Úvod
Téma plodnosti je v současné době velmi aktuální, zejména ve vyspělých zemích, kde je její pokles v posledních desetiletích často diskutovaným problémem. Za další důležitou problematiku, které je nyní věnováno více pozornosti, lze označit sladění rodinného a pracovního života. Tato dvě významná témata spolu mohou úzce souviset, jelikož podmínky usnadňující skloubení pracovních a rodinných závazků mohou ovlivňovat rozhodování jedinců o založení či rozšíření rodiny.
Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi se Česká republika řadí mezi ty s méně příznivými podmínkami pro sladění pracovního a rodinného života. Mezi hlavní problémy lze zařadit nízkou pracovní flexibilitu, velmi omezený podíl osob se zkráceným pracovním úvazkem a nedostatečnou dostupnost formální péče o děti. Současné nastavení systému může vést k dlouhodobému přerušení kariéry žen, nižší ekonomické aktivitě matek a prohlubování rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce.
Výsledky získané pomocí uskutečněné analýzy zároveň ukazují na skutečnost, že vyšší obavy ze sladění pracovního a rodinného života mají ženy ve srovnání s muži, osoby s dětmi ve srovnání s bezdětnými, osoby žijící v domácnostech s nižšími příjmy ve srovnání s vysokopříjmovými a osoby bez flexibilního zaměstnání ve srovnání s osobami, které flexibilní zaměstnání mají.
Na základě výzkumu byla zformulována opatření, která by mohla současnou situaci zlepšit. Zahrnují podporu flexibilních forem zaměstnání a větší dostupnost zkrácených úvazků, rozšíření služeb péče o děti a úpravu rodičovské dovolené v souladu se směrnicí Evropské unie.
Popis současné situace v České republice
Česká republika patří ve srovnání s řadou západoevropských a severských zemí mezi státy s méně příznivými podmínkami pro sladění pracovního a rodinného života. Český systém je charakteristický zejména dlouhou rodičovskou dovolenou, nízkým využíváním zkrácených úvazků a omezenou dostupností formální péče o děti mladší tří let.
Významným problémem českého trhu práce je nízká pracovní flexibilita. Možnost práce z domova, pružné pracovní doby nebo individuální úpravy pracovní doby zůstává především některým skupinám zaměstnanců, zejména osobám s vyšším vzděláním nebo ve vybraných profesích.
Specifikem českého systému je nízké zapojení otců do péče o děti. Ačkoliv česká legislativa formálně umožňuje čerpání rodičovské dovolené oběma rodičům, rodičovskou dovolenou v praxi využívají převážně ženy. Současné nastavení systému dostatečně nezohledňuje princip individuálního a nepřenosného nároku na rodičovskou dovolenou, na který klade důraz směrnice Evropské unie o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.
Česká republika zároveň čelí postupnému poklesu plodnosti. Rozhodování o založení či rozšíření rodiny přitom může být ovlivňováno nejen ekonomickou situací domácností, ale také možnostmi sladění pracovního a rodinného života.
Proč je současný stav problematický?
Současné nastavení systému v České republice může ztěžovat kombinaci zaměstnání a péče o děti a negativně ovlivňovat postavení rodičů na trhu práce i jejich reprodukční plány. Výsledky analýzy ukázaly, že nižší šanci na pozitivní odpověď na otázku, zda by byli schopni skloubit pracovní a rodinný život v případě narození dítěte, mají ženy, osoby s dětmi, osoby žijící v domácnostech s nižšími příjmy a osoby bez flexibilního zaměstnání. Právě tyto obavy mohou mít v konečném důsledku velký vliv na plánování rodiny.
Významným problémem zůstává postavení žen na trhu práce. Dlouhodobé přerušení pracovní kariéry spojené s péčí o potomky může vést ke ztrátě pracovních zkušeností, pomalejšímu kariérnímu růstu i nižším příjmům žen. Nižší ekonomická aktivita matek zároveň přispívá k prohlubování rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce i v oblasti ekonomické nezávislosti.
Za velmi problematickou lze označit také omezenou dostupnost flexibilních forem práce a zkrácených úvazků. Velkou bariérou je rovněž omezená dostupnost formální péče o děti, zejména pro děti mladší tří let. Nedostatečné kapacity zařízení péče o děti mohou komplikovat návrat rodičů do zaměstnání a zvyšovat závislost domácnosti na příjmu jednoho z rodičů.
