6. ledna 2021, kdy ze strachu o své vlastní kariéry a kvůli úsudku, že Trump je již tou dobou ,,politickou mrtvolou” nedotáhli druhý impeachment.
Paralýza amerických zákonodárců otevírá cestu k ovládnutí soudů vlastními nominanty, kteří budou více souznět s ideovým nastavením Trumpovy administrativy. Také tato neakceschopnost Kongresu otevírá větší prostor pro inspirování se autoritářskými modely, které soustřeďují maximum výkonné moci do rukou jedné osoby. Lepš v diskuzi výslovně zmínil maďarský model Viktora Orbána jako zdroj inspirace pro Trumpovy lidi, kteří podrobně studovali, jak efektivně oslabit instituce a média ve prospěch exekutivy.
Zahraniční politika jako transakce: Evropa na vedlejší koleji
Paralýza domácích institucí se pak nevyhnutelně promítá i do transatlantických vztahů. Trumpova zahraniční politika není vedena ideály spojenectví, ale čistým transakčním přístupem. Spojenci jsou pro něj často stejným terčem jako jeho rivalové, což ilustruje příklad Švýcarska, na které Trump neváhal uvalit 39% cla jen kvůli nelibosti nad tónem telefonátu švýcarské prezidentky.
Nejvíce znepokojující je však Trumpova nečitelnost a naprostá nepředvídatelnost vůči Rusku. Přestože by mohl jako nepředvídatelný lídr na Putina efektivně zatlačit, chová se spíše, jako by byl Moskvou omezován skrze nějaké kompromitující informace. Jakub Lepš podotýká, že Trump sice donutil Evropu přemýšlet o vlastní obranné autonomii, ale cena za toto „probuzení“ je v podobě oslabeného transatlantického prostoru příliš vysoká.
Během debaty padlo i několik otázek na roli náboženství, možnost vzniku třetí dominantní síly na stranickém poli a na budoucnost hnutí MAGA:
- Náboženství jako nejspolehlivější kompas: Pravidelní návštěvníci protestantských bohoslužeb (tzv. znovuzrození křesťané) volí drtivou většinou republikány. U katolíků je podpora rozdělena zhruba napůl, zatímco lidé bez vyznání nebo ateisté se masivně kloní k demokratům.
- Proč v USA nevznikne silná třetí strana: Přestože se téměř polovina Američanů označuje za politicky nezávislé a obě hlavní strany čelí velké nepopularitě, šance na rozbití dvoustranného systému je podle Lepše velmi nízká až prakticky nulová. Jako příklad uvedl hnutí Tea Party z let 2009–2012. To vzniklo zdola jako autentický pravicový protest proti zadlužování za administrativy G. W. Bushe. Republikánská strana však toto hnutí jednoduše „spolkla“, přivlastnila si jeho rétoriku a jeho kandidáty integrovala. Obě americké strany dokážou natáhnout a absorbovat jakéhokoliv vyzyvatele dříve, než stačí sám na politickém poli vyrůst.
- Přežije hnutí MAGA svého stvořitele?: Hnutí MAGA není ideologie, je to odraz toho, co Trump zrovna řekne. Pokud nedodá slibované ekonomické zázraky, hnutí pravděpodobně zanikne. Návrat k pragmatické politice reaganovského střihu je možný, ale hrozí i mnohem temnější varianta = strana si na destrukci a populismus zvykla natolik, že v něm bude chtít pokračovat. Případní nástupci, jako je J. D. Vance, však zatím nedisponují potřebným charismatem, které by se rovnalo tomu, které má Trump.
Závěr webináře zněl jasně: spoléhat se na USA jako na předvídatelného garanta bezpečnosti je dnes hazardem. Evropa a Česká republika musí urychleně budovat vlastní obranné kapacity, protože americký „strážný pes demokracie“ momentálně bojuje se svými vlastními vnitřními démony.