Možnosti řešení
| Alternativa | Očekávaný přínos | Rizika a nevýhody |
| Podpora flexibilních pracovních podmínek | Možnost individuální úpravy pracovní doby, práce z domova a pružná pracovní doba mohou snížit obavy ze sladění pracovních a rodinných povinností, zejména u osob s dětmi, což by v konečném důsledku mohlo pozitivně ovlivnit také plodnost. | Flexibilita nemusí být dostupná ve všech profesích s ohledem na povahu práce. Pokud by ji využívaly primárně ženy, může posilovat genderové nerovnosti. |
| Rozšíření zkrácených úvazků | Zkrácené úvazky mohou umožnit dřívější a plynulejší návrat rodičů na trh práce a snazší kombinaci zaměstnání s péčí. | V Česku mohou zkrácené úvazky znamenat nižší příjmy, omezený kariérní postup, méně zaměstnaneckých výhod i nižší penzi v budoucnosti. |
| Širší dostupnost péče o děti | Dostupnější formální péče o děti může usnadnit návrat rodičů do zaměstnání a snížit závislost domácnosti na péči jednoho rodiče (v současnosti zpravidla matky). | Vyžaduje veřejné investice, personální kapacity a regionální dostupnost. Aby bylo opatření účinné, musela by být tato služba finančně i časově dostupná všem skupinám obyvatel. |
| Legislativní úprava institutu rodičovské dovolené | Individuální a nepřenosná část rodičovské dovolené může podpořit rovnoměrnější rozdělení péče mezi rodiče a posílit zapojení otců. | Při nevhodném nastavení může být opatření vnímáno jako finančně nevýhodné nebo obtížně slučitelné s pracovním režimem rodičů. |
Doporučení – návrh řešení a jeho implementace
Doporučeným řešením je kombinace několika opatření, protože samotné zlepšení jednoho nástroje nemusí odstranit hlavní bariéry sladění rodinného a pracovního života. Navrhovaná opatření jsou rozdělena podle časového horizontu a náročnosti implementace na krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá.
Krátkodobá opatření
Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo podporovat rozšiřování flexibilních forem práce, zejména pružné pracovní doby, individuální úpravy pracovní doby a práce z domova tam, kde to charakter zaměstnání umožňuje. Stát a zaměstnavatelé by zároveň měli podporovat zkrácené pracovní úvazky. Částečné úvazky by neměly automaticky znamenat horší kariérní postavení, nižší dostupnost vzdělávání nebo omezené zaměstnanecké výhody.
Střednědobá opatření
Stát a obce by měly posílit dostupnost formální péče o děti, zejména pro děti mladší tří let. Opatření by měla zahrnovat navyšování kapacit mateřských škol, jejich regionální a finanční dostupnost i časovou flexibilitu.
Dlouhodobá opatření
Česká republika by měla upravit institut rodičovské dovolené v souladu se směrnicí Evropské unie o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Alespoň část rodičovské dovolené by měla být mezi rodiči nepřenosná, aby byl podpořen princip individuálního práva na rodičovskou dovolenou a vyšší zapojení otců do péče o děti.
Limity a rizika vybraných doporučení
Navržená opatření mohou být finančně náročná a jejich realizace může být v některých regionech komplikována nedostatkem personálních kapacit. Flexibilní formy práce zároveň nejsou vhodné pro všechny profese a sektory ekonomiky. Úspěšnost změn je závislá také na ochotě zaměstnavatelů podporovat flexibilní pracovní podmínky a na společenském přijetí většího zapojení otců do péče o děti.
Závěr
Česká republika patří mezi země, kde jsou podmínky pro sladění pracovního a rodinného života méně příznivé, zejména kvůli nízké pracovní flexibilitě, omezené nabídce zkrácených úvazků a nižší dostupnosti péče o děti.
Výsledky analýzy ukázaly, že problémy se sladěním pracovního a rodinného života častěji očekávají ženy, osoby s dětmi, osoby s nižšími příjmy domácnosti a osoby bez flexibilního zaměstnání. Současné nastavení systému může přispívat k dlouhodobému přerušení kariéry žen a k prohlubování rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce.
Podpora flexibilních forem práce, kvalitních zkrácených úvazků, dostupnosti péče o děti a většího zapojení otců do péče představuje možnou cestu ke zlepšení podmínek pro rodiny s dětmi v České republice.
Bez systematičtější podpory sladění pracovního a rodinného života může být kombinace zaměstnání a péče o děti i nadále významnou bariérou pro rodiče malých dětí, zejména ženy. Příznivé podmínky pro sladění mohou naopak pozitivně ovlivňovat spokojenost jednotlivců, postavení rodičů na trhu práce a dlouhodobě také rozhodování o plánování rodiny.
Použité zdroje:
Hamáčková, N. (2025). Plodnost a sladění rodinného života s prací. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.
Eurostat: datové sady k ukazatelům plodnosti, trhu práce, zkráceným úvazkům a péči o děti.
Generations and Gender Survey / Současná česká rodina: druhá vlna šetření.
Dobrotić et al. (2024). 20th International Review of Leave Policies and Related Research.
Rada Evropské unie (2024): směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.
Paloncyová & Höhne (2023): výzkumná zpráva k šetření Současná česká rodina.
Kocourková (2024); Kuželová (2024); Ministerstvo práce a sociálních věcí (2024, 2025a, 2025b).
Autorka
Nela Hamáčková je absolventkou bakalářského programu Matematické metody v ekonomii a navazujícího inženýrského oboru Ekonomická demografie na Vysoké škole ekonomické v Praze. V současnosti pracuje jako datová analytička. Tento policy paper je zkrácenou verzí její stejnojmenné diplomové práce, se kterou v roce 2025 vyhrála třetí místo studentské soutěže Cena Karla Schwarzenberga. Vítěznou práci v nezkrácené podobě naleznete na tomto odkazu: https://thinktopaz.cz/2026/01/31/vysledky-6-rocniku-souteze-studentskych-praci/
Editorka publikační řady: Mgr. Lucie Tungul, M.A., PhD.
Tento policy paper je dostupný ke stažení na: https://thinktopaz.cz/category/policy-papers/
